Moderní metody diagnostiky a korekce dětí s poruchou pozornosti spojené s hyperaktivitou (Attention Deficit Hyperactivity Disorders - ADHD) prof. Ludmila Kuznetsova, PhD, vedoucí Katedry speсiální a klinické psychologie Ruské státní sociální univerzity

Attention Deficit Hyperactivity Disorders (ADHD) – syndrom, který se projevuje v emocionální volní poruchě a v specefickém chování člověka. Hlavní odlišnost - narušení (zdržení) vývoje vyšších forem sociálního choání (interakce s jiným člověkem, rozumění jeho myšlenek, pocitů, chovatelských reakcí). Mimo-sociální aktivity (konstruování, blouznění, řešení intelektuální úloh, hrání na počítače) mohou probíhat na vysokém úrovni.

R.Jenkins – tvůrce známé klasifikace zkroucení chování u děti a nezletilých Tipy zhroucení chování (podle R.Jenkinse): -hyperkinetická reakce, - nepokoj, - autistický únik, - asociální chování, - skupinové trestný činy.

Kritéria ADHD Minimálně čtyři z následujících symptomů hyperaktivity-impulzivity přetrvávají alespoň 6 měsíců v takovém stupni, který je neslučitelný s vývojovou úrovní dítěte. 1) Často třepe rukama nebo nohama, vrtí se na židli. 2) Často opouští místo ve třídě nebo v situaci, v níž se očekává, že zůstane sedět. 3) Často běhá kolem v situacích , kde je to nevhodné. 4) Často není schopen klidně si hrát, nebo provádět klidnější činnosti ve volném čase. 5) Často vyhrkne odpověď, aniž si poslechne celou otázku. 6) Často má obtíže při stání v řadě, při hrách nebo skupinových činnostech.

ADHD - jedním z nejčastějších zhroucení chování, které může doprovázet člověka až do dospělosti. Patří k hraničním psychickým zhroucením, nachází se mezí normou a organickou patologií. Ona se jeví v asynchronním či poškozeném vývoji vyšších psychických funkcí. Počet děti s ADHD (0-6 let) od 6% do 12%. Ukazatele ADHD v vědecké literatuře jsou velmi odlišná. Podle K.Quaschneru hyperkinetické zhroucení trpí 3% žáků z nižších tříd. Kluci trpí častěji holek – ve klinických skupinách poměr kluků a holek je 6:1-9:1, ale podle dat epidemiologických průzkumů – kolem 3:1 (Quaschner K., 1997; Barkley, 1989). Výskyt tohoto zhroucení v různých zemí je odlišná - poměr děti s ADHD 24% do 40% od těch, kteří mají adaptační potíže.

Sociální významnost problemu Ve věk puberty - zhoršení situace kvuli růstu zhroucení chování. Nezletilé s ADHD patří ke skupine rizika v anti-socialním trestným činů, zavislosti na drogach. Ale vysoká pohibní aktivita, nedostatek pozornosti (príznaky ADHD) mohou byt i vysledkem psychické traumatické situace jako: stehování do jiného města, konflikty v rodine či ve škole, učební problémy. Aby zjistit příčiny tohoto a dat spravný dyagnozu, nutné zařidit komplektní mediko-psychologické vyšetřování ditětě a také podrobní dotazování jeho rodičů. Za půl roku nutné opakovat teto řizení a vše zkontrolovát (Brjazgunov I.P., Kasatikova E.V., 2002).

Základní požadavky pro přidělení diagnózy jsou: - Dlouhodobé pozorování (6 měsíců) v různých podmínkách (škola, rodina, zájmové instituce) - Účastní se rodiče, učitelé, dítě - Vedoucí roli sehrává psychiatr, psycholog, speciální pedagog popř. další odborníci - Vyloučit nesprávnou výchovu v rodině nebo nevhodné postupy či podmínky ve škole jako příčinu obtíží - Vyloučit přechodné obtíže

Náš program psychologické korekce dětí s ADHD navrhuje dvě směrování: 1. Proměny nesměrované pohybné aktivity v směrovanou sociální aktivitu přes vytvoření návyku sebekontroly nad svými pohyby (tzv. tělesné-orientované směrování) 2. Korekce zhrouceni pozornosti přes vývoj aurální a zrakové pozornosti (tzv. kognitivní směrování).

Pořádek korekční-pedagogické práce: První stupen` – individuální práce s klientem, Druhá stupen ` – skupinová cvičení. Na začátku většina cvičební doby věnována pohybů, kognitivní úkoly sestavovali jen malou část. Pomalu se poměr pohybných a kognitivních úkolu úplně přeměnil.

Tělesně orientovaná součást experimentální práce obsahovala tyto stupně rozvoje dítě: 1. Soustřeďování dítěti na sobě a svých vnitřních procesů. 2. Soustřeďování dítěti na jiných předmětech. 3. Vzájemné působení dítěti mezi sebou přes epizodickou interakci. 4. Společná činnost dětí mezi sebou, nelesní dotyk.

Kognitivní zaměření sestávalo z dvou častí, které předpokládali aurální a zrakový analyzátory 1 část Hry a cvičení jsou zaměřeny na rozvoj vizuální apercepce а pozornosti 1. Maximální soustřeďování dítěti na obklopujících předmětech (podstatné je soustřeďováni a její trvalost). 2. Vyčlenění nějakých předmětů z obklopujícího prostranství nebo po obrazci podle nastavení pedagoga. 3. Prohloubené soustřeďování na jednom předmětu. Identifikování z něj různých příznaků. 4. Srovnávání objektů mezi sebou. 5. Nalezení předmětů podle určitých příznaků v komplikované situaci.

2 část Hry a cvičení druhé části jsou zaměřeny na: - vytváření u dítěti schopnosti slyšet zvuky, řeč dospělého. - vytváření u dítěti schopnosti sledovat řečovým směrnicím dospělého nebo jiného dítěti.

Další stupně práce: 1. Maximální koncentrace na zvukům (důležitý jsou koncentrace a její trvání). 2. Vyplnění činu podle instrukce vychovatele. 3. Vyplnění několik činů podle krátké verbální instrukce (znamení).