Planeta Země

Základní údaje o Zemi Tvar: koule (na pólech zploštělá) Doba vzniku: před 4,6 miliardy let Povrch: 70 % oceány a moře, 30 % pevnina Obvod Země na rovníku: 40 000 km Poloměr Země: 6 378 km Vzdálenost od Slunce: 150 mil. Km Zemská osa: protíná Zemi na pólech (severní a jižní pól) 1. obeplutí Země - Fernão de Magalhães 1519-1522 Více o střídání ročních období ZDE

Pohyby Země 1. Otáčí se kolem své osy od západu na východ - doba otočení: 23 hod., 56 min. a 4 sekundy (1 den) – střídání dne a noci 2. Obíhá kolem slunce - doba oběhu: 365,25 dne (1rok) – střídání ročních období jednou za 4 roky má rok 366 dní = přestupný rok (29. únor) Více o střídání ročních období ZDE

Střídání dne a noci Den a noc online

Střídání dne a noci Díky rotaci Země kolem své osy (asi 24 hodin) dochází ke střídání dne a noci. Země se otáčí kolem osy ze ZÁPADU na VÝCHOD (tedy proti směru hodinových ručiček) A jak to připadá nám? Ráno Slunce objeví nad východním obzorem – slunce stoupá (tzv. vrcholí) – k večeru klesá až zapadá za obzorem na západě. Během roku se u nás délka světelného dne mění v závislosti na střídání ročních období.

Střídání ročních období

Střídání ročních období Sklon zemské osy (23,5 stupně) je důvodem, proč se u nás střídají čtyři roční období. Osa je nakloněna neustále stejným směrem. - 21. března: jarní rovnodennost – slunce svítí kolmo na rovník 21. června: letní slunovrat – slunce svítí kolmo na obratník raka 23. září: podzimní rovnodennost – slunce svítí kolmo na rovník 21. prosince: zimní slunovrat – slunce svítí kolmo na obratník Kozoroha

Dráha Slunce na různých místech naší Země

Otázky a úkoly Je to správně? Přestupný rok trvá 366 dní. Zeměkoule má průměr méně než 12 000 km. Rotace kolem vlastní osy trvá Zemi 24 hodin. Sklon zemské osy má za následek střídání dne a noci. Během jarní a podzimní rovnodennosti jsou u nás dny a noci stejně dlouhé. Během letního slunovratu 21.6. dopadají sluneční paprsky kolmo na obratník Raka. Osa Země neustále mění svůj směr vůči Slunci. Když je u nás zima je zima i v Austrálii. Pomocí glóbu předveďte, jak Země obíhá kolem Slunce i kolem své osy. Popiš a vysvětli hraniční dny a co se během nich mění.

MĚSÍC

Srovnání měsíců sluneční soustavy

Měsíc - charakteristika Přirozená družice Země; 4 x menší než Země; 385 000 km od Země není tam atmosféra (vzduch); je tam zmrzlá voda; Povrch tvoří hornaté oblasti s krátery (světlé plochy) a sníženiny „moře“ (tmavé plochy) Ve dne dosahuje teplota + 130°C, v noci – 170° C První člověk na Měsíci v roce 1969 Armstrong a Aldrin (američané)

Pohyby Měsíce Otáčí se kolem své osy (28 dní) Obíhá okolo Země (28 dní) (stále vidíme ze Země stejnou polokouli Měsíce) Společně se Zemí obíhá okolo slunce (1 rok)

První člověk na Měsíci VIDEO: Den, kdy člověk vstoupil na Měsíc

Měsíční fáze Změny tvaru Měsíce na obloze během jednoho měsíce: Nov – není vidět 1. čtvrť D – Dorůstá Úplněk O Poslední čtvrť C – Couvá VIDEO: Fáze Měsíce

Příliv a odliv Měsíc a částečně Slunce svojí gravitační silou způsobuje příliv a odliv na oceánu příliv odliv

Zatmění Slunce a Měsíce Slunce – Měsíc - Země Zatmění Měsíce: Slunce - Země - Měsíc

SLUNEČNÍ SOUSTAVA http://solarsystem.nasa.gov/planets/

NEJ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Slunce - nejhmotnější a nejteplejší objekt sluneční soustavy 99,9% hmotnosti celé sluneční soustavy Teplota povrchu dosahuje 6000°C

JUPITER – nejhmotnější, největší planeta sluneční soustavy 317,8x hmotností Země rovníkový průměr 142 948 km Jupiter má rovněž nejvíce měsíců (63)

GANYMEDES – největší a nejhmotnější měsíc sluneční soustavy tento Jupiterův měsíc je větší než planeta Merkur

MONT OLYMPUS – nejvyšší hora sluneční soustavy (Mars) - je přibližně třikrát vyšší než Mt. Everest - její základna zabírá plochu odpovídající přibližně území Francie.

SATURN - má nejvýraznější a nejjasnější soustavu prstenců ze všech planet sluneční soustavy. Původně byly známé jedině Saturnovy prstence a planeta Saturn byla těmito prstenci ojedinělá. Až v roce 1977 byly objeveny nevýrazné prstence okolo planety Uran a poté i okolo Jupitera a Neptunu. Prstence jsou tvořeny velkým množstvím drobných částeček různé velikosti od prachových zrnek až po objekty velké desítky metrů. Pravděpodobně se jedná o kousky hornin obohacené kousky vodního ledu.

HALLEYOVA KOMETA – nejznámější kometa sluneční soustavy - je ze Země vidět každých 75-76 let - kometa byla zaznamenána už 30 krát, první doložené pozorování Čína 240 př.n.l. - každý průlet okolo Slunce, ztratí asi 1 m vysokou povrchovou vrstvu = většina materiálu komety se vypaří za asi 50 až 100 tisíc let

Sluneční soustava Vznikla před 4,8 miliardami let a tvoří jí: Slunce 8 planet (obíhají kolem Slunce proti směru hodinových ručiček) měsíce (nejvíce měsíců má Jupiter – 63, Merkur a Venuše nemá Měsíc) planetky (malá tělesa - největší Ceres), komety – tvoří jí jádro a chvost (koule ledu a prachu) Halleyova kometa se vrací každých 76 let – naposledy 1986, 2062….), meteor – kámen - „padající hvězda“ – zaniká v atmosféře meteorit – větší kámen - dopadá na zemský povrch

SLUNCE jediná hvězda sluneční soustavy, je středem sluneční soustavy žhavá plynná koule, vyzařuje teplo a světlo (8 min na Zem), je v polovině svého života. otáčí se kolem své osy a obíhá kolem jádra Galaxie

Planety Obíhají kolem slunce po kruhovitých drahách proti směru hodinových ručiček Zemské – pevný povrch: Merkur, Venuše (Jitřenka, Večernice), Země, Mars Plynné – plynný povrch: Jupiter Saturn, Uran, Neptun Umělé družice: obíhají kolem Země a zjišťují počasí, slouží k přenosu telefonního signálu, mapování povrchu,… Kosmická sonda: zkoumá povrch planet a Měsíce

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Meteorická tělesa meteor impaktní kráter meteorit Meteor Crater (USA – Arizona) Kráter má průměr asi 1200 metrů a tvar široké ploché mísy. Jeho okraje částečně vystupují nad úroveň okolního terénu. Vznikl v období pleistocénu před přibližně 50 tisíci lety dopadem meteoritu, který měřil okolo 50 metrů a vážil cca. 300 tisíc tun. Při nárazu rychlostí asi 65 tisíc km/h se téměř celý vypařil a uvolnil energii cca. 20 megatun TNT. meteorit

Opakování Které planety jsou větší než Země, které planety jsou nejblíže k Zemi? Jaké jsou části naší Sluneční soustavy? Vypočítej kdy se opět vrátí Halleyova kometa? Která planeta má nejvíce měsíců? Proč nemůže být na Měsíci život? Jak probíhá zatmění Měsíce a Slunce? Vysvětli Měsíční fáze? Kteří kosmonauti byli první na Měsíci?

VESMÍR A HVĚZDY

Objevování a dobývání vesmíru Heliocentrická soustava – Mikuláš Koperník (15. století) První umělá družice - Sputnik (1957) První let do vesmíru – Jurij Gagarin (1961) Přistání na Měsíci – Neil Armstrong (1969) První vesmírný turista – Denis Tito (2001)

Prostor ve vesmíru Jelikož se vesmír neustále rozpíná nemůžeme nikdy dohlédnout dál, než jak je vesmír starý, protože rychlost šíření světla je konečná (300 000 km/s). Proto dohlédneme pouze tak daleko, jak starý je vesmír (dnes je tedy horizont kam se dá dohlédnout asi 15 miliard světelných let). V E S M Í R N Ý P O T

Čas ve vesmíru Více info - čtěte poznámky lektora Od okamžiku vzniku vesmíru, události, které se říká velký třesk, uplynulo přibližně 15 miliard let (tj. asi 214 milionů po sobě následujících lidských generací!) Nikdy nemáme možnost poznat co se děje ve Vesmíru právě teď, je to díky rychlosti světla (300 000 km/s). Takže událost, která se stala na Měsíci můžeme zpozorovat na Zemi se zpožděním 1 sekundy, světlo, jež opustilo Slunce dopadne na Zemi asi za 8 minut, pro tělesa ze Sluneční soustavy naroste zpoždění na několik hodin. Ovšem z druhé naší nejbližší hvězdy Proximy letí světlo více než 4 roky. Hvězda Rigel v souhvězdí Orion se nachází 1 300 světelných let – to znamená, že světelné paprsky z této hvězdy opustili hvězdu 7. století (příchod Slovanu do české kotliny). A co teprve fotony z kupy galaxií v Panně? Ty se vydali na svou pouť v době, kdy na Zemi ještě žili dinosauři, tedy asi před 70 miliony lety!!!! Představme si jeden rok stáří vesmíru zkrácený na 1 sekundu – tedy do 500 let: 0 = Velký třesk, 32 let = zárodky galaxií (naše po 100 letech) v roce 330 = formování Sluneční soustavy v roce 466 = se formují první savci před 25 dny se objevuje člověk, náš letopočet začal před 30 minutami, pře 8 minutami objevil K. Kolumbus Ameriku….

BIG BANG

Vesmír Vznik před 13,7 mld. let formou Velkého třesku (big bang) – malá hmota se začala rozpínat a rozpíná se neustále. Vznikly galaxie, hvězdy, planety, měsíce, komety, atd. Díky gravitační síle se kosmické objekty přitahují

Složení vesmíru

Hvězdy Velké, horké, plynné koule, září vlastním světlem Nejbližší hvězdou k Zemi je Slunce Souhvězdí: skupiny hvězd Obtočnová – pozorujeme celý rok (v blízkosti Polárky) Zvířetníková – během roku vycházejí a zapadají Galaxie: větší hvězdné celky Mléčná dráha: část Naší Galaxie, kterou vidíme na obloze („milky way“) Světelný rok – vzdálenost, kterou světlo urazí za 1 rok

Obtočnová souhvězdí

Zvířetníková souhvězdí

Naše Galaxie

VESMÍR Obrázek Hubbleova ultra hlubokého pole s vysokým rozlišením zobrazuje pestrý rozsah galaxií, z nichž každá se skládá z miliard hvězd. Ekvivalentní oblast oblohy, jakou zabírá obrázek, je zobrazena v levém dolním rohu. Nejmenší, nejčervenější galaxie, kterých je přibližně 100, jsou ty nejvzdálenější, jaké optický dalekohled kdy zachytil a které existovaly již krátce po velkém třesku. Světlou barvu mají mladší galaxie (k těm patří i naše Galaxie).

Předešlý snímek hlubokého Vesmíru pořídil Hubbelův vesmírný dalekohled Předešlý snímek hlubokého Vesmíru pořídil Hubbelův vesmírný dalekohled. Díky jeho snímkům můžeme nahlédnout přibližně 13 miliard let do minulosti a hledat galaxie, které existovaly mezi 400 a 800 miliony let po velkém třesku.

GALAXIE Galaxie v Andromedě je spirální galaxie vzdálená přibližně 2,5 miliónů světelných let od Země v souhvězdí Andromedy (Je také známá pod označením Messier 31, M31 a NGC 224.) Galaxie v Andromedě je nejbližší spirální galaxie od naší Mléčné dráhy, ale není nejbližší galaxií. Galaxie v Andromedě je největší galaxie z Místní skupiny galaxií, která také obsahuje naši Mléčnou dráhu, Galaxii v Trojúhelníku a přibližně 30 dalších menších galaxií.

MILKY WAY (MLÉČNÁ CESTA, MLÉČNÁ „DRÁHA“) Naše domovská Galaxie patří k typu spirálních galaxií. Velké množství vzdálených hvězd ve spirálách ramene vytváří na nočním nebi bělavý pás - Mléčnou dráhu. Naše Galaxie má asi 300 miliard hvězd. Slunce i Sluneční soustava se nacházejí asi 25 000 světelných let od středu Galaxie, jejíž průměr měří přibližně 100 000 světelných let. Spatřit celou naší Galaxii je téměř nemožné. Naši situaci si můžeme přirovnat k  tomu, jako bychom pozorovali město z jeho centrálních částí. Jediný způsob, jak si ji ale můžeme přiblížit, je ten, že se podíváme na jinou, podobnou galaxii.

MÍSTNÍ RAMENO MLÉČNÉ DRÁHY Pozorovatelná část místního ramene Mléčné dráhy. Panoramatický interaktivní pohled na pozorovatelnou část si můžete prohlédnout ZDE a k tomu přikládám i katalog objektů hlubokého vesmíru NGC, kterými jsou objekty na fotografii popsány.

Další informace: Sluneční soustava Sluneční soustava (EN) Země ve vesmíru