Projekt „Podpora vzdělávání volených zástupců obcí I. typu“ reg. č. CZ Projekt „Podpora vzdělávání volených zástupců obcí I. typu“ reg. č. CZ.03.4.74/0.0/0.0/16_033/0002997 je spolufinancován z EU. Webinář na téma „Náhrada škody a bezdůvodné obohacení - odpovědnost obce za škodu a vydání bezdůvodného obohacení “ Webinář je realizován v rámci aktivity Metodicko-právní poradenství (vzdělávání), která je součástí projektu „Podpora volených zástupců obcí I. typu“.

JUDr. Jakub Blažek, advokát NÁHRADA ŠKODY A BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ odpovědnost obce za škodu a vydání bezdůvodného obohacení JUDr. Jakub Blažek, advokát

Právní předpisy zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ) zákon č. 128/2000 Sb., zákon o obcích (OZř) zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (ZOŠ) zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích zákon č. 183/2006 Sb., územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU/ÚJMU

Újma Majetková újma = škoda (materiální) Nemajetková (imateriální) Újma objektivně ocenitelná, přesně vyčíslitelná v penězích Výše škody na věci se určuje podle obvyklé ceny v době poškození Majetková újma se odčiňuje vždy Nemajetková (imateriální) Např. poškození dobrého jména, zdraví (bolestné), život Odčinění např. omluva, peněžité zadostiučinění Odčinění nemajetkové újmy jen stanoví-li to výslovně zákon

Povinnost prevence Každý je povinen si počínat tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě Kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo nad ní má kontrolu, má povinnost zakročit na ochranu jiného Povinnost zakročit má také ten, kdo může újmu snadno odvrátit Kdo povinnost porušil, nebo kdo ví, že ji poruší, musí toto oznámit osobě, které hrozí újma, musí také tuto osobu upozornit na možné následky Je-li splněna oznamovací povinnost nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit

Nutná obrana a krajní nouze Kdo odvrací od sebe nebo od jiného bezprostředně hrozící nebo trvající protiprávní útok a způsobí přitom útočníkovi újmu, není povinen k její náhradě. To neplatí, je-li zjevné, že napadenému hrozí vzhledem k jeho poměrům újma jen nepatrná nebo obrana je zcela zjevně nepřiměřená, zejména vzhledem k závažnosti újmy útočníka způsobené odvracením útoku. Krajní nouze Kdo odvrací od sebe nebo od jiného přímo hrozící nebezpečí újmy, není povinen k náhradě újmy tím způsobené, nebylo-li za daných okolností možné odvrátit nebezpečí jinak nebo nezpůsobí-li následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma, která hrozila, ledaže by majetek i bez jednání v nouzi podlehl zkáze. To neplatí, vyvolal-li nebezpečí vlastní vinou sám jednající.

Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu 1. protiprávní úkon, protiprávní stav 2. újma, ať v majetkové či nemajetkové sféře poškozeného 3. příčinná souvislost (kauzální nexus) mezi 1 a 2 4. zpravidla i zavinění ve formě úmyslu či nedbalosti Splnění předpokladů 1–3 → OBJEKTIVNÍ ODPOVĚDNOST Splnění všech předpokladů → SUBJEKTIVNÍ ODPOVĚDNOST

Druhy odpovědnosti za škodu Porušení zákonné povinnosti Presumuje se subjektivní odpovědnost a zavinění ve formě nedbalosti Porušení smluvní povinnosti – objektivní odpovědnost Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli (vis maior) Odpovědnost za výběr zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám (zaměstnavatel tedy např. odpovídá za své zaměstnance, pokud jde o škodu způsobenou v souvislosti s plněním úkolů zaměstnavatele a nejednalo se o exces) Porušení dobrých mravů Jednak právem neupravené jednání, jednak výkon práva šikanózním způsobem Např. společnost byla donucena k uzavření nové nájemní smlouvy za nesplnitelných podmínek a následně jí byla pro neplacení nájmu dána výpověď (v důsledku tohoto jednání následně vstoupila do likvidace), prostory pak byly pronajímány jiné společnosti za původní cenu

Objektivní odpovědnost Zákon presumuje subjektivní odpovědnost X objektivní musí být stanovena zvlášť zákonem § 2895 OZ Např. škoda z provozní činnosti (§ 2924), škoda z provozu dopravních prostředků (§ 2927), a další Lze se jí zprostit jen z konkrétně uvedených liberačních důvodů vynaložení  veškeré péče, kterou lze rozumně požadovat, při dozoru nad zvířetem nezanedbání potřebné pečlivosti, anebo že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti apod. Cílem je zajistit plnou a zároveň urychlenou ochranu jak majetkových tak nemajetkových práv Odpovědnost za vady a odpovědnost z prodlení jsou vždy objektivní

Subjektivní odpovědnost Podstatné je zavinění, tedy subjektivní vztah osoby, která škodu způsobila, k protiprávnímu jednání a ke škodě OZ presumuje z porušení zákonné povinnosti nedbalost X úmysl se musí prokazovat Předpokládá se, že rušitel je sto posoudit následky a svou vůlí ovládnout → je-li to splněno je způsobilý k zavinění Úmysl Přímý (věděl, že způsobí škodu, a chtěl ji způsobit) Nepřímý (věděl, že to může nastat, a byl s tím srozuměn) Nedbalost Vědomá (věděl, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí) Nevědomá (nevěděl, ale vědět měl a mohl)

Náhrada škody Primárně se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu (naturální restituce), v praxi ale málokdy Pokud to ovšem není dobře možné nebo žádá-li tak poškozený, hradí se škoda v penězích (kompenzace) Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním, které musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy U majetkové újmy se hradí skutečná škoda a ušlý zisk

Snížení náhrady škody Soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu přiměřeně snížit (§ 2953) Nelze snížit, pokud byla škoda způsobena úmyslně Spoluodpovědnost poškozeného (§ 2918) Je-li část škody přičitatelná poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se přiměřeně sníží (např. případ sexuologa Weisse) Toto neplatí, pokud se poškozený na škodě podílí pouze zanedbatelným způsobem, škoda se pak nedělí Škoda způsobená více osobami Více osob společně zavázaných nahradí škodu společně a nerozdílně Soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných účast na škodě přesně určit

BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ

Bezdůvodné obohacení Obohacení na úkor jiného bez spravedlivého důvodu zpravidla plněním bez právního důvodu – absolutně neplatná smlouva plněním z právního důvodu, který odpadl – odstoupení od smlouvy protiprávním užitím cizí hodnoty – obývání bytu bez nájemní smlouvy nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám – plnění za jiného Primárně se vydává, oč se obohacený bezdůvodně obohatil, není-li to možné, pak adekvátní finanční náhrada Není-li dobře možné – ochuzený má právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny V případě, že bezdůvodné obohacení nebylo nabyto v dobré víře, vrací ten, kdo se obohatil, věc i s plody a užitky Kdo předmět bezdůvodného obohacení vydává, má právo na náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil, a může od věci oddělit vše, čím ji na svůj náklad zhodnotil, je-li to možné bez zhoršení podstaty věci

odpovědnost obce za škodu a vydání bezdůvodného obohacení

ODPOVĚDNOST OBCE ZA ŠKODU PODLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

Porušení smluvní povinnosti vstupuje-li obec do právních vztahů soukromého práva (občanského, obchodního, pracovního), vystupuje zásadně stejně jako kterýkoliv jiný subjekt těchto vztahů obec odpovídá za škodu způsobenou porušením smluvní povinnosti jako každý jiný právní subjekt, tedy podle obecné úpravy v občanském zákoníku

Zvláštní úprava předsmluvní odpovědnosti nastává, když se jednání o smlouvě dostane do bodu, kdy se její uzavření jeví jako vysoce pravděpodobné a strana jednání bez spravedlivého důvodu ukončí u obcí složitější kontraktační proces (např. zveřejňování záměru, zadávání veřejných zakázek) je třeba správně určit okamžik, kdy se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné v případě zveřejnění záměru to nebude okamžikem zveřejnění záměru ani podáním nabídky, ale až okamžikem schválení uzavření smlouvy příslušným orgánem obce (toto se ovšem může případ od případu lišit) náhrada škody je v tomto případě limitována ztrátou z neuzavřené smlouvy v obdobných případech

ODPOVĚDNOST ZA STAV MÍSTNÍ KOMUNIKACE

Za co obec odpovídá Obec, jako vlastník místní komunikace odpovídá za: újmu na zdraví způsobenou závadou ve sjízdnosti (v tomto případě odpovídá pouze za místní komunikace a chodníky ve vlastnictví obce) újmu na zdraví způsobenou závadou ve schůdnosti (v tomto případě odpovídá za špatný stav místní komunikace, chodníku, ale i průjezdního úseku silnice, tozn. komunikace jiného stupně) škodu způsobenou vlastníkům sousedních pozemků v důsledku stavebního stavu nebo dopravně technického stavu komunikace, nikoliv však v důsledku provozu Účelové komunikace – údržba je povinností vlastníka pozemku – stavební úřad může vlastníkovi údržbu nařídit

Výjimky z povinnosti úseky místních komunikací a chodníků, na kterých není pro malý dopravní význam zajišťováno odklízení sněhu a náledí je třeba řádně označit pokud je správa pozemní komunikace zajišťována pomocí správce, nemusí vlastník nahrazovat újmu, ale ručí za nahrazení újmy správcem u újmy na zdraví dojde k vyvinění, pokud vlastník prokáže, že nebylo v mezích jeho možností závadu odstranit nebo zmírnit, ani na ni upozornit obec si stanoví nařízením rozsah, lhůty a způsob odstraňování závad ve schůdnosti a sjízdnosti – v souladu s vyhláškou MD č. 104/1997 Sb. V závislosti na druhu komunikace je stanovena doba, do níž je nutno údržbu provést

Veřejné autobusové zastávky přestože autobusová zastávka není součástí pozemní komunikace, obec odpovídá i za úrazy, které vzniknou kvůli nedostatečné údržbě autobusových zastávek

ODPOVĚDNOST OBCE ZA ŠKODU PODLE ZÁKONA 82/1998 Sb. (ZOŠ)

Vznik odpovědnosti Obec je povinna nahradit škodu způsobenou nesprávným úředním postupem nebo vydáním nezákonného rozhodnutí Tři podmínky odpovědnosti: Špatný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí Vznik škody nebo nemajetkové újmy Příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a újmou Odpovědnost za škodu v přenesené působnosti Odpovídá za škodu stát Stát může žádat po obci regresní úhradu, pokud sám škodu nahradil Odpovědnost za škodu v samostatné působnosti Odpovídá obec

Vznesení nároku V přenesené působnosti V samostatné působnosti U příslušného úřadu (zpravidla ministerstva) Úřad má povinnost rozhodnout do 6 měsíců V samostatné působnosti Fakultativně u obce, jinak u soudu Povinnost plnit je časově závislá na výzvě poškozeného Promlčecí doby 6 měsíců (nemajetková újma), 3 roky a 10 let (škoda)

Vydání nezákonného rozhodnutí Orgán aplikuje obecné pravidlo na posuzovaný případ a rozhodne tak o právech a povinnostech individuálních subjektů v rozporu se zákonem rozhodnutí vydaná v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním Nárok na náhradu škody lze uplatnit pouze pokud bylo změněno nebo zrušeno příslušným orgánem pro nezákonnost

Nesprávný úřední postup Porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání orgánu při jeho činnosti Nesprávným úředním postupem se rozumí například: nevydání či opožděné vydání rozhodnutí nečinnost orgánu jiné vady ve způsobu vedení řízení

ODPOVĚDNOST OBCE JAKO ZAMĚSTNAVATELE

Druhy odpovědnosti Pracovní úraz Nemoc z povolání Jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním Nemoc z povolání Jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen Povinnost nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když zaměstnavatel dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Lze se zcela nebo zčásti zprostit (zaměstnanec sám porušil předpisy, opilost zaměstnance) Na odložených věcech Povinnost nahradit zaměstnanci škodu na věcech, které se obvykle do práce nosí a zaměstnanec si je odložil na místě k tomu určeném či obvyklém Hradí se škoda do 10.000,- Kč V celé výši se hradí pouze pokud byla způsobena jiným zaměstnancem nebo ji zaměstnavatel převzal do zvláštní úschovy

POVINNOST NÁHRADY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU

Náhrada podle stavebního zákona Náhrada za zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního plánu V případě koupě pozemku jako stavebního vynaložené náklady na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo v souvislosti se snížením hodnoty pozemku, který slouží k zajištění závazku Pouze do 5 let od nabytí účinnosti změny vydání územního opatření o stavební uzávěře vyplácí se vlastníkovi pozemku nebo stavby za majetkovou újmu, která vznikla omezením vlastnických práv na základě písemné žádosti a prokázání majetkové újmy Uhradí-li obec náhradu za změnu v území, může požadovat kompenzaci od orgánu, na základě jehož požadavku bylo zrušeno určení pozemku k zastavění V případě navrácení pozemku zpět do původního režimu umožňujícího zastavění je ten, jemuž byla náhrada vyplacena, povinen jí v plné výši vrátit Neplatí, pokud uplynulo 5 let od nabytí účinnosti rozhodnutí, na jehož základě tato náhrada vznikla nebo pokud ten, komu byla náhrada poskytnuta uplatnil proti navrácení pozemku do režimu zastavitelnosti námitku nebo připomínku

BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ

Užívání veřejného prostoru pokud není smlouvou upraveno užívání pozemku soukromého vlastníka jako veřejného prostranství, vznikne bezdůvodné obohacení na straně obce výše bezdůvodného obohacení se bude odvíjet od ceny v místě a čase obvyklé přitom nezáleží na charakteru veřejného prostranství (náměstí, chodník, atd.)

DĚKUJI ZA POZORNOST

Advokátní kancelář JUDr. Jakuba Blažka www.blazekpartners.cz blazek@blazekpartners.cz + 420 721 886 021 Na Březince 1232/16, Praha 5, 150 00