Rudolf II. Habsburský Jeho císařská milost

Úvod Narození 18. července 1552 Vídeň Úmrtí 20. ledna 1612 Praha (Pochován Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha) Římský císař, král český, uherský a chorvatský Syn císaře Maxmiliána II. a Marie Španělské (bratranec a sestřenice) Milenka hraběnka Kateřina Stradová - 6 dětí

Rudolfovo dětství a dospívání (1552–1571) Rudolf a jeho bratr Arnošt roku 1564 posláni na katolickou výchovu do Španělska ke královskému dvoru jejich strýce Filipu II. → zacházelo se s nimi jako s následovníky Filipa II. Ze Španělska si Rudolf přinesl na rakouské poměry nadprůměrné vzdělání, fanatické protireformní zapálení, avšak mnohem víc jej zajímalo umění a „přírodověda“ (alchymie) Do Vídně se bratři vrátili až roku 1571 (místo nich byli posláni jejich dva nejmladší bratři a sestra Anna → Filipova 4. manželka

První politické zkušenosti (1571–1576) R. 1572 uherské stavy prohlásili Rudolfa za svého krále → korunovace v Pešpurku Maxmilián svolal zemský sněm (měl projednat nové daně a korunovaci Rudolfa českým králem) → Protestantští stavové vypracovali návrh České konfese Rudolf přesto nakonec sněmem přijat a 22. září 1575 korunován českým králem O měsíc později zajistil Maxmilián také Rudolfovo zvolení římským králem

Česká konfese Titul: Vyznání víry svaté křesťanské všech tří stavův království českého Tělo a Krev Krista Pána pod obojí přijímajících Rozčleněna do 25 článků (struktura se podobá augšpurské konfesi Články české konfese: III. O Trojici svaté aneb o rozdílnosti osob v božství V. O svobodné vůli aneb o soběvolnosti člověka X. O dobrých skutcích - velmi rozsáhlý článek XI. O církvi Boží XIV. O křtu svatém, první svátosti Kristově XVI. O pokání XVII. O zpovědi XXV. O životu věčném

První léta vlády (1576–1583) 12. října 1576 Maxmilián II. zemřel a Rudolf se ujal vlády V Praze ustanovil sbor deseti místodržících složený z nejvyšších zemských úředníků Stejně jako jeho otec se usídlil ve Vídni Na počátku snaha realizovat své politické plány a navazovat diplomatické styky Podporoval rekatolizační úsilí (spíše v zákulisí - dosazování katolíků do významných státních úřadů) - závislosti na finanční podpoře nekatolických českých stavů Poprvé se u něj ve větší míře projevila „melancholie“ a v jeho okolí se rozmohlo intrikánství (rádci Pavel Sixtus Trautson a Wolfgang Rumpf) Podezřívavý, odpor k veřejným jednáním, ceremoniálům a slavnostem, spory se členy rodiny → r. 1583 přesídlení do Prahy

Přesídlení do Prahy (1583–1597) Hlavním důvodem bylo trvalé ohrožení Vídně ze strany Osmanské říše (poloha Prahy byla bezpečnější) Příchod císařského dvora znamenal pro Prahu zásadní změnu → značný počet příslušníků dvora, učenci a umělci i cizí vyslanci Roku 1584 Rudolfovi udělen Řád zlatého rouna

Propuknutí nemoci (1597–1608) R. 1593 válka s Osmanskou říší → přenechal volnou ruku svým bratrům Stav císaře se nadále zhoršoval, stahoval se stále více do ústraní, k depresím se začaly přidávat projevy syfilis (časté erotické hrátky) Přestával věřit dokonce i svým rádcům, Rumpfa i Trautsona vyhnal a pokusil se o sebevraždu → dvůr se rozkládal a císař začal naslouchat radám alchymistů a umělců Příbuzní pro Matyášovo (bratr) nástupnictví → rakouské a uherské stavy na Matyášově straně

Propuknutí nemoci (1597–1608)

Oklešťování Rudolfovy moci (1608–1612) Rudolf ztrácel také podporu moravských stavů a vojevůdců (nevyplácel jim žold) Matyáš r. 1608 táhl se svým vojskem na Prahu → Rudolf nakonec s Matyášem uzavřel Libeňský mír (rozdělení monarchie) = Matyáš - Morava, Rakousko a Uhry; Rudolf - Čechy, Slezsko, Horní a Dolní Lužice Nepokoje v Praze nakonec pohnuly Rudolfa k tomu, aby vydal 9. července 1609 Majestát (povoloval svobodu vyznání, potvrzoval Českou konfesi)

Konec Rudolfovy vlády Rudolf se Matyášovi chtěl pomstít - podpora od biskupa Leopolda Pasovského → r. 1611 za Rudolfova souhlasu vtrhl do Čech → kvůli nedostatku peněz se musel stáhnout Jindřich Matyáš Thurn donutil Rudolfa k abdikaci a v Praze 23. května 1611 byl uvítán jako nový vládce Matyáš Rudolfovi byl pak do jeho smrti přenechán v užívání Pražský hrad Když 20. ledna 1612 zemřel, byly jeho sbírky zapečetěny. Po provedení nedůstojné pitvy za hojné účasti české šlechty a ledabylém nabalzamování byl Rudolf pohřben v pražské katedrále

Numismatické hledisko vlády Rudolfa II Za vlády Rudolfa II. byly v Českých zemích v provozu mincovny v Praze, Kutné Hoře, Jáchymově a v Českých Budějovicích. → Tolar Rudolfa II. z roku 1602. Ražen v mincovně v Českých Budějovicích

Děkuji za pozornost Zdroje: • Wikipedia.org • Otta.cechove.cz • Velikani.cz Vypracoval: Lukáš Krutina, 3.A