Chudoba, deprivace, nezaměstnanost v rodinách Tomáš Sirovátka Masarykova universita

Obsah Indikace chudoby - koncepty Materiální deprivace a příjmová chudoba v českých rodinách v mezinárodním srovnání Nezaměstnané a pracující rodiny v ČR Opatření k omezení chudoby v ČR Závěry

Indikace chudoby a deprivace v EU 2001 Laeken European Council, 18 indikátorů, hlavní: Riziko příjmové chudoby - počty (podle 40%, 50%, 60% a 70% mediánu ekvivalizovaného příjmu domácnosti), Mezera příjmové chudoby (chybějící příjmy) Riziko příjmové chudoby fixované k určitému časovému bodu (příjmy) Trvající riziko příjmové chudoby Indikátor materiální deprivace

Materiální deprivace Nabývá na významu: Indikátor příjmové chudoby je ‚relativní‘ /závisí na příjmovém rozložení – ploché v nových čs/ Jde o to co si mohou chudí dovolit za dané příjmy (alternativně – příjmové indikátory vztažené k standardizovanému minimálnímu spotřebnímu koši např. NIBUD NL, UK)

Srovnání různých výsledků příjmové chudoby (Bradshaw 2010) AT BE BG CY CZ DE DK EE NIBUD budget standard 4.9 9.1 78.3 29.1 36.2 8.4 5.9 53.8 UK MIS budget standard 22.8 31.5 92.2 62.9 76.5 25.3 24.1 81.0 Flanders necessities 2.6 4.8 68.3 19.7 20.9 5.3 3.9 42.5 NIBUD necessities 1.8 3.2 61.9 15.6 13.9 4.0 35.6 <60% median 12.4 14.7 21.4 16.3 15.3 11.8 19.5

Materiální deprivace (Guio) 5 indikátorů napjaté výdajové situace: Domácnost si nemůže dovolit Neočekávané výdaje Týden dovolené ročně mimo domov Má nedoplatky (hypotéka či nájem, účty) Maso, kuře či rybu každý druhý den Dostatečně vytápět byt 4 indikátory vybavení Pračka, Barevný TV, telefon, auto (doplnění – 5 indikátorů bydlení: vlhký, tmavý, bez WC, bez sprchy v bytě, nedost prostor)

Materiální deprivace SILC 2008 (9 pol.) BE BG CY CZ DE DK EE výdaje 29.5 24.0 57.5 38.7 37.9 34.8 24.4 19.7 Dovolená 28.3 26.1 59.1 46.5 39.0 25.2 9.9 44.2 Maso 13.4 5.0 29.7 5.3 12.2 10.9 1.7 Teplo 4.0 6.4 33.8 28.5 6.1 5.9 - 1.1 Nedoplatky 7.3 7.0 35.5 13.2 4.4 5.8 8.6 TV 0.5 0.4 3.1 0.1 0.2 0.6 0.3 Pračka 0.7 1.6 15.3 2.5 Auto 7.1 6.3 28.0 1.4 11.0 5.1 7.6 16.9 Telefon 4.5 0.0

Počet dom. postrádající 2,3,4,5 položek SILC 2008 (dle Bradshaw)

Deprivace Guio index AT BE BG CY CZ DE DK EE ES FI FR GR HU Chybí 3 Guio index 14 12 51 23 16 13 5 9 22 37 chybí 4 Guio index 6 32 8 7 2 3 4 11 18 chybí 5 Guio index 1

Příjmová chudoba a deprivace ČR SILC 2008, vlastní výpočty   Příjem < 60% ME, podíl v dané kat. Struktura Příjem < 60% ME, Víc než 4 pol. Deprivace – podíl v dané kat Osoby v tis. 926,6 100% 703,1 V celku populace -%) 9,1 6,9 Muž 8,0 43,1 6,3 Žena 10,1 56,9 7,4 Základní 15,4 50,6 11,1 Střední 8,1 28,5 7,7 Střední úplné 5,4 17,5 3.4 Vysokoškolské 3,3 1,3

Do 60% Me, struktura, 4 pol. (%) Zaměstnanec 2,8 11,9 4,8 Podnikatel 7,4 5,9 1.6 Zaměstnán i podniká 37,4 0,2 9,0 Nezaměstnaný 48,5 21,5 29,1 Důchodce 8,1 20,5 7,3 Jiný neaktivní 13,3 16,6 6,4 Neuvedeno (vč. osob pod 16 let) 12,7 23,4 8,2

Do 60% Me, struktura, 4 pol. (%) Jednotlivec do 65 19,3 11,0 9,4 Jednotlivec nad 65 17,9 5,8 2 dospělí, oba do 65 2,7 8,4 5,3 2 dospělí, alespoň jeden 65 5,6 2,8 4,8 Jiné domácnosti bez dětí 2,1 3,3 3,9 Osamělý rodič, jedno či víc dětí 40,8 20,1 21,4 2 dospělí, jedno dítě 6,5 9,0 7,6 2 dospělí, dvě děti 7,5 17,1 4,3 2 dospělí, 3 a více dětí 22,2 12,5 12,0 Ostatní domácnosti s dětmi 5,5 6,4 13,2

Regrese – faktory (riziko) chudoby (18-24) 3,6 x, (25-46) 2,7 x vyšší 65+ Zákl vzd 3x vyšší VŠ Velmi špatné zdraví 3 x vyšší (velmi) dobré Nezaměstnaná dom 25 x vyšší než zaměstnaná, 8 x než část zam, 2x než důchodci Neúpl s dětmi 7x víc, 2 s 3+d 3x, 2 s 2,1 d 2 x, 1,5x vyšší než dvojice bez dětí Nagelq R2 .816

Regrese – faktory chudoby jen rodiny s dětmi (riziko chudoby) (-18) 3x, (18-24) 6 x, (25-49) 4x vyšší než 65+ Zákl vzd 4x, střední neúplné 2 x vyšší než VŠ Velmi špatné zdraví 7x,5 x vyšší (velmi) dobré Nezaměstnaná dom a část zam 70 x vyšší než plně zaměstnaná, 5 x než důchodci Rod s 4 a více dětmi 6 x , s 3 dětmi 4 x a s 2 dětmi 2 x vyšší riziko chudoby než rodina s 1 dítětem Nagelq R2 .359

Osoby v dom s dětmi (plně zam, nezam, část zam, důch) U 1 783633 53.392 430013 3216 1270254 61,7% 4,2% 33,9% ,3% 100,0% U 2 1355712 65.621 680415 2101748 64,5% 3,1% 32,4% ,0% U 3 227612 57549 237944 523105 43,5% 11,0% 45,5% Neupl 167830 160.110 127591 712 456243 36,8% 35,1% 28,0% ,2% Ostat 929703 10.016 136905 683 1077307 86,3% ,9% 12,7% ,1%

Regrese – faktory (riziko) chudoby jen zaměstnaní (18-24) 2,6 x, (25-46) 1,4 x vyšší než 65+ Zákl vzd 6x vyšší, střední 2,5 x než VŠ Velmi špatné zdraví 7x resp 5 x vyšší (velmi) dobré Neúpl s dětmi 10x víc, 2 s 3+d 6x, 2 s 2,1 d 3 x než dvojice bez dětí Nagelq R2 .901

Opatření: efektivní systém transferů před transfery (vyjma důchodů) 20% chudoby, 31% děti, 12% 65+ Po transferech 9%, 16% a 5 % efektivnost je asi 50%, srovnatelná s Sw, Dk, Fi, Aut, Nl Docíleno s mnohem nižšími sociálními výdaji (19% HDP proti 26 – 33 % HDP) (EC 2010)

Přitom se zlepšují pobídky Nízká past chudoby (METR) byl 45% v 2008 ale v EU- 25 byl 65 % (rodina 2 + 2) v případě posunu ze mzdy 34% na 66% prům mzdy (v 2001 to ještě bylo 79%) Při posunu z 67% na 100% prům mzdy METR byl pro jednotlivce 29%, neúplnou rodinu 55%, pár se 2 d a jedním zam 50%, s dvěma zam 29%. To je mezi nejnižšími v EU-25 (jen Est, Gr SK, ESp a někdy It mají METR nižší), EC 2010 (vysoké daňové kredity + nízké soc dávky) Pobídky pro nezaměstnané = dávky soc. pomoci/HN jsou pod úrovní hranice chudoby (a nejsou valorizovány, rr pro 2 + 2, 2 zam je 60% a klesá), po 6 měs přechod na EM

Slabá podopora aktivace (ignorance krize?) 2005 2006 2007 2008 2009 Nezaměstnaní v tis. 510 449 355 352 539 Účastníci aktivních opatření 98 141 137 85 102 % nezaměstnaných 19.2 31.5 38.5 24.2 19.0 Financováno z EU v % 30.8 53.7 34.5 65.6

Riziko nezam podobné riziku chudoby (Sirovátka 2009, data VŠPS): Riziko nezaměstnanosti a DN 2 x u žen než mužů 15x vyšší pro základní vydělání než VŠ, 3 x vyšší pro vyučené než VŠ 5 x vyšší pro ZP a riziko DN je 8 x vyšší Vyšší i pro kat do 25 let

Závěry Efektivní transfery (ale ne pro nezaměstnané domácnosti, jež na HN) Pobídky se zlepšují, ale omezují ochrannou funkci SP a nefungují v kontextu nelegálního zaměstnávání Nedostatečné šance v přístupu k trhu pro znevýhodněné (nesoutěžící skupiny, více příčin neaktivity), deficit veřejných politik (příklad neúplných rodin)