Půda.

Prezentace na téma: "Půda."— Transkript prezentace:

1 Půda

2 Vznik půdy Horniny a nerosty tvoří pevný obal Země. Nejsou ovšem stále stejné, postupem času se mění. Působí na ně teplota, voda, vítr, sluneční záření, dokonce i kořeny rostlin.

3 Horniny se postupně rozpadají, drobí se na menší části
Horniny se postupně rozpadají, drobí se na menší části. Tento proces se nazývá zvětrávání.

4 Voda se dostává do skuliny, zamrzá, hornina pod tlakem ledu praská.
-15°C

5 Kořeny rostlin a stromů vrůstají do skulin a škvír v hornině
Kořeny rostlin a stromů vrůstají do skulin a škvír v hornině. Ta se pomalu rozpadá.

6 Zvětrávání vápence Hornina zvětrává, vzniká půda.

7 Hornina se změnami teplot a působením kořenů rostlin drolí.

8 Zvětráváním pískovce vzniká skalní město.
Voda zatéká do rýh ve skále a stále je zvětšuje. Zde vzniká půda.

9 Zvětrávání pískovce

10 Rozdrolená hornina Půda vzniká zvětráváním hornin.

11 ? Zamysli se a řekni, co všechno tvoří půdu.
Správnou odpověď najdeš na další straně.

12 Složení půdy částečky hornin a minerálů voda vzduch
zbytky těl rostlin a živočichů živočichové žijící v půdě Zbytky těl rostlin, hub a živočichů se postupně rozpadají a tvoří HUMUS. Půda je úrodnější, čím více humusu je v ní obsaženo. Podle úrodnosti dělíme půdu na 1. černozem ( nejúrodnější) 2. hnědozem 3. podzol ( nejméně úrodná půda)

13 Kořeny stromů zasahují do půdy
Kořeny stromů zasahují do půdy. Je-li v půdě málo vzduchu, kořeny nemohou dýchat. Rostlina pak hyne. Půda se provzdušňuje kypřením. Při kypření vznikají v půdě dutinky vyplněné vzduchem. kořen voda horniny a nerosty vzduch

14 Živočichové v půdě Žížala obecná Je pro nás užitečná. Prolézá
půdou a tím ji provzdušňuje.

15 Krtek obecný Může škodit na záhonech vyhrabáváním chodbiček.
Živí se hmyzem, žížalami, slimáky. Je pro nás užitečný tím, že požírá i živočichy, kteří v půdě okusují kořeny rostlin. Může škodit na záhonech vyhrabáváním chodbiček.

16 Význam půdy Půda má pro člověka i pro přírodu velký význam. Pomáhá udržovat rovnováhu v přírodě. Na úrodné půdě člověk pěstuje různé plodiny: zeleninu, pšenici, kukuřici, řepku olejku, brambory atd. Do půdy se vsakuje dešťová voda. Voda, která se nemá kam vsáknout, může rychle stékat do koryt řek a potoků (zvláště jsou-li regulovány) a způsobit povodně.

17 Autor prezentace: Mgr. Martina Hanzlíková
Autor snímků ( kromě č. 8, 15): Mgr. Martina Hanzlíková snímek č. 15 : obrázek č. 8 - Přírodopis 4 pro 9. ročník ZŠ Mineralogie a geologie str. 43 SPN 1998, Fortuna