Útočné činnosti jednotlivce vztahového typu K jejich smysluplné realizaci je zapotřebí minimálně dvou hráčů. Rovněž vv základní charakteristice rozlišujeme provedení dvou hráčů. Např. u přihrávání je to vlastní přihrávka a chycení míče. Tyto činnosti vytvářejí základní předpoklad pro součinnost mezi hráči jednoho družstva. Navozováním herních podmínek se při jejich uplatnění dostáváme k řešení situací dvou proti dvěma nebo tří proti třem – viz obr. Zařazujeme sem: Přihrávání Uvolňování bez míče Clonění

Přihrávání a uvolňování bez míče (základy součinnosti v útoku) Přihrávání je útočná činnost jednotlivce vztahového typu. Výrazně přispívá ke komunikaci mezi hráči a stává se základem součinnosti. Rozlišujeme dvě na sobě závislé činnosti – přihrávku a chycení míče. Chycení míče je spojováno s uvolňováním bez míče a s následnou činností, tj. se zastavením (případně s driblingem a se střelbou). Didaktický postup vede od částí (nácvik techniky) k celku, tj. k řešení situace dvou proti dvěma. V tomto řešení jde o základ kombinace „hoď a běž“.

Technika základních typů přihrávek Přihrávka obouruč trčením Vrchní přihrávka obouruč

Přihrávka jednoruč trčením (pravou) Vrchní přihrávka jednoruč

Chytání míče – technika (zdůrazňuje se zejména u začátečníků) Požadavky: vstřícný pohyb paží proti míči; vizuální kontrola míče; uchopení míče pevně do obou rukou.

Uvolňování bez míče sleduje tři cíle: uvolnění pro míč (pro přihrávku); poutání pozornosti soupeře; uvolňování prostoru pro činnost spoluhráče s míčem. Uvolňování bez míče patří k nejfrekventovanější činnosti, neboť většinu času se hráči v útoku pohybují bez míče. Ve srovnání s činnostmi s míčem není způsob provedení obtížný, ale obsahuje výrazně taktické aspekty součinnosti: kdy, kam a jak se uvolnit! Při uvolnění pro přihrávku zdůrazňujeme náhlou změnu směru a rychlosti !

Chytání míče a zastavování Hráč se pochycení míče v pohybu obvykle zastavují postupným doskokem levá – pravá nebo pravá – levá. Je přitom důležité, aby hmotnost přenesl okamžitě na obě nohy. Jedině tak je možné předejít pádům na zem nebo porušování pravidla o krocích.

Příklady MOF : Přihrávání ve dvojicích na místě se zdůrazněním techniky různých způsobů přihrávek. Přihrávání ve trojicích kolem obránce

Přihrávání ve trojicích se zdůrazněním chytání míče v pohybu a zastavení. Přihrávání v pohybu ve dvojicích, ve trojicích. Přihrávání ve dvojicích se zdůrazněním uvolnění bez míče, chycení míče a zastavení.

Řešení situace dvou proti dvěma Zmíněné řešení je vyústěním nácviku přihrávání, uvolňování bez míče a dalších činností (chytání míče, zastavování, uvolňování s míčem na místě). Tyto činnosti se nejlépe zvýrazní vyloučením driblingu. Provádí se s plnou aktivitou soupeřů (HC 2, PH), nově se objevuje obranná činnost: krytí útočníka bez míče. Lze uplatnit různé modifikace HC a PH (viz schémata).