Název DUM: VY_32_INOVACE_XVII_2_1_Úvod do nauky o slovní zásobě I Šablona číslo: XVII Sada číslo: 2 Pořadové číslo DUM: 1 Autor: Mgr. Milena Uhrovičová 1

Anotace Materiál seznamuje žáky s předmětem oboru lexikologie a souvisejícími disciplínami. Zaměřuje se především na onomastiku a práci se slovníky. Autor Mgr. Milena Uhrovičová Klíčová slova Lexikologie, sémantika, slovotvorba, frazeologie, onomastika, lexikografie Druh učebního materiálu Prezentace Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání Střední odborné vzdělávání Tematická oblast Všeobecné vzdělávání - český jazyk a literatura

ÚVOD DO NAUKY O SLOVNÍ ZÁSOBĚ I 24.12.2018 ÚVOD DO NAUKY O SLOVNÍ ZÁSOBĚ I NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ - LEXIKOLOGIE

Lexikologie PŘEDMĚT OBORU 24.12.2018 Lexikologie PŘEDMĚT OBORU zabývá se slovní zásobou určitého jazyka vymezuje pojmy pojmenování a slovo studuje významovou a formální stránku slova zkoumá - významové vztahy mezi slovy - ustálená spojení slov

SOUVISEJÍCÍ JAZYKOVĚDNÉ DISCIPLÍNY 24.12.2018 SOUVISEJÍCÍ JAZYKOVĚDNÉ DISCIPLÍNY SÉMANTIKA – nauka o věcných významech slov Objasněte věcné významy slova jazyk: 1. svalnatý, velmi pohyblivý orgán v dutině ústní (u zvířat v tlamě, zobáku atd.); orgán chuti, mluvy; 2. soubor vyjadřovacích a sdělovacích prostředků vlastní příslušníkům urč. společenství jako nástroj myšlení a dorozumění; mluva, řeč; 3. věc, předmět n. jeho část zprav. úzkým dlouhým tvarem se podobající jazyku SLOVOTVORBA (DERIVOLOGIE) – nauka o tvoření slov: Utvořte jakékoli příbuzné slovo ke slovu jazyk prajazyk, jazykový, jazykovitý, jazykověda, jazykolam, FRAZEOLOGIE – nauka o ustálených slovních spojeních: Uveďte frazémy se slovem jazyk: mít to na jazyku, mít j. na vestě, mít mlsný j., mít nabroušený j., mít j. (ostrý) jako břitva, mluvit, co slina na j. přinese; rozvázat někomu j.,  svrbí ho j., držet j. na uzdě, dát (si) j. pod zámek, na řetěz,  držet j. za zuby, dát si pozor na j., šlapat si na j.  mít těžký j., co na srdci, to na j., mít srdce na j-u, mít na j-u med, v srdci jed, bát se lidských j-ů, zlé j-y

ETYMOLOGIE - nauka o původu slov Etymologie slova jazyk (Jiří Rejzek - Český etymologický slovník) jazyk, jazykový, jazýček, jazýčkový, jazykovitý. Všeslov. – p. język, r. jazýk, s./ch jèzik, stsl. językъ. Psl. * językъ má nejblíže k stpr. insuwis, ie. východisko lze rekonstruovat jako *ṇ-ǵhū- (A1, A7, B4, B5), první část se vykládá jako předpona. Druhý element, jehož význam není jasný, je i v dalších ie. jazycích – stlst. dingua, stir. teng, gót. tuggo (něm. Zungee, angl. tongue) (d – v názvosloví se vykládá různě), lit. liežùvis, lat. lingua, arm. lezu (zde se počítá s vlivem kořene, který je v ↓lízat) i sti. jihvā, av. hizū, které se obvykle vysvětluje zdvojením zmíněného kořene. Změny v názvosloví mohou být způsobeny i tabu (D4). LEXIKOGRAFIE - nauka o sestavování slovníků ONOMASTIKA - nauka o vlastních jménech

LEXIKOGRAFIE Typy slovníků:   A/ podle velikosti : malé – do 10 000 hesel střední – 50 000 až 60 000 hesel velké – nad 60 000 hesel

Typy slovníků B/ Podle zaměření, charakteru poskytovaných informací Slovníky výkladové – vysvětlují význam slova nebo pojmu týmž jazykem a) Naučné slovníky (encyklopedické) – výklad významu slova + širší poučení - všech oborů, např. Ottův slovník naučný (28 svazků + 12 svazků dodatků) Příruční slovník naučný (4 svazky) Ilustrovaná encyklopedie (1995, 3 svazky) encyklopedie Diderot - specializované na určité obory – filozofické, technické, terminologické - encyklopedie zaměřené na určitou věkovou kategorii - encyklopedie na CD-ROM, např. Encarta b) Jazykové slovníky – výkladové, překladové, slovníky cizích slov, pravopisné https://archive.org/stream/dialektickslov00bartuoft#page/6/mode/2up http://www.lingea.cz/synonyma-antonyma-slovnik.html

Speciální jazykovědné slovníky   frekvenční: udávají častost výskytu slov a tvarů; frazeologické: zachycují ustálená pojmenování (frazeologismy); věcné a synonymické: jsou koncipované podle věcných významů a okruhů, v kombinaci s uváděním synonym; dialektologické: mapují slovní zásobu nářečí a nadnářečních útvarů; etymologické: vykládají původ, genetickou příbuznost a vývoj slov; terminologické: uvádějí odborné názvosloví určitého oboru.

Typy slovníků C/ Podle způsobu třídění a zpracování hesel Abecední slovníky. Retrográdní (zpětné) slovníky : třídí hesla podle abecedy, ale v pořadí písmen odzadu, mají význam vědecký, rychle se v nich najdou např. slova s toutéž příponou. (Těšitelová M., Petr J., Králík J. Retrográdní slovník současné češtiny) Věcné a synonymické slovníky : třídí pojmy podle věcného významu pojmenování http://stonefire.webpark.cz/prace/haller.pdf

Základní slovníky pro slovní zásobu češtiny Kolektiv autorů: Příruční slovník jazyka českého 1-9 (1935-57) název neodpovídá, obsahuje 250 000 hesel, je největším slovníkem českého jazyka. Zkratka PSJČ. Havránek, B. a kol.: Slovník spisovného jazyka českého I – VIII (1989, 1. vydání čtyřdílné, 1958 – 1971) Zařazuje bohatou synonymiku a frazeologii; bere zřetel i na slova zastaralá, krajová a málo frekventovaná. Obsahuje 192 908 hesel. Zkratka SSJČ.   Kolektiv autorů: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost Nejpoužívanější a nejrozšířenější slovník pro každodenní praxi, jednodílný. Ve vydání z r. 1998 obsahuje 45 366 heslových slov a 62 872 významů. Normativní platnost má vždy poslední vydání. Zkratka SSČ. Další slovníky pro každodenní praxi Pala, K. – Všianský, J.: Slovník českých synonym. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1996. Petráčková, V. – Kraus, J. a kol.: Akademický slovník cizích slov A – Ž. Academia, Praha 1998. Klimeš, L.: Slovník cizích slov. SPN – pedagogické nakladatelství, a.s., Praha 1998. Martincová, O. a kol.: Nová slova v češtině. Slovník neologismů. Academia, Praha 1998

SLOVNÍKY ON-LINE http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana http://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_str ana http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ http://www.slovnik-synonym.cz/ http://prirucka.ujc.cas.cz/ http://ssjc.ujc.cas.cz/ http://www.lingea.cz/elektronicke-slovniky.asp http://slovniky.lingea.cz/Home.aspx?set=czcz&n=7fffff http://translate.google.cz/

Pomocí slovníků on-line objasněte: A/ Co je zblo a co znamená neví o tom zbla? B/ Kde se octne ten, koho necháte na holičkách? Co jsou holičky? C/ Můžeš dohonit bycha ze rčení pozdě bycha honit? Objasni. A/ http://www.youtube.com/watch?v=s9xkoc0qiKw vysvětlete profesoru Hrbolkovi jeho dotaz lépe než pan Kroupa. B/ Co ti pověsí na nos ten, kdo ti na něj věší bulíky? C/ Objasněte významy slov implicitní a explicitní. A/ Najděte co nejvíce synonym a antonym ke slovu chytrák. B/ Kde měl mlynář lub a co máš ty, když máš něco za lubem? C/ Můžeš chytit lelky? Pokud ano, co vlastně chytíš?

ONOMASTIKA VLASTNÍ JMÉNA OSOBNÍ (i mytologické a pohádkové postavy): Rodná (křestní) jména - vypracujte přehled rodných jmen ve třídě, zhodnoťte frekvenci jednotlivých jmen, totéž proveďte se jmény rodičů a výsledky srovnejte. O čem svědčí? Uveďte různé obměny svého rodného jména, kterými vás oslovují rodiče či přátelé. Hypokoristika - rodinné, přátelské, domácké, mazlivé a intimní podoby osobních jmen Příjmení - zjistěte, jak vzniklo vaše příjmení Přezdívky - motivace vzniku: fyzická nebo duševní vlastnost (Hranol, Bručoun) jazyková ekonomie – Šmigura - Šmigi obměna příjmení - Studnička – Studna jazyková hra - Dominik – Dodo jméno známé osobnosti nebo postavy z uměleckých děl – Hujer činnost, zvl. záliba - Zlomek – učitel matematiky Objasněte motivace svých přezdívek. Vadí vám, nebo jste s nimi spokojeni? Pseudonymy - krycí umělecká jména http://www.kkvysociny.cz/modul_uvod/kvizy/2009/test02.aspx

VLASTNÍ JMÉNA ZEMĚPISNÁ: Pomístní jména – jména neobydlených míst, např. hor, řek, lesů, polí, luk - často starý původ (předslovanské podoby, např. keltské – Ohře), z obecných jmen podle charakteru terénu Horky, Hůrka (= malá hora), Brdy (brdo = nářečně nevysoký kopec), Bradlo (= skalisko), podle činnosti spjaté s daným místem (Šibeničák), podle pěstované plodiny (Na Vinici), z osobních jmen majitelů (Janečkovy paseky) Místní jména – jména lidských sídel (měst, vesnic, samot) Vznik často z pomístních jmen – řek (Bystřice), ze jmen terénních útvarů (Hora Svaté Kateřiny), ze jmen označující podloží nebo druh půdy (Brno, Blatná – na bažině, Jílové, Písek, Sušice), ze jmen vlastníka (Josefov), ze jmen obyvatelských (Děčín – Děčané, Budějovice – Budějovici), z posměšných přezdívek (Kozojedy), podle klimatických podmínek (Větrov, Studenec), odkazují k historii vzniku (Lhota – od lhůta – osvobození na určitou lhůtu od daní; Kutná Hora – hora – místo dolování), řada cizí původ (Varnsdorf – Warmsdorf) Napište 5 – 10 pomístních a místních jmen ze svého okolí a pokuste objasnit motivaci jejich vzniku.

VLASTNÍ JMÉNA VÝSLEDKŮ LIDSKÉ ČINNOSTI: Jména podniků a výrobků – požadavky: funkčnost (zaměření firmy, účel výrobku) srozumitelnost zapamatovatelnost (snaha o originalitu často neúčelná) Uveďte jména firem, která těmto požadavkům odpovídají a která naopak nevyhovují.

Rozhodněte se pro náležité velké nebo malé písmeno a odůvodněte: V pohádkách často vystupují POLEDNICE, VODNÍK A VÍLY. Jedním z ŘÍMSKÝCH CÍSAŘŮ byl ALBRECHT HABSBURSKÝ. Sídlem KRUMLOVSKÉ větve VÍTKOVCŮ bylo město ČESKÝ KRUMLOV v JIŽNÍCH ČECHÁCH. Svatba se konala na vodním zámečku ČERVENÁ LHOTA. Nejvýznamnější z LUCEMBURKŮ byl KAREL ČTVRTÝ. Bývalý KOŇSKÝ TRH se dnes nazývá VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ. Navštívili jsme BABIČČINO ÚDOLÍ. Romány spisovatele Ludvíka Vaculíka vycházejí v BRNĚNSKÉM NAKLADATELSTVÍ ATLANTIS. V SEVERNÍCH ČECHÁCH jsou města ČESKÁ LÍPA a JABLONEC NAD NISOU. V PRAZE na MALÉ STRANĚ stojí CHRÁM SV. MIKULÁŠE, na nádvoří PRAŽSKÉHO HRADU známý SVATOVÍTSKÝ CHRÁM. V JIŽNÍ ITÁLII se pěstují pomeranče, fíky a olivy. Na STAROMĚSTSKÉM NÁMĚSTÍ je památný DŮM U ZVONU. Jedeme na dovolenou na KANÁRSKÉ OSTROVY. Přestěhovali jsme se z KOSTELCE NAD ČERNÝMI LESY do TRUTNOVA, kde bydlíme v ULICI ZA KOMÍNEM. Koupili jsme si chatu v oblasti ČESKÉHO RÁJE. Při výletu na CHODSKO jsme se setkávali s památkami na Boženu Němcovou a Aloise Jiráska. Blízko PARDUBIC je KUNĚTICKÁ HORA. Bitva na BÍLÉ HOŘE skončila pro ČECHY porážkou. Na HUMPOLECKU rostou houby. K nejznámějším ČESKÝM lázním patří MARIÁNSKÉ LÁZNĚ a LÁZNĚ TEPLlCE. V PODKRKONOŠÍ ve DVOŘE KRÁLOVÉ NAD LABEM je velká zoologická zahrada. Malíř Antonín Slavíček se proslavil obrazem U NÁS V KAMENIČKÁCH. Na PETŘÍNĚ je MYSLBEKOVA SOCHA KARLA HYNKA MÁCHY. Turisté obdivovali MÁNESŮV ORLOJ. Koupil jsem si mobilní telefon NOKIA. Do práce jezdí FELlCIÍ. Jezdím vozem značky ŠKODA FABIA.

ŘEŠENÍ V pohádkách často vystupují polednice, vodník a víly. Jedním z římských císařů byl Albrecht Habsburský. Sídlem krumlovské větve Vítkovců bylo město Český Krumlov v jižních Čechách. Svatba se konala na vodním zámečku Červená Lhota. Nejvýznamnější z Lucemburků byl Karel Čtvrtý. Bývalý Koňský trh se dnes nazývá Václavské náměstí. Navštívili jsme Babiččino údolí. Romány spisovatele Ludvíka Vaculíka vycházejí v brněnském nakladatelství Atlantis. V severních Čechách jsou města Česká Lípa a Jablonec nad Nisou. V Praze na Malé Straně stojí chrám sv. Mikuláše, na nádvoří Pražského hradu známý Svatovítský chrám. V jižní Itálii se pěstují pomeranče, fíky a olivy. Na Staroměstském náměstí je památný Dům U Zvonu. Jedeme na dovolenou na Kanárské ostrovy. Přestěhovali jsme se z Kostelce nad Černými lesy do Trutnova, kde bydlíme v ulici Za Komínem. Koupili jsme si chatu v oblasti Českého ráje. Při výletu na Chodsko jsme se setkávali s památkami na Boženu Němcovou a Aloise Jiráska. Blízko Pardubic je Kunětická hora. Bitva na Bílé hoře skončila pro Čechy porážkou. Na Humpolecku rostou houby. K nejznámějším českým lázním patří Mariánské Lázně a lázně Teplice. V Podkrkonoší ve Dvoře Králové nad Labem je velká zoologická zahrada. Malíř Antonín Slavíček se proslavil obrazem U nás v Kameničkách. Na Petříně je Myslbekova socha Karla Hynka Máchy. Turisté obdivovali Mánesův Orloj. Koupil jsem si mobilní telefon Nokia. Do práce jezdí felicií. Jezdím vozem značky Škoda Fabia.

Domácí úkol Prostudujte slova: sluneční, slunečný, slunný, stanovit, ustanovit, ustavit, ustavující a užijte je ve větách tak, aby byly významové rozdíly mezi nimi zřejmé.

Zdroje: KOSTEČKA, Jiří. Český jazyk pro 2. ročník gymnázií. Praha: SPN, 2005, ISBN 80- 7235-155-9. SOCHROVÁ, Marie. Cvičení z českého jazyka v kostce. Praha: Fragment, 2008, ISBN 978-80-253-0671-0. SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce pro SŠ. Praha: Fragment, 2009, ISBN 978-80-253-0950-6. ČECHOVÁ, Marie; KRAUS, Jiří; STYBLÍK, Vlastimil. Český jazyk pro 3. ročník středních odborných škol. Praha: SPN, 2002, ISBN 80-7235-190-7. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001, ISBN 80-85927- 85-3.

https://archive.org/stream/dialektickslov00bartuoft#page/6/mode/2up http://www.lingea.cz/synonyma-antonyma-slovnik.html http://stonefire.webpark.cz/prace/haller.pdf http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana http://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ http://www.slovnik-synonym.cz/ http://prirucka.ujc.cas.cz/ http://ssjc.ujc.cas.cz/ http://www.lingea.cz/elektronicke-slovniky.asp http://slovniky.lingea.cz/Home.aspx?set=czcz&n=7fffff http://translate.google.cz/ http://www.youtube.com/watch?v=s9xkoc0qiKw