Ekologie mokřadů (10) Mokřady a člověk.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
Advertisements

Význam malých vodních ploch pro krajinu
ÚVOD DO EKOLOGIE 1. lekce.
Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“
EKOLOGIE.
Písemka č.2  jméno, kruh, varianta 3, 4  Odpověď – 1 a b, 2 b 3 a c b  6 x 50 sekund opisování 
Seminář „Extrémy počasí a jeho dopady na Jihomoravský kraj“
Základní škola Nový Jičín, Komenského 68, příspěvková organizace
Ochrana přírody 5. Ročník LI.
Zemědělství.
Rostliny rybníka a jeho okolí 2
 zamezit dalšímu zhoršování životního prostředí  urychlit odstraňování jevů, které ohrožují živé i neživé složky přírody  chránit přírodní i kulturní.
ČLOVĚK A PŘÍRODA Zeměpis
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Šablona:III/2Č. materiálu:VY_32_INOVACE_410.
Péče o biodiverzitu Jan Plesník
Hospodářsky významné ryby a ptáci.
Složky krajiny a životní prostředí
Kulturní rostliny – zelenina, ovoce, krmivo
Jestřebské slatiny Pavel Brych.
PEDOSFÉRA.
BIOSFÉRA – TYPY EKOSYSTÉMŮ
PRIMÁRNÍ SEKTOR.
Člověk a rostlina – kulturní rostliny, zemědělství, ekofarmy
Ekosystémy přírodní a umělé
VLIV ZEMĚDĚLSTVÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm Ing. Jolana Juřicová Modernizace výuky odborných předmětů Reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.08/
Majetkové daně Nejstarší typy daní vůbec; v současnosti omezený význam; povinnost platit vzniká na základě vlastnického či uživatelského vztahu k majetku.
Voda ( environmentální příručka – 5.ročník )
Inovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky SVĚTOVÝ.
Vodní a mokřadní rostlinstvo a živočichové
Biologie vodních rostlin
Ekosystémy.
Ekosystém přirozený a umělý
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
SLADKOVODNÍ EKOSYSTÉMY I
RYBNÍK JAKO CELEK.
E KOSYSTÉMY Výukový materiál EK Tvůrce: Ing. Marie Jiráková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Životní prostředí. Rešovské vodopády Životní prostředí Zhoršující se stav životního prostředí přímo souvisí s globálními problémy dnešního světa. Řada.
 Rozloha 709 km 2, les 47 % trvalé travní porosty 15 %, orná půda 29 %, vodní plochy 2 %, ostatní 7 % Geografická orientace 49° 47´ - 49° 31´N, 15° 46´
Zalesňování zemědělské půdy problém struktury lesů
GLOBÁLNÍ ZMĚNY Skleníkový efekt a globální oteplování Kyselý déšť
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Terénní exkurze k environmentálním problémům Černovická terasa
Elektronické učební materiály - II. stupeň Zeměpis Autor: Mgr. Miluše Džuberová Kácení lesů Těžba surovin Člověk a krajina Kulturní krajina.
Rákos má podzemní až 4 m dlouhé oddenky, z nichž vyrůstají silná vzpřímená stébla s až 50 cm dlouhými listy. Rákos obecný je velmi statná vytrvalá.
Stavba, funkce a typy EKOSYSTÉMŮ. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_62_09 Název materiáluVodstvo.
PRIMÁRNÍ SEKTOR. A) Světové zemědělství Zemědělství poskytuje –potraviny, suroviny pro průmysl, chov zvířat Státy: 1)ZEMĚDĚLSTVÍ VYSPĚLÝCH ZEMÍ: –produkce.
Název školy: Základní škola a Mateřská škola při dětské léčebně, Janské Lázně, Horní promenáda 268 Autor: Mgr. Michaela Čapková Datum: Název:
Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autoři: Ing. Hana Ježková Název prezentace (DUMu): 8. Půda a produkce potravin Název sady: Základy ekologie pro střední.
Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autoři: Ing. Hana Ježková Název prezentace (DUMu): 1. Charakteristika a historie ekologie Název sady: Základy ekologie pro.
Opatření vázaná na vodu v SC 4.3
Jak ty ke mně, tak já k tobě Aneb ochrana přírody
Co je to mokřad, význam, mokřady ČR
Majetkové daně Nejstarší typy daní vůbec;
HYDROBOTANIKA Prezentace sinic, řas a makrofyt
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Ochrana, ohrožení, obnova mokřadů
Ekosystém rybník Rostliny
Základní společenstva – vody, mokřady a prameniště
Ekologie mokřadů (10) Mokřady a člověk.
Krajina České republiky
VY_52_INOVACE_68_Louky, pastviny, pole-učební text
Ochrana přírody a krajiny
AUTOR: Mgr. Marcela Lazáková NÁZEV ŠKOLY:
Vodní a mokřadní rostlinstvo a živočichové
Sukcese vegetace ve vodách a mokřadech
HISTORICKÝ VÝVOJ VZTAHŮ ČLOVĚKA A PROSTŘEDÍ
Člověk a životní prostředí ve vzájemném působení, kterou používá a které se sám přizpůsobuje Životní prostředí ta část světa, s níž je člověk ve.
Právní režim ochrany půdy
Člověk a krajina – vliv člověka
Transkript prezentace:

Ekologie mokřadů (10) Mokřady a člověk

Mokřady jsou často považovány za biotopy méněcenné, které by bylo záhodno vysušit. V lidském povědomí snad stále ještě přetrvává strach z vodníků, bludiček a podobných bytostí s vazbou na mokřady. „Praktici“ považují mokřady za semeniště nemocí, komárů a pijavic.

Střetávání člověka a mokřadů znamená na jedné straně jejich ničení, na straně druhé využívání. Paradoxně k ničení často dochází tam, kde je mokřadů málo, v typicky mokřadních oblastech jsou lidé na mokřadech závislí (potraviny, přístřeší, oděv). Mokřady jsou produkčně významným ekosystémem. I v podmínkách střední Evropy poskytují mokřady důležité produkty (ryby, dřevo, léčiva, píce), jde však jen o zlomek z celkového objemu zemědělské výroby.

U nás jsou nejdůležitějšími mokřady rybníky U nás jsou nejdůležitějšími mokřady rybníky. Rybníkářství zde má dlouhou tradici a podepsalo se na tváři krajiny.

Vývoj rybníkářství u nás první rybníky písemně doloženy z 11. století větší rozvoj ve 14. stol za vlády Karla IV (Dokesko – Máchovo jezero) 16. stol. = „zlatý věk“ českého rybníkářství; velké rybniční soustavy v j. Čechách (Š. Netolický, J. Krčín, M. Ruthard) 17.–19. stol. – úpadek, řada rybničních soustav zrušena, hl. v úrodných oblastech, konec 19.–20. stol. obnova

Rybníky byly budovány za účelem chovu ryb, které se staly důležitým zdrojem příjmu feudálů. Cenná společenstva rostlin a živočichů se na nich vytvořila jaksi „mimochodem“. Při stavbě rybníků zanikly bažiny, rašeliniště a podobné mokré biotopy.

O podobě vegetace na rybnících v 19 O podobě vegetace na rybnících v 19. století toho mnoho nevíme, v historických pramenech jsou hlavně návody na hubení rybničních „plevelů“. Na začátku 20. století byla většina rybníků oligo-mezotrofních až mezotrofních, čemuž odpovídalo druhové složení vegetace.

2. pol. 20. stol. – intenzifikace rybničního hospodaření, ale i dalších odvětví zemědělské výroby a oborů lidské činnosti vůbec (včetně vědeckého bádání a psaní publikací). Všude byle snaha po větší produkci – trvá dosud.

 Intenzifikace využití krajiny a její důsledky na rybnících zvýšené dávky hnojiv, včetně umělých, a vápna, kapro-kachní systém hospodaření, vyhrnování rybníků pomocí těžké techniky (deponie), vysoká rybí obsádky, redukce letnění  eutrofizace vod (i v důsledku jiných vlivů, např. atmosférické spady dusíku), změna chemismu substrátu, ústup citlivých druhů, ruderalizace litorálu

Odpovědí byla omezení ze strany orgánů ochrany přírody – často bez znalosti situace na rybnících, a proto neúčinná nebo dokonce škodlivá pro některé složky biotopu (střet i mezi odborníky na studium různých skupin organismů, hl. botanikové a ornitologové).

Rybník Novosedelský Dolní s porostem plavínu – příklad plůdkového rybníka s hnojením organickými hnojivy

Odbahňování rybníka Allah IV v Bořím lese – co se stalo potom?

Populace kriticky ohroženého druhu Gnaphalium luteo-album se zvětšila, nově se ve větším počtu objevila i kriticky ohrožená Dichostylis micheliana (= Cyperus michelianus); oba druhy přežívaly v semenné bance pod sedimentem a vytrvalou vegetací. Další ochrana je však problematická kvůli nedostatku vody v rybníce  nová sukcese vytrvalých druhů

toky – narovnávání, prohlubování koryta, stavba přehrad  omezení přirozené dynamiky toků, omezení migrace ryb, změna zonality, šíření invazních druhů – Reynoutria spp., Aster novi-belgii, Echinocystis lobata, Helianthus tuberosus porosty rákosin, ostřic, mokré louky – převod na ornou půdu (kde v deštivém období stejně stojí voda)  zmenšení retenční kapacity území, eroze

Mrtvé rameno v dolním Pomoraví zarostlé invazními druhy – Echinocystis lobata a Bidens frondosa © K. Š.

Mokřady patří k nejohroženějším ekosystémům, proto jsou chráněny národními zákony i mezinárodními úmluvami (Ramsarská úmluva, Natura 2000). Jejich rozumné využití je však nejen vhodné, ale i potřebné. Často zabraňuje zániku mokřadu (rybníky), produkty mokřadů jsou ekologické (stavební materiál, předměty denní potřeby, energie, hnojivo, kořenové čistírny odpadních vod). Širší využití mokřadů k produkci potravin by napomohlo zvládnout problém výživy lidstva.

Příklady využití mokřadů k produkci potravin, průmyslových surovin apod. v současnosti pěstování rýže (Oryza sativa), místy lotosu (Nelumbo nucifera) – jedlé oddenky, semena, Sagittaria latifolia (wapato; jedlé hlízy) z našich druhů jsou poživatelné např. Butomus umbellatus, Sagittaria sagittifolia, Alisma plantago-aquatica, orobince, rákos (oddenky), Trapa natans („vodní ořech“) nejvyšším obsahem bílkovin se údajně vyznačují okřehky (Lemna spp.), uplatnění ve výživě brání vysoký obsah kyseliny šťavelové léčivé rostliny – Acorus calamus, Drosera rotundifolia, Iris pseudacorus, Epilobium parviflorum, Menyanthes trifoliata aj.; širšímu využití často brání vzácný výskyt těchto rostlin

Rýže (Oryza sativa) tvoří hlavní složku výživy u velké části lidské populace

Lotos (Nelumbo nucifera) s jedlými oddenky a plody http://botany.cs.tamu.edu/FLORA/pic1/lotusrt.jpg

Puškvorec (Acorus calamus) je účinný při léčbě žaludečních potíží a používá se i do bylinných likérů

vysoké ostřice v minulosti využívány jako stelivo, porosty obnažených den k pastvě dobytka, některá makrofyta jako krmivo makrofyta lze použít jako hnojivo (např. Chara spp. – vysoký obsah Ca) letněné rybníky se dříve osévaly (obiloviny, košťáloviny aj.), odtěžený sediment lze po úpravě použít jako zahradní zeminu rákos, orobinec, mařice (Cladium mariscus), Scirpus spp. – stébla využívána jako stavební materiál (sev. Německo, Británie – střešní krytiny; Indie, J. Amerika – domy a jejich části, lodě, předměty denní potřeby) využití rašeliny a slatiny (balneologie, palivo, izolační materiál) čištění odpadních vod – kořenové čistírny (rákos, orobinec), makrofyta – Lemnaceae, Ceratophyllum aj.

Příprava orobince pro průmyslové zpracování (jez. Patzcuaro, Mexiko) http://botany.cs.tamu.edu/FLORA/hdwimages1/hdw018414.jpg

Výrobky ze skřípince (Schoenoplectus lacustris) – Indie (Jain et al Výrobky ze skřípince (Schoenoplectus lacustris) – Indie (Jain et al. 2005); skřípinec se zde i pěstuje

Plavidla obyvatel okolí jez Plavidla obyvatel okolí jez. Titicaca (Peru) se vyrábějí z druhu Scirpus californicus (tzv. totora nebo tatora) www.museum.upenn.edu/expedition

Cladium mariscus se hojně vyskytuje v atlantické části Evropy a místy se využívá k výrobě střešních krytin

V poslední době se stále více rozšiřuje pěstování vodních a mokřadních rostlin pro okrasu v zahradních jezírkách, často spolu s rybami. Další rostliny jsou využívány akvaristy. Úskalím této záliby je šíření nepůvodních druhů (např. Pistia stratioides, Eichhornia crassipes, Egeria densa, Elodea spp., Hydrilla verticillata, Myriophyllum aquaticum, z ryb slunečnice pestrá aj.; z Eurasie na jiné kontinenty např. Myriophyllum spicatum, Najas minor Ceratophyllum demersum, Potamogeton crispus (S. Amerika, Austrálie) aj.) a okrasných kultivarů (např. různé kultivary Nymphaea alba) do přírody. K šíření nepůvodních druhů však přispívá i dovoz rybích násad ze zahraničí (Lindernia dubia, z ryb střevlička východní – Pseudorasbora parva).

Akvaristice se věnuje řada jednotlivců i zájmových sdružení http://www.haarstrang.de/stichli.htm

Výstavba zahradních jezírek se těší vzrůstající oblibě

Nepůvodní invazní druhy vod – Eichhornia crassipes a střevlička východní (Pseudorasbora parva)

Lindernia dubia je severoamerický druh obnažených den, u nás se zatím příliš nešíří