REGISTR SMLUV Mgr. Robert Pšenko, Advokát Spolupracující advokát společné advokátní kanceláře

Obsah Co je a co není Registr smluv Smysl existence Registru Povinnost zveřejňovat - co jsou soukromoprávní smlouvy? Povinnost zveřejňovat - kdo je povinný subjekt? Výjimky z povinnosti zveřejňovat Důsledky porušení povinností povinného subjektu Aktuální stav příprav novely zákona

Související předpisy Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů (zákon o registru smluv) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Co je Registr smluv Registr smluv je informačním systémem veřejné správy sloužícím právě k uveřejňování smluv subjekty povinnými dle ZRS. Spravuje jej Ministerstvo vnitra ČR a je veřejně dostupný na webové adrese Registru smluv. https://smlouvy.gov.cz/ Pomocí podrobného vyhledávače umožňující filtrování dle různých kritérií se tak může kdokoli dálkovým přístupem seznámit s obsahem smluv, které daný veřejný subjekt počínaje datem účinnosti 1. 7. 2016 uzavřel.

Co není Registr smluv Původní řešení nesplňuje požadavky zákona o registru smluv, proto k datu účinnosti zákona přestalo přijímat dokumenty ke zveřejnění. Dosud v provozu v rámci Portálu veřejné správy https://portal.gov.cz/portal/obcan/rejstriky/data/10013/ Obsah tohoto rejstříku, který byl přejmenován na „Zveřejněné smlouvy“, zůstane veřejně dostupný na původním místě.

Smysl existence Registru smluv Dne 1. 7. 2016 vstoupil v účinnost zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů. Cílem zákona je poskytnout veřejnosti informace o tom, jak je nakládáno s veřejnými prostředky a posílit tak transparentnost veřejné správy. Registr smluv byl přijat na Slovensku za vlády Ivety Radičové v roce 2010. Podle očekávání vedlo jeho zavedení k úsporám v řádech milionů euro. Právě pozitivní zkušenost ze Slovenska byla jedním z hlavních argumentů jeho propagátorů v ČR, např. platformy Rekonstrukce státu.

Povinnost zveřejňovat Ačkoliv povinnosti z nového zákona o registru smluv vyplývají především pro subjekty veřejné správy, druhou stranou smluv, které mají být na základě tohoto zákona uveřejňovány, jsou mnohdy malí a střední podnikatelé.  Za předpokladu, že splňují podmínky pro povinné uveřejňování, je nezbytné uveřejňovat smlouvy uzavřené od 1. 7. 2016 včetně. Smlouvy je nutné v registru smluv uveřejnit bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od jejich uzavření. Tuto lhůtu lze zpočátku při uveřejňování beze zbytku využít, neboť ustanovení zákona o registru smluv, podle kterých bude účinnost smluv podmíněna právě jejich uveřejněním, nabývají účinnosti až rok po účinnosti zákona, tedy 1. července 2017.

Co jsou soukromoprávní smlouvy? I. Povinnost uveřejňovat smlouvy se vztahuje na - všechny soukromoprávní smlouvy a - smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční pomoci. Soukromoprávní smlouvou se v zásadě rozumí dvoustranné nebo vícestranné právní jednání spočívající ve shodných projevech vůle smluvních stran zřídit mezi sebou závazek, které je učiněno v režimu soukromého práva. Písemná/ústní forma smlouvy. Anonymizace osobních údajů.

Co jsou soukromoprávní smlouvy? II. Metadata jsou obecně vzato data obsahující informace o jiných datech. V kontextu zákona o registru smluv jsou metadata údaje týkající se zveřejňované smlouvy, které musí být zveřejněny spolu s touto smlouvou. Bez uveřejnění povinných metadat se smlouva nepovažuje za uveřejněnou podle zákona o registru smluv se všemi negativními následky, které zákon s neuveřejněním spojuje, jako je neúčinnost smlouvy nebo její zrušení. Povinnými metadaty jsou identifikace smluvních stran, vymezení předmětu smlouvy a datum uzavření smlouvy. Povinným metadatem je také cena a pokud jí smlouva neobsahuje, tak hodnota předmětu smlouvy, lze-li určit.

Co jsou soukromoprávní smlouvy? III. Smlouva by měla být uveřejněna kompletně, tj. včetně všech příloh a obchodních či smluvních podmínek, které tvoří součást smlouvy. Dodatky ke smlouvám uzavřeným před účinností zákona o registru smluv musí být zveřejňovány i s původními smlouvami. V registru smluv se de facto neuveřejňují smlouvy, ale elektronické obrazy textového obsahu smlouvy. Takový elektronický obraz textového obsahu smlouvy je v tomto specifickém případě, kdy se v registru smluv uveřejňují i smlouvy uzavřené před účinností zákona o registru smluv, možno vyhotovit i dodatečně po uzavření smlouvy. Neuveřejnění původní smlouvy v předepsaném formátu nespojuje zákon o registru smluv s žádnou sankcí. Naskenovaný originál smlouvy bez strojově čitelné textové vrstvy je formát, který není pro uveřejňování smluv přípustný.

Kdo je povinný subjekt? I. Povinnosti uveřejnění podléhají všechny smlouvy, když alespoň jednou ze smluvních stran je povinný subjekt stanovený v ustanovení § 2 odst. 1 ZRS. V Registru tak bude uveřejňováno velké spektrum smluv, ačkoli se velká většina subjektů domnívá, že jich se tento zákon nedotýká.

Kdo je povinný subjekt? II. Povinnými subjekty podle dle ZRS jsou: Česká republika, územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, státní příspěvková organizace, státní fond, veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola, dobrovolný svazek obcí, regionální rada regionu soudržnosti,

Kdo je povinný subjekt? III. příspěvková organizace územního samosprávného celku, ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem, obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem, státní podnik nebo národní podnik, zdravotní pojišťovna, Český rozhlas nebo Česká televize, nebo právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.

Kdo je povinný subjekt? IV. Naopak, nevztahuje se na právnické osoby založené dle jiného než českého práva a které působí převážně mimo území České republiky. Zákon ponechává na zvážení smluvních stran, zda předmětnou smlouvu zašle správci registru povinný subjekt, nebo druhá smluvní strana. Povinné subjekty musí smlouvy zpřístupnit, resp. zaslat správci k uveřejnění bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od jejich uzavření.

Výjimky z povinnosti zveřejňovat I. Zákon ve svém ustanovení § 3 stanoví podmínky, při jejichž splnění nejsou uvedené subjekty povinny danou smlouvu uveřejnit, případně smlouvu postačí uveřejnit v užším rozsahu. výjimky dle InfZ utajované informace osobní údaje obchodní tajemství informace o majetkových poměrech osob získané na základě zákonů o daních, poplatcích apod., nejedná-li se o osoby, které jsou povinnými subjekty informace tvořící předmět práv průmyslového vlastnictví a autorského práva další výjimky dle § 11 InfZ (např. vnitřní pokyny, informace o plnění zpravodajských služeb atd.)

Výjimky z povinnosti zveřejňovat II. Výjimky dle § 3 odst. 2 ZRS, tzv. výjimky fakultativní povahy Přímo ZRS v odstavci druhém ustanovení § 3 stanoví taxativně dvanáct výjimek – specifik smluv. Je-li alespoň jedna z těchto podmínek naplněna, nemusí povinné subjekty takovou smlouvu uveřejnit. V praxi mohou nastat i případy, kdy jedna smlouva naplní hned několik výjimek dle § 3 odst. 2 ZRS. I přesto mohou ale smluvní strany takovou smlouvu uveřejnit dobrovolně, budou-li dodrženy ostatní podmínky.

Důsledky porušení povinností Nabytí účinnosti nejdříve ke dni jejího uveřejnění prostřednictvím registru. výjimka - smlouvy, jejichž účelem je odvrácení nebo zmírnění újmy, která hrozí v souvislosti s mimořádnou událostí. Zrušení takové smlouvy od počátku pokud nebude uveřejněna ani do tří měsíců od uzavření. „Zkušební doba“ - platí až pro smlouvy uzavřené od 1. července 2017.

Aktuální stav příprav novely zákona 699/0 Novela z. o registru smluv (dostupné zde) Vráceno Senátem, navržen na pořad 57. schůze (od 16. 5. 2017) 32 poslaneckých pozměňovacích návrhů Národní podnik = Budějovický Budvar Návrh na nabytí účinnosti též u smluv za účelem zajištění dodávek léčiv nebo zdravotnických prostředků určených k poskytování zdravotních služeb. Ale minimálně povinná metadata musí být do 15 dnů od uzavření.

Děkuji za pozornost Mgr. Robert Pšenko, advokát Spolupracující advokát Společné advokátní kanceláře Kobližná 47/19, 602 00 Brno robert.psenko@sakbrno.cz +420 776 672 102