Katastr nemovitostí přednáška č. 5 KNEM - přednášky 3.9.2018 Katastr nemovitostí přednáška č. 5 Zemské desky 22.3.2017 Karel Benda Karel Benda

Rustikální a dominikální půda rustikální (poddanská) půda - nebyla spravována v přímé režii vrchnosti (na rozdíl od dominikálu). Byla rozdělena na jednotlivé statky – grunty – a dědičně pronajímaná sedlákům – gruntovníkům. Vlastníkem dominikálu i rustikálu byla šlechta. dominikální (panská) půda - byla spravována přímo v režii šlechticů a leníků

Poddanství Poddaný měl povinnosti vůči vrchnosti (ourok, naturálie ..) státu - daň církvi – desátek po třicetileté válce – nevolnictví V Rakouském císařství bylo poddanství zrušeno 7. září 1848

Zásady zápisu intabulační princip – určuje nejen evidenční, ale i registrační = hmotněprávní charakter, tj. právotvornou = konstitutivní povahu materiální publicita – právní závaznost zápisu formální publicita – volně přístupné, každý mohl nahlížet (zpoplatnění)- jen pro část obyvatelstva volnosti – nikdo nebyl k zápisu (ZD) nucen

VÝVOJ EVIDENCE VLASTNICKÝCH PRÁV K NEMOVITOSTEM základem všech knihovních práv k nemovitostem byla potřeba ochrany soukromého nemovitého majetku ochrana - zápis ve veřejných knihách veřejné knihy plnily funkci dokladu o vlastnictví zapsaných nemovitostí o vzniku majetkových práv o změně majetkových práv o oprávněních či naopak o omezeních vztahujících se k těmto zapsaným nemovitostem

Veřejné knihy veřejné knihy zemské desky pozemkové knihy Vývoj - dlouhodobý a složitý průběh veřejné knihy zemské desky pozemkové knihy železniční knihy horní knihy

Veřejné knihy zemské desky veřejné knihy pozemkové knihy železniční knihy horní knihy

Zemské desky vznik - jako úřední knihy zemského soudu zápis všech projednávaných záležitosti první zprávy - již z poloviny 13. století z doby panování krále Přemysla Otakara II. zemský soud - zpočátku instituce královská král soudu předsedal a měl také rozhodující pravomoc role krále na zemském sněmu začala ustupovat politickou scénu začíná ovlivňovat skupina šlechticů, pozdějších stavů

Zemské desky České země – (do pol .17. stol.) stát stavovský zástupci šlechty a zemští úředníci měli moc podle českého vzoru byly ve 14. století zemské desky zavedeny na území Moravy Slezsku první zápis v zemských deskách - 1278

Zemské desky zemský soud rozsuzoval spory šlechticů o majetek, urážky na cti, spory hrdelní (mordy) do zemských desek se zapisoval celý soudní proces půhony (tzn. pohnání čili předvolání k soudu) soudní přelíčení případná následná soudní exekuce rozsudky se nevyhlašovaly podle platných zákoníků sbor přísedících pro každý případ nalézal právo a eventuálně se odvolával na podobné případy kromě šlechtického majetku, zemský soud rozhodoval také o majetkových věcech královských měst a církevních institucí

Zemské desky od vzniku stavovského státu (konec 13. století) kromě zápisů o sporech první vklady privilegií a majetkových práv šlechta od té doby považovala zemské desky za svůj archiv za instituci zajišťující její výsostné postavení ve státě právní závaznost všech zápisů pak vyjadřoval tehdejší výrok „dsky nemůže nikdo přesvědčiti“

Zemské desky rozšiřuje se obsah deskových vkladů o další skutečnosti další druhy zápisů pro něž vznikaly nové samostatné řady desek nazývaly kvaterny - pergamenové složky po čtyřech dvojlistech (quatuor = čtyři) kvaterny se dělily podle obsahu na půhonné trhové zápisné památné

Zemské desky do půhonných desek, což byly nejstarší zemské desky, se zapisovaly soudní procesy do trhových se zapisovaly všechny majetkové převody (prodej, koupě) do zápisných - dluhy, postupy majetku a zástavy do památných - zápis privilegií šlechty

Obnova zemských desek (16. st.) Začátkem 16. století napsal Viktorin Kornel ze Všehrd v pojednání „O práviech, o sudiech i o dskách země České knihy devatery“, že „listové se potracují a mol a oheň i zloděj jim uškodit může, ale dskám starosti neškodí a mole a ohně neznají…..“ dne 2. června 1541, při požáru na Pražském hradě všechny zemské desky shořely (kromě jediného svazku) podle odhadu bylo zničeno přes sto knih s více než šedesáti tisíci vklady

Obnova zemských desek (16. st.) zachovala se pouze jediná kniha požár silně ohrozil právní jistoty a řád celé země oheň zničil veškeré zápisy o převodech statků zničil významné zápisy pro naše státní vědomí zápisy z doby rozkvětu státu (Karel IV) zápisy převratných hospodářských změn doby husitské

Obnova zemských desek (16. st.) stanoveny zásady postupu při vedení ZD zápis do zemských desek podléhal několika právním principům určovaly právní postavení ZD a právní relevanci jejich obsahu: právní fikce, podle níž mohlo být bráno v pochybnost vše, co nebylo vloženo do zemských desek vytvořen intabulační princip (imponere in tabulas – vkládati do desek) - určoval nejen registrační, ale i hmotněprávní charakter této evidence, tedy její právotvornou – konstitutivní povahu

Obnova zemských desek (16. st.) zásada materiální publicity - platí právní závaznost zápisů do zemských desek princip formální publicity - zemské desky volně přístupné a každý mohl do nich nahlížet a pořizovat si z nich výpisy. Nahlížení do desek však podléhalo zpoplatňovací povinnosti ZD - zápisy šlechtického a církevního majetku zásada volnosti a nikdo nemohl být k zápisu do desek nucen poznání důležitosti zápisu - účastníci zpravidla sami požadovali příslušné zápisy

Obnova zemských desek (16. st.) základem byla osobní účast podání žaloby nebo žádost o intabulaci jakékoliv smlouvy, musel se žadatel osobně dostavit před soud vklad byl nadiktován nebo byla předložena písemná smlouva k opsání úřední jednání bylo jednoduché a zápisy stručné, avšak přesné a výstižné nevýhoda zápisů - nepřehlednost vklady prováděny v časové posloupnosti v rámci celých historických zemí bez jakéhokoliv členění (územního či věcného)

Zemské desky v 17. století Porážka stavů na Bílé Hoře roku 1620 osudná pro suverenitu českého státu zásah do předmětu evidence zemských desek skončilo období stavovské monarchie nástup absolutismu intabulace byly prohlášeny za neplatné pouze politicky bezúhonným osobám a katolíkům mohl být vklad znovu zapsán zkonfiskovaný majetek byl zabrán cizí šlechtou

Zemské desky v 18. století patent z roku 1783 - vydaný Josefem II. v rámci josefských soudních reforem významný okamžik ve vývoji ZD v Čechách zrušeny všechny feudální soudy Úřad desek zemských v Čechách zemský soud byl rozdělen na trestní a civilní část ZD byly připojeny k civilnímu Zemskému soudu obsah ZD se podstatně zúžil

KNEM - přednášky 3.9.2018 Zemské desky v 18. století kvaterny ze 16. století byly rozčleněny do tří skupin desky zemské menší - zápisy související s uplatňováním někdejší trestněprávní pravomoci, přestaly být aktuální a v jejich vedení se již nepokračovalo desky zemské stavovské – zahrnují všechny kvaterny se zápisy zemských a stavovských výsad, nobilizací a sněmovních usnesení, fungovaly v „živé“ podobě do roku 1870, kdy byly předány do archivu a uzavřeny desky zemské větší - dominantní pozice, evidovaly kvaterny s evidencí majetkových práv k dominikálnímu (panskému) nemovitému majetku, včetně váznoucích dluhů a pohledávek první veřejné knihy; sloužily k zabezpečení vlastnických práv šlechty na nemovitosti; evidovala se v nich pouze panská (dominikální) půda Karel Benda

Zemské desky v 19. století zásadní změna ve vývoji evidence vlastnických práv k nemovitostem (knihovního práva) v roce 1871 přijetím nového knihovního zákona č. 95/1871 Ř. z. (říšský zákoník) nově zavedeny pozemkové knihy nutnost unifikace obou evidencí vznik hlavní knihy - má právní platnost dodnes je tvořena knihovními vložkami pro jednotlivé vlastnické celky jedna vložka obsahuje jedno panství

Zemské desky v 19. století knihovní vložka má tři - list A, B, C list A - popis příslušného majetku list B (vlastnický) - zápis vlastnických práv + změny list C - poznamenávání věcných práv proti vlastníkovi, jako jsou výměnky, služebnosti a zástavní práva vzniká společná sbírka listin (ZD + PK) zavedení deníků - přehledu knihovních podání knihovní mapy (příloha hl. knihy) - odvozené od map katastrálních, které graficky znázorňovaly zápisy v knihovních vložkách založeny různé pomocné rejstříky

Zemské desky v 19. století

Zemské desky v 19. století

Zemské desky v 19. století

Zemské desky ve 20 a 21. století 1918 - vznik Československé republiky zaniká český zemský sněm i platný volební systém význam zemských desek začíná pozbývat smyslu úvahy o zrušení zemských desek a převedení zápisů do pozemkových knih ve vedení zemských desek dále pokračovalo

Zemské desky ve 20 a 21. století velká soudní reforma (1949) - knihovní agendu převzal okresní soud civilní v Praze (později lidový soud civilní) leden 1951 - nový obč. zákoník č. 141/1950 Sb. úpravy občanského práva zásada - převod vlastnictví k nemovitostem se uskutečňuje již uzavřením smlouvy registrací na státním notářství nikoli až zápisem do veřejných knih byla zrušena konstitutivnost zápisů

Zemské desky ve 20 a 21. století uzavření ZD (definitivní) až k 1.4.1964 (EN) zrušen systém všech stávajících veřejných knih obnovení významu ZD po roce 1989 souvislost s restitucemi prokazování původního vlastnictví nemovitostí výpisy ze zemských desek i přes „pohnutý“ vývoj neztratily své základní principy princip veřejnosti charakter důkazu u skutečností v nich uvedených

Katastr nemovitostí KONEC kane03_02_desky.pptx