Tomáš Sedláček Hlavní makroekonomický stratég ČSOB Cesta z (hlavního) města Některé statistky k tématice rozpočtového určení daní X. Celostátní finanční konference Svazu měst a obcí Tomáš Sedláček Hlavní makroekonomický stratég ČSOB 20.9.2018

Obsah Historie Jak jsme na tom nyní Kdo se jak zadlužuje? Zamyšlení Mezinárodní srovnání Budoucnost?

Historie: cesta z centra v krocích V důsledku novely zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, kterou se zvýšilo procento krajů na sdílených daních, vznikl krajům v rámci vlastních příjmů určitý prostor pro stanovení vlastních finančních priorit. S účinností od roku 2005 tak kraje rozhodují o alokaci prostředků na výkon kompetencí, které na ně byly převedeny v průběhu II. fáze reformy veřejné správy nebo kompetencí zcela nových, které dosud zabezpečovaly resorty a které byly do této doby financovány výhradně dotacemi ze státního rozpočtu a z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Změna rozpočtového určení daní pro kraje v roce 2005 měla vliv na strukturu dotací, které byly obsaženy ve finančních vztazích státního rozpočtu k rozpočtům krajů na rok 2006. Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtům krajů tvořil v roce 2006 jen příspěvek na výkon státní správy a dotace na sociální služby, jež nebyla předmětem převodu do daňových příjmů krajů. transformace prostředků Evropské unie do území prostřednictvím kapitol státního rozpočtu V roce 2006 bylo v důsledku novely zákona o rozpočtovém určení daní financování krajů zabezpečeno z jedné třetiny daňovými příjmy, téměř dvě třetiny tvořily dotace ze státního rozpočtu. 2008: novým návrhem se zvýší podíl měst a obcí na sdílených daních z 20,59 procenta na 21,4 procenta. - Zavádí se nové kritérium prostého počtu obyvatel s váhou tři procenta. Kritérium posiluje příjmy obcí s malým počtem obyvatel. - Zavádí se nové kritérium rozlohy obce s váhou tři procenta. Kritérium posiluje příjmy obcí s nízkou hustotou obyvatel. - Snižuje se váha současného kritéria počtu obyvatel upraveného o koeficient velikostní kategorie obce ze současných 100 procent na 94 procent. - Odstraňují se skokové přechody mezi velikostními kategoriemi obcí a zavádí se pouze čtyři velikostní kategorie místo současných 14.

Jak jsme na tom? Extrémně vysoký podíl kvazi-dání Tyto kvazi-daně se týkají jen státního rozpočtu Vyšší podíl nepřímých daní Nižší podíl přímých daní Source :Structures of the taxation systems in the European Union, 2006

Horní výše korporátních daní v EU25 Data z roku 2006, vyjádřeno v % (srovnává se jen sazba, rozdílné základy daně se nezohledňuje) Postupné snížení na 19% Source :Structures of the taxation systems in the European Union, 2006

Korporátní daně v ČR klesají již dávno Vývoj sazby firemních daně 1993 – 2010 1993 45% 1994 42% 1995 41% 1996 39% 1997 39% 1998 35% 1999 35% 2000 31% 2001 31% 2002 31% 2003 31% 2004 28% 2005 26% 2006 24% 2007 24% 2008 22% 2009 20% 2010 19% Source :MF CR

… ale to všude v EU Nové členské státy mají nižší daně Korporátní daně však klesají všude stejným tempem (o 10 proc. bodů) Source :Structures of the taxation systems in the European Union, 2006

Horní výše osobnívh daní v EU25 Data z roku 2006, vyjádřeno v % (srovnává se jen sazba, rozdílné základy daně se nezohledňuje) Postupné snížení na „15“% Source :Structures of the taxation systems in the European Union, 2006

Většina zemí Evropy ponechává majetkové daně místním rozpočtům Posílení subsidiarity Větší návaznost výdajů na příjmy Bližší zodpovědnosti Sama o sobě stabilní daň Flexibilní výše Vysoká administrace Náchýlná ke změnám Zdanění majetku v Evropě, JUDr. Ing. Michal Radvan, 2006

Nízký (a klesající) podíl výnosů z majetkových daní Pokles příjmů téměř na polovinu za 12 let Zdanění majetku v Evropě, JUDr. Ing. Michal Radvan, 2006

Podíl místních samospráv na daních data z roku 2004, % celkových daň výnosů Zahrnuje všechny příjmy místních samospráv Komparativně vysoká váha centra (v ČR 75% všech příjmů versus 59% průměr EU25) v ČR nízká autonomie co se týče vyšší či nižší daně místních samospráv většina příjmu dle koeficientu nebo jako dotace malá ekonomická autonomie místních samospráv nad příjmovou stránkou Source :Structures of the taxation systems in the European Union, 2006

Srovnání stát vs místní samospráva Dluh obcí = 2,8% HDP (veřejné rozpočty = 27,4% HDP) Z toho Praha dosáhla ke konci 2006 na dluh 33,6 mld. Kč Kraje: 7,7 mld Kč (oproti roku 2005 nárůst o 4,8 mld. Kč!) Source : Státní závěrečný účet 2006

Saldo a dluh (veřejné finance a ÚSC)

Výhody větší decentralizace Větší zohlednění místa vzniku daní F. A. Hayek: problém státního plánování: kdo má blíže k informaci, má rozhodovat. Větší motivace k vstřícnosti obcí a krajů k obyvatelstvu a podnikatelům Subsidiarita: řešení na co nejnižší možné úrovni (co dokáže řešit obec ať řeší obec) Zvýšení atraktivity a konkurence krajů Řešení aktuálních problémů krajů

Příklad USA: Rozdílné DPFO Rozdílná pravidla v každém regionu, nikoli jen státu (alkohol, tabák, knihovny, zodpovědnost) Vyšší administrativa

Rozdílné „sales tax“ i korporátní daň

Budoucnost? Menší závislost na daňových příjmech ze sdílených daní Větší spoléhání se na fondy EU EU jde cestou Federalizace Regionalizace Obojí nicméně vede k oslabování role centrálních státních orgánů ve regionů a zvyšování samostatnosti a odpovědnosti regionů

Děkuji za pozornost Tomas Sedlacek Chief Macroeconomic Strategist ČSOB tSedlacek@CSOB.cz gsm: +420 737 263 076 tel: +420 261 353 559

Celostátní úroveň