Základní škola a Střední škola CREDO, o. p. s. Číslo projektu: CZ. 1 Základní škola a Střední škola CREDO, o.p.s. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2963 Výukový materiál č.: VY_32_INOVACE_95_Půda Vypracovala: Mgr. Vladimíra Kamínková Určeno pro 5. ročník ZŠ praktické Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodověda Tematický okruh: Přírodověda pro 5. ročník ZŠ praktické Vytvořeno dne: 7. 3. 2013 Použito ve výuce: 8. 3. 2013 Anotace: Výukový materiál k tématu půda. Druhá část slouží k opakování látky.

Půda

Co je to půda? Půda je mělká, svrchní vrstva země, která vznikla zvětráváním skal a rozkladem zbytků rostlin a živočichů. Působením deště, slunečních paprsků se skály rozpadly na kameny a kamínky, kamínky na písek. Tomuto rozpadu se říká zvětrávání. Půda je tedy složena z jemných částeček hlíny, zrneček písku, drobných kaménků a humusu.

Co je humus? Humus je tmavě zbarvená část půdy, která vznikla rozpadem odumřelých rostlin a těl mrtvých živočichů. Ten se stane výživou pro nové rostliny a živočichy. Čím více humusu půda obsahuje, tím je úrodnější. Na úrodné půdě se pěstuje například řepa cukrovka. Na půdě chudší na humus méně náročné rostliny, například brambory.

Druhy půd Rozlišujeme tři základní druhy půd: Písčitá půda: má málo živin, snadno vysychá, nebývá moc úrodná. Jílovitá půda: obsahuje hodně těžké hlíny, které se říká jíl. Tato půda se těžko zpracovává. Hlinitá půda: Obsahuje dostatek humusu a snadno se obdělává. Vyskytuje se hlavně v nížinách.

Péče o půdu Aby se rostlinám dobře dařilo, musí půda obsahovat dostatek vzduchu, vody a živin. Nemá-li dostatek živin, je potřeba ji hnojit. K tomu se používá hnůj, kompost nebo chemická hnojiva. Vzduch můžeme zajistit pomocí kypření. Používá se k němu motyka nebo na polích větší kypřící stroje. Kypřit mohou i živočichové žijící v půdě, například žížaly nebo krtci. Vodu získává půda přirozeně z dešťových srážek nebo je potřeba zalévat.

Živiny v půdě Rostliny, stejně jako člověk, potřebují ke správnému růstu vyváženou stravu. Člověk ji přijímá v potravě, rostliny čerpají živiny ze vzduchu a hlavně z půdy. Proto je potřeba, aby byla půda pro pěstované rostliny dobře hnojena a obsahovala látky, které rostliny potřebují, například dusík pro dobrý růst, fosfor, aby dobře kvetly. Ale pamatuj, i u rostlin platí, že všeho moc škodí!

OPAKOVÁNÍ A nyní si zopakujeme, co jsme se mohli dozvědět. Pokus se odpovědět na následující otázky. Pokud se chceš dozvědět správnou odpověď, klikni.

1. Z čeho se skládá půda? 2. CO JE TO ZVĚTRÁVÁNÍ? Půda je složena z jemných částeček hlíny, zrneček písku, drobných kaménků a humusu. 2. CO JE TO ZVĚTRÁVÁNÍ? Zvětrávání je rozpad skal a větších kamenů působením deště, větru a slunečního záření.

3. Je humus v půdě prospěšný? Ano, humus obohacuje půdu o živiny. Čím více humusu obsahuje, tím je půda úrodnější 4. Který druh půdy je nejúrodnější? Hlinitá, písčitá nebo jílovitá půda? Nejúrodnější je hlinitá půda, protože má v sobě nejvíc humusu. Jílovitá půda je těžká a písčitá v sobě neudrží vodu.

5. Proč je dobré půdu kypřit? Kypřením zajišťujeme dostatek kyslíku i podzemním částem pěstovaných rostlin. Může k tomu sloužit obyčejná motyka, ale také složité kypřící stroje. 6. Půdu kypří i někteří živočichové. Vzpomeneš si na některé z nich? Půdu kypří živočichové žijící pod zemí. Jsou to například žížaly nebo krtci.

Pokud jsi věděl odpovědi na většinu otázek, zasloužíš si pochvalu Pokud jsi věděl odpovědi na většinu otázek, zasloužíš si pochvalu. GRATULUJI!!!

ZDROJE ŠKODA, Eduard. Přírodověda pro pátý ročník zvláštní školy. 2. vyd. Ilustrace Jaroslav Drahokoupil. Praha: Parta, 1997, 87 s. ISBN 80-859-8910-7. fotografie: kliparty Microsoft Office