Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tematický celek CZ.1.07/1.5.00/34.0423 Číslo materiálu 15. název školy Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice 370 01 Autor Mgr. Petr Kříž Tematický celek Sloh Ročník 3. Datum tvorby 15. 9. 2013 Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice 370 01

Anotace: Metodické pokyny: Tato prezentace přibližuje rétoriku (funkční styl řečnický) v současné stylistice. Inovuje výuku využitím multimediálních pomůcek. Materiál je určen pro výuku ve 1. ročníku střední školy – stylistika. Metodické pokyny: Materiál použije učitel při výkladu látky. Doba prezentace odpovídá zhruba 35 – 40 minutám. Prezentaci může učitel doplňovat svými otázkami.

Rétorika

= jednak nauka o řečnictví, jednak řečnické umění (komunikační schopnosti a dovednosti mluvčího), zakladatel rétoriky – Aristoteles, dále se jí věnovali Cicero, Mistr Jan Hus, Komenský, Dobrovský, Jungmann, Masaryk Funkce rétoriky: přesvědčovací (persvazivní) např. agitace – veřejné působení na posluchače nebo propagace – ovlivňování pasivního adresáta

Znaky řečnických projevů - projevy jsou mluvené - předem připravené (většinou) - vyžadují dobrý přednes - pronášeny před větším množstvím posluchačů - řečník je s posluchači v přímém kontaktu - řečník užívá neverbálních prostředků

- zřetelně artikulovat Řečník by měl: - připravit si text - zřetelně artikulovat - použít vhodné tempo řeči a náležitou sílu hlasu - vhodně intonovat   Řečník by neměl: - přednášet nestrukturovaný projev - předkládat mnoho informací - mít monotónní projev - mít čtený projev - příliš rychle mluvit - mít chudý jazyk STECKEROVÁ, Zdena a kol. Česká beseda Rijeka [online]. [cit. 5.10.2013]. Dostupný na WWW: http://www.ceskabesedarijeka.hr/noviny53/noviny8.html

Technika mluveného projevu

= co všechno se na správně vyřčeném slovu podílí: a) správné dýchání (respirace) - dýchací proces má tři fáze: - nádech - výdech (poměr nádechu a výdechu je asi 2:3) - pauza b) tvorba a užívání hlasu - hlasové ústrojí je uloženo v hrtanu („ohryzek“) - kmitáním hlasivek vzniká zvuk - hlasu škodí kouření, prašné prostředí, suché prostředí atd. c) artikulace (= výslovnost)

d) frázování = členění věty na kratší nebo delší větné úseky větu členíme tak, aby se od sebe neoddělovaly (pauzou, změnou intonace) části, které k sobě významově patří (např. přívlastek od podst. jména); špatně vložená pauza dokáže změnit smysl věty!!! Osvobodit, nelze zabít. X Osvobodit nelze, zabít. e) větný přízvuk (důraz) - je vždy na nejdůležitějším slovu věty f) intonace (= melodie) - střídání výšky hlasu - věta oznamovací, rozkazovací nebo tázací – intonace klesavá - otázky zjišťovací (ano, ne) – intonace stoupavá (klesavě stoupavá)

g) mluvní tempo = rozložení řeči v čase (tedy „rychlost mluvy) - u každého jiné, záleží na temperamentových vlastnostech - rychlé tempo – časté chyby ve výslovnosti – poněvadž – páč, všiml si – všimsi, výjimečný – vímečný - pomalé tempo – monotónnost, nudnost

Zdroje: MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk: přehled středoškolského učiva. 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2005, 175 s. Maturita. ISBN 80-902-5715-1. ADÁMKOVÁ, Petra a GREŠOVÁ, Šárka. Český jazyk a komunikace pro střední školy 3. - 4. díl. Průvodce pro učitele. 1. vyd. Brno: Didaktis, 2013, 175 s. ISBN 978-80-7358-202-9.