Jan Lucemburský – Václav IV. Bc. Petr Stieranka, VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Jan Lucemburský – Václav IV. Lucemburkové

Hledání nového panovníka Rudolf Habsburský Nejprve zvolen Jindřich Korutanský (Anna Přemyslovna, dcera Václava II.) 1306 - zvolen Rudolf Habsburský (Kaše) (Eliška Rejčka – manželka Václava II.) Jindřich Korutanský (1307-1310) se vrací do Čech Nespokojenost s jeho vládou – anarchie – nutnost sesazení. Jindřich Korutanský (Václav Hájek z Libočan: Kronika česká. 1819)

Jan Lucemburský (1310-1346) Novým králem zvolen syn císaře Jindřicha VII. Jan Lucemburský (14) Manželka princezna Eliška Přemyslovna (18) - sestra Václava III. Musel dobýt Prahu (Jindřich Korutanský) Vzorem vlády = francouzský královský dvůr Jan Lucemburský (Parléřova huť, 14. století)

„Král cizinec“ Nemohl vzdorovat silné české šlechtě (vnitřní boje o moc) Smrt otce (1313) = stažena kandidatura na římského krále Jindřich z Lipé - uvězněn = větší odpor šlechty Nikdy Čechám nepřivykl - Pobýval raději v cizině (turnaje, války v Itálii) Český a lucemburský královský lev

„Král diplomat“ Úspěšnější v evropské politice (zdrojem financí Čechy) Stálé styky s Francií (papež a králové) Pro Čechy získal Horní Lužici a 1322 Chebsko. 1333 – pro syna Karla titul markrabě moravský = dvojvládí 1341 – nástupnictví pro Karla v Čechách

Josef Mathauser – Král Jan v bitvě u Kresčaku

Karel IV. (Václav) *14.5.1316 +29.2.1378 Mládí v Čechách s matkou Eliškou (vliv svatováclavské tradice) 1323 - poslán do Francie - biřmování = Karel V 7 letech sňatek s Blankou z Valois.

Josef Mathauser: Jan Lucemburský nechává uvěznit syna Václava (pozdějšího císaře Karla IV.) a odvézt Elišku na Mělník. Obává se totiž, že ho chce zbaviti trůnu právě ve prospěch Václava.

Dospívání Vychování a studium jazyků u francouzského dvora Velmi dobré vzdělání (budoucí papež Kliment VI.) (1331-1333) Zastupoval svého otce na italských územích – zkušenosti s vládou Kontakty s renesančními vzdělanci (Petrarca) Královský banket

Návrat domů 1333 markrabě moravský = spoluvladař („mladší král“) Karel IV. soudí loupežného rytíře Pancéře ze Smojna Návrat domů 1333 markrabě moravský = spoluvladař („mladší král“) Čechy ve zbídačeném stavu –ihned začal „zvelebovat“ království Rekonstrukce Pražského hradu (pro Blanku) Upevňuje královské postavení (restituce)

Domácí politika Dualismus moci – doma šlechta, král v zahraniční politice. Rovnováha sil (respektování) Královy opory – církev, města, úřednická šlechta

1344 – povýšení pražského arcibiskupství Z hlediska církve - Čechy podřízeny přímo papeži! Počátky stavby katedrály sv.Víta Pohled na pražskou katedrálu od jihovýchodu

Římská a česká královská koruna Karel favoritem církve (papeže) na hodnost římského panovníka 1346 Karel zvolen římským králem proti císaři Ludvíku Bavorovi (5:2) 1347 Ludvík umírá + Eduard III. rezignuje 1249 Karel jediným římským králem 2. září 1347 korunován českým králem

Korunovace císařem a zlatá bula Karla IV. Zlatá pečeť Karla IV. 1355 – cesta do Říma = korunovace římským císařem (s Annou Svídnickou) 1356 Zlatá bula - zásadní právní dokument Svaté říše římské (platnost do 1806) Volba většinou hlasů (dříve nutná absolutní shoda) Kurfiřti se ročně mají scházet s císařem Právo zemí Koruny české volit si svého krále v případě vymření rodu

Sňatková politika Karla IV. Politicky účelové sňatky Věk nevěsty neměl žádnou roli. Manželky: 1323 Blanka z Valois (7x7) 1349 Anna Falcká - Falc = Norimbersko 1353 Anna Svídnická - Svídnicko ve Slezsku (37x14) 1363 Eliška Pomořanská - Braniborsko = oblast Berlína (47x16)

1323 Blanka z Valois 1349 Anna Falcká 1353 Anna Svídnická 1363 Eliška Pomořanská

Rozkvět českých zemí Čechy se mají stát centrem svaté říše římské Praha = sídelní město krále a budoucího císaře celé říše římské Nový státní útvar - země Koruny české = nedělitelné území Podpora češtiny („úřední jazyk říše“) Karlova Univerzita, Karlův Most, Nové Město pražské, Karlštejn Většina staveb dokončena až po Karlově smrti

Univerzita Karlova 1348 založena UK (pražské vysoké učení) - vzorem Francie Fakulty = artistická, právnická, lékařská a teologická Učitelé ze Sorbonny a Oxfordu Podpora školství - roste síť škol (rozvoj vzdělanosti)

Korunovační klenoty Svatováclavská koruna (hymnou píseň Svatý Václave) 24 karátů, 18 safírů, 1 akvamarín, 31 spinelů, 15 rubínů, 1 rubelit, 25 smaragdů a 20 perel Koruna váží 2,36 kg, výška i průměr 19 cm. Na křížku koruny nápis HIC EST SPINA DE CORONA DOMINI („zde je trn z koruny Páně”)

Karlštejn Kaple sv. Kříže Ochrana korunovačních klenotů Svaté říše římské a svatých ostatků

Nové Město Nová moderní náměstí: Koňský, dobytčí a ovocný trh Emauzský klašter

Karlovo náměstí Novoměstská radnice na Karlově náměstí

Karlův most Dlouhý 516 metrů Široký 9,5 metru Tvořen 16 oblouky Most gotický (sochy barokní)

Karel a židé Staronová synagoga v Praze Frankfurtští Židé dáni do zástavy (za peníze) představeným města Věnoval Ludvíku Braniborskému „tři domy nejlepších Židů… brzy po tom, co budou pobiti“. Norimberku povolení srovnat židovskou čtvrť se zemí Zavraždění 650 Židů.

Smrt Karla IV. Na konci života trpěl dnou a byl upoután na lůžko. Zemřel na zápal plic. Památku přišlo uctít 7000 lidí. Pohřben v kryptě v chrámu Sv. Víta na Pražském hradě. Poprvé nazván ,,otcem vlasti“

Václav IV. (1378 – 1419) Ve 2 letech (1363) korunován českým králem, v 15 letech římským králem Vzdělaný ale nerozhodný Opora v nižší šlechtě (malý evropský rozhled) Nezájem o vládu = odboj šlechty proti králi (2x zajat). Sesazen z římského trůnu (pro lenivost) Čechy zasahuje celoevropská hospodářská a sociální krize

Sv. Jan (Ne)pomucký Spory s arcibiskupem Janem z Jenštejna (papežské schizma + osobní nepřátelství) Václav nechal mučit a popravit kněze Jana z Pomuku (= Nepomucký). Svržen z Karlova mostu…