Středověká společnost- vrcholná Iva Štěchová

Společnost trojího lidu Společnost trojího lidu- sestává se ze tří řádů: z těch, kdo se modlí – kněží (oratores), těch, kdo pracují na sebe i na druhé – venkovského lidu (laboratores), těch, kdo bojují, aby chránili toho, kdo se modlí a obdělává půdu – válečníků (bellatores). Nezastupitelná úloha ve společnosti: Duchovenstvo pečovalo o náboženský život věřících, šířilo kulturu a vzdělanost Rolníci ji živili prací svých rukou Šlechta organizovala a řídila chod společnosti a zajišťovala jí ochranu proti nepřátelům

Společenské vrstvy Hluboké společenské rozdíly Každý člověk patřil do určité společenské vrstvy- -určovalo to jeho veškerý život. Podle svého postavení se lidé chovali, bydleli, stravovali i oblékali. Pro příslušníky jednotlivých vrstev platily i rozdílné právní předpisy.

rolníci

Politická moc Podíl na politické moci získala jen malá část obyvatelstva, privilegované uzavřené skupiny- - především vysoká šlechta, jež vlastnila rozsáhlý majetek. Příslušníci této skupiny se snažili spolurozhodovat o dění ve státě (s panovníkem) a omezit jeho moc, zastávali důležité úřady a byli členy poradních orgánů panovníka (například královské rady). V českém zemském sněmu (2. pol. 13.století) zasedali představitelé vysoké šlechty a také zástupci dalších stavů, drobného rytířstva, církve a královských měst.

Ostatní… Ve středověké společnosti existovali i lidé, kteří nepatřili do žádné společenské vrstvy, většinou neměli stálý domov a v podstatě žili na okraji společnosti: tuláci, žebráci, prostitutky, potulní herci, kejklíři. Důležitou součástí středověké společnosti byli také Židé…

Móda Mužský oděv se skládal z košilové suknice, která se postupně zužovala. Měla dlouhé úzké rukávy. Dalšími částmi byly kabátec a plášť, který se nosil přes něj. Byl spojen šňůrkou přišitou na levé straně vedle knoflíku. Měli hladce oholené tváře a zkadeřené vlasy. Udatní rytíři nosili kroužkové nebo plátové brnění. Pod brněním pak vatovaný a prošívaný kabátec a suknici bez rukávů. Ta mohla být volná nebo probraná. V létě tak chránili tělo před horkým brněním a v deštivém počasí brnění před vlhkem. Nohy navlékali do většinou bílých nohavic. Na hlavách nosili rytíři přilby. Důležitá byla heraldika (symboly šlechtického rodu, iniciály, barvy erbu), podle které mohli rytíře při turnajích rozpoznat

Ženský oděv Ženský oděv se přizpůsoboval ženskému tělu – poprvé se zužoval. Nosily košile s úzkými rukávy tzv. pachy. Dlouhé šaty se od pasu rozšiřovaly pomocí klínů. Na tuto spodnici si oblékaly surcot = svrchní oděv, něco mezi pláštěm a šatovou sukní. Dvouvrstvý oděv ale oblékaly ženy z vyšších vrstev. Obyčejné poddané měly jen jednu vrstvu. Ženské vlasy se kadeřily pomocí žhavých tělísek. Svobodné ženy chodily s copem nebo prostovlasé, vdané si hlavu zakrývaly rouškami. Ovíjely si je kolem hlavy nebo je měly jen tak položené. Roušky se doplňovaly korunkou. Vyšší vrstvy měly zlatou, nižší jen kovovou obroučku.

móda

ostatní V této době vzniká také základ k dnešnímu taláru. Nosili ho profesoři na univerzitách. Dnes se používá většinou u promocí a imatrikulací na vysokých školách. Je to tmavý široký uzavřený plášť s rukávy. Židé byli na okraji společnosti. Museli na oděvu nosit žlutou barvu, aby byli rozeznáni od křesťanů (žlutý lem). Na hlavách nosili klobouk nebo čepici do špičky.

Zdroje: www. google.cz Děkuji za pozornost