Nová právní úprava přestupků JUDr Nová právní úprava přestupků JUDr. Lenka Plhalová odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Přestupky a řízení o nich Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich („PZ“) → zrušen zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích a další související předpisy + vyhláška č. 231/1996 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přestupcích Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích Zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích Účinnost od 1.7.2017

Změny obecně Dosavadní právní úprava rozlišovala přestupek a jiný správní delikt, kdy jiný správní delikt byl v § 2 odst. 1 zákona o přestupcích vymezen jako jiný protiprávní čin, který není zákonem označen za přestupek. Rozdíl mezi těmito instituty byl především teoretický – přestupku se dopouštěla fyzická osoba a jiného správního deliktu osoba právnická nebo fyzická – podnikající. Pro řízení o jiných správních deliktech nebyl obecný předpis, který by řešil hmotněprávní či procesně právní úpravu. nový zákon o odpovědnosti za přestupky tuto dualitu ruší a zavádí jednotný pojem „přestupek“

Změny obecně nerozlišuje se blokové a příkazní řízení na blokové řízení upravené v dosavadních zákonech se hledí jako na příkazní, při němž je příkaz vydáván na místě dosavadní pojem sankce je nahrazen pojmem správní tresty - zůstávají napomenutí, pokuta, zákaz činnosti a propadnutí věci (vypadl zákaz pobytu) nově se zavádějí přitěžující a polehčující okolnosti, ke kterým se přihlédne při určení druhu a výměry správního trestu

Zákon č. 183/2017 Sb. Část třicátá – změna zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Delikty → přestupky zrušuje se zvláštní úprava liberace právnických osob, správního uvážení při ukládání pokut, promlčení a vztahu této úpravy odpovědnosti právnických osob na podnikající fyzické osoby, tj. § 20b odst. 1 až 4 – nyní upraveno v PZ

Předmět úpravy PZ - § 1 Hmotněprávní část pojem přestupek a odpovědnost za něj správní tresty a ochranná opatření a zásady pro jejich ukládání Procesní část postup před zahájením řízení postup v řízení o přestupku další úkony

Přestupek - § 5 = společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. čin = jednání i opomenutí (§ 10) Pachatel fyzická osoba fyzická osoba oprávněná k podnikání právnická osoba

Časová působnost PZ - § 2 odpovědnost dle zákona v době spáchání, pozdější úprava je- li příznivější doba spáchání = konání (nekonání) bez ohledu na následek při změně právního předpisu v průběhu páchání – dle právní úpravy v době dokončení při pozdějších změnách právních předpisů – úprava nejmírnější trest pouze existující v době ukládání

Přechodná ustanovení - § 112 dosavadní přestupky a správní delikty = přestupky odpovědnost za dosavadní přestupky a správní delikty se posuzuje podle dosavadních právních předpisů, pokud není pozdější úprava příznivější dosavadní lhůty se nepoužijí – odpovědnost však zanikne podle starých lhůt tresty podle výhodnější úpravy zahájená řízení se dokončí podle dosavadních právních předpisů přezkum a nové řízení se provede podle nové právní úpravy blokové řízení = příkazní na místě

Příklad: Přestupek podle § 35 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb. - znečistí půdu nevhodným skladováním olejů a pohonných hmot, pesticidů, hnojiv, popřípadě jiných škodlivých látek – spáchán v květnu 2017 odpovědnost se bude posuzovat podle zákona starého (§ 35/1 b) v odůvodnění je třeba uvést úvahu, proč není nová úprava pro pachatele příznivější – výše trestu; Proces se povede podle nového zákona a trest se bude ukládat podle mírnějšího, tedy starého (viz § 112 odst. 3 PZ) Pozor na počítání lhůt podle § 112 odst. 2 PZ

Nové pojmy § 6 pokus přestupku = jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání přestupku, jestliže k dokonání přestupku nedošlo § 7 pokračování v přestupku = jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku § 9 hromadný přestupek = zákon vyžaduje pro vznik odpovědnosti za přestupek více útoků spojených společným záměrem

Trvající přestupek - § 8 jeho znakem je jednání pachatele spočívající ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavu nebo jednání pachatele spočívající v udržování protiprávního stavu, který nebyl pachatelem vyvolán nezaměňovat s přestupky, jejichž znakem je jednání spočívající pouze ve vyvolání protiprávního stavu není jím nesplnění oznamovací povinnosti

Trvající přestupek - příklady § 20 odst. 1 písm. b) - způsobuje ohrožení zemědělské půdy erozí § 20 odst. 1) písm. c) - užívá zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského půdního fondu § 20 odst. 1 písm. b) - v rozporu s § 3 odst. 4 neužívá nebo neudržuje zemědělskou půdu v souladu s charakteristikou druhu pozemku § 20 odst. 2 písm. c) - využívá zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany jako plantáž dřevin

Trvající přestupek promlčení odpovědnosti za trvající přestupek se počítá od okamžiku dokončení, tj. od zániku protiprávního stavu, tedy od jeho odstranění. z hlediska časové působnosti zákonů upravujících přestupky se trvající přestupek se v celém časovém rozsahu jejich páchání považují za spáchané za účinnosti pozdějšího zákona, pokud alespoň část tohoto přestupku, tzn. udržování protiprávního stavu, proběhlo po nabytí účinnosti pozdějšího zákona

Zánik odpovědnosti za přestupek - uplynutí promlčecí doby - smrt fyzické osoby - zánik právnické osoby, nemá-li právního nástupce - vyhlášení amnestie

Promlčení - § 30 a násl. Promlčecí doba 1 rok 3 roky (horní hranice pokuty 100 tis. Kč) ZPF: 3 roky – všechny přestupky v § 20a (právnické a podnikající fyzické os.) přestupky fyzických osob § 20 odst. 1 písm. a), b), c), e), h), i), odst. 2 c), d), e) 1 rok - přestupky fyzických osob - § 20 odst. 1 písm. d), f), g), j), k), l),m), odst. 2 písm. a), b), f)

Promlčení Promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku (§ 31 odst. 1 PZ). Jednoletá nebo tříletá promlčecí doba podle § 30 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich uplyne koncem dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy byl přestupek spáchán, tj. ve 24:00 tohoto dne. Připadá-li konec promlčecí doby na sobotu, neděli nebo svátek, nedochází k jeho přesunutí na nejbližší příští pracovní den. (Závěr č. 154 poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu a správnímu trestání ze dne 12. 5. 2017)

Promlčení stavení = doba po kterou a) se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení, b) bylo řízení o přestupku přerušeno proto, že bylo možné očekávat uložení trestu obviněnému z přestupku za jiný skutek v trestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, který by bylo možné uložit v trestním řízení, c) se o věci vedlo soudní řízení správní, d) trvalo podmíněné upuštění od uložení správního trestu se do promlčecí doby nezapočítává

Promlčení přerušení = pokud nastane některá z těchto skutečností a) oznámení o zahájení řízení o přestupku, b) vydání rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným, c) vydání rozhodnutí o schválení dohody o narovnání počíná promlčecí doba nová Pozor – přerušení řízení o přestupku nemá na běh promlčecí doby vliv! (§ 66 SŘ nebo § 85 odst. 2 PZ) i tak odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky/5 let od jeho spáchání (doba stavení se nezapočítává!)

Promlčení § 41 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní Stanoví-li zvláštní zákon ve věcech přestupků, kárných nebo disciplinárních nebo jiných správních deliktů (dále jen "správní delikt") lhůty pro zánik odpovědnosti, popřípadě pro výkon rozhodnutí, tyto lhůty po dobu řízení před soudem podle tohoto zákona neběží

Správní tresty - § 35 a násl. - napomenutí - pokuta - zákaz činnosti (jen pokud stanoví zvláštní zákon) - propadnutí věci nebo náhradní hodnoty - zveřejnění rozhodnutí o přestupku (jen pokud stanoví zvláštní zákon) lze uložit samostatně nebo v kombinaci (kromě napomenutí s pokutou – to nelze)

Napomenutí - § 45 při ukládání napomenutí správní orgán upozorní pachatele na důsledky protiprávního jednání, jež mu podle zákona hrozí, pokud by se i v budoucnu dopouštěl podobného jednání

Propadnutí věci nebo náhradní hodnoty- § 48 - věc náleží pachateli a byla a) použita nebo určena ke spáchání přestupku nebo b) získána přestupkem nebo c) nabyta za věci a) a b) - nelze-li uložit propadnutí věci (§ 49 odst. 1) → propadnutí náhradní hodnoty - vlastníkem věci i hodnoty se stává stát

Pokuta - § 46 není-li výše stanovena zákonem – max. 1.000 Kč splatnost – 30 dnů, nestanoví-li správní orgán lhůtu jinou povinnost úhrady pokuty právnické osoby přechází na právního nástupce (§ 102)

Pokuta Výnos z pokut - není v zákoně výslovně upraveno, neboť vyplývá z obecné právní úpravy § 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech -příjmy státního rozpočtu tvoří, pokud zákon nestanoví jinak, i pokuty § 7 a § 8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů: „příjmem rozpočtu obce/kraje jsou příjmy ze správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je kraj pověřen podle zvláštních zákonů, zejména správní poplatky z této činnosti a dále příjmy z vybraných pokut uložených v pravomoci obce/kraje podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak.“) § 20b zákona o ochraně ZPF stanoví jinak (50% obci+50% SFŽP nebo SFŽP)

Výnos nákladů řízení   Náhrada nákladů řízení - § 79 odst. 8 správního řádu Náhradu nákladů řízení vybírá správní orgán, který ji uložil. Náhrada nákladů řízení je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který náhradu nákladů uložil. V řízení o uložení povinnosti, k jejíž exekuci je správní orgán příslušný, je exekučním úřadem správní orgán, který náhradu nákladů uložil.

Zásady ukládání správních trestů při určení druhu a výměry správního trestu se přihlíží zejména k okolnostem v § 37 odst. 1 úhrnný trest - § 41 podmíněné upuštění od uložení správního trestu - § 42 upuštění od uložení správního trestu - § 43 mimořádné snížení výměry pokuty - § 44

Určení druhu a výměry správního trestu přihlíží se zejména : - k povaze a závažnosti přestupku, - k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, - u spolupachatelů k tomu, jakou měrou jednání každého z nich přispělo ke spáchání přestupku, - u právního nástupce k tomu, v jakém rozsahu na něj přešly výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného přestupku, a v případě více právních nástupců k tomu, zda některý z nich pokračuje v činnosti, při které byl přestupek spáchán

Polehčující okolnosti - § 39 PZ + § 41 TrZ zejména že pachatel - spáchal přestupek ve věku blízkém věku mladistvých, - napomáhal k odstranění škodlivého následku přestupku nebo dobrovolně nahradil způsobenou škodu, - oznámil přestupek správnímu orgánu a při jeho objasňování účinně napomáhal, nebo - spáchal přestupek pod vlivem hrozby nebo nátlaku anebo pod tlakem podřízenosti nebo závislosti na jiném

Přitěžující okolnosti - § 40 PZ + § 42 TrZ zejména že pachatel: - spáchal více přestupků, - spáchal přestupek opakovaně, - zneužil ke spáchání přestupku svého zaměstnání, postavení nebo funkce, - spáchal přestupek jako člen organizované skupiny

Trestání více přestupků - § 41 více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení (viz § 88 PZ) → správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný (horní hranice, dolní hranice). Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější (NSS 6 As 57/2004-54). - jsou-li společně projednávány dva nebo více přestupků, správní orgán může uložit pokutu ve vyšší sazbě, a to tak, že horní hranice sazby pokuty za přestupek nejpřísněji trestný se zvyšuje až o polovinu, nejvýše však do částky, která je součtem horních hranic sazeb pokut za jednotlivé společně projednávané přestupky

Zmírnění trestů Upuštění od uložení správního trestu - podmíněné - § 42 - jestliže postačí projednání – přestupky při nichž vznikla škoda či bezdůvodné obohacení → úhrada škody -prosté - § 43 → postačí projednání Mimořádné snížení výměry pokuty - § 44 - pokuta může být nižší, než je zákonem stanovená dolní hranice sazby pokuty (čili lze jen tam, kde je dolní hranice sazby)

Řízení o přestupcích - § 60 a násl. - zvláštní zákony - zákon o přestupcích - správní řád

Doručování - § 66 a násl. pokud veřejnou vyhláškou, pak pouze oznámení o možnosti převzít písemnost (§ 25 odst. 2 SŘ) jestliže se nedaří doručovat zmocněnci účastníka řízení, doručuje správní orgán pouze účastníkovi řízení zmocnění ovšem zůstává účinné

Účastníci řízení - § 68 - poškozený - obviněný - poškozený - vlastník věcí, která může být nebo byla zabrána

Obviněný - § 69 - dokud není pravomocně uznán vinným = nevinný Práva - podezřelý → vůči němu první úkon v řízení → obviněný - dokud není pravomocně uznán vinným = nevinný Práva - právo nevypovídat (§ 82 odst. 2) → poučení - právo klást otázky při ústním jednání (§ 82 odst. 3) - nesmí být vyslýchán za stejných podmínek jako svědek (§ 55 SŘ)

Poškozený - § 70 správní orgán vyrozumí poškozenou osobu a poučí o možnosti uplatnit nárok na náhradu škody či vydání bezdůvodného obohacení poškozený = po uplatnění nároku – nejpozději při prvním ústním jednání nebo ve lhůtě stanovené správním orgánem → při opožděném uplatnění poškozený usnesením odkázán na soud nebo jiný příslušný orgán (§ 89 odst. 4) nelze uplatňovat, bylo-li již rozhodnuto v jiném řízení

Sdělení oznamovateli přestupku dříve podle § 67 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb. (Požádá-li o to oznamovatel, vyrozumí jej správní orgán do třiceti dnů od oznámení o učiněných opatřeních.) Nyní lze pouze podle § 42 správního řádu Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu. oznamovatelem přestupku není správní orgán ani orgán policie (například oznamování přestupků fyzickou nebo právnickou osobou) § 73 – oznamování policií či jiným správním orgánem – náležitosti oznámení

Odložení věci - § 76 a) z důvodů v § 76 odst. 1 b) jestliže se vede trestní řízení c) osoba přímo postižená přestupkem nedala souhlas d) z důvodů v § 76 odst. 5 Usnesením (nezakládá překážku věci rozhodnuté): do spisu - § 76 odst. 1 a 2 – vyrozumění osobě postižené oznamovaným - § 76 odst. 4 a 5 – podezřelému a osobě postižené

Zahájení řízení - § 78 z moci úřední: a) doručením oznámení podezřelému b) ústním vyhlášením oznámení -vybrané přestupky jen se souhlasem osoby přímo postižené přestupkem (§ 79) Oznámení: popis skutku, předběžná právní kvalifikace - rozšíření řízení o další skutek a změna kvalifikace → oznámení obviněnému

Ústní jednání - § 80 Musí být nařízeno: - nezbytné pro zjištění stavu věci je-li obviněný mladistvým Na žádost: obviněného, je-li to nutné k uplatnění jeho práv - poškozeného, je-li to nutné pro náhradu škody Ústní jednání bez obviněného – byl-li pozván: - souhlasí s jednáním bez něho nedostaví se bez řádné omluvy nebo dostatečného důvodu

Právo na ústní jednání - § 80 Ústní jednání na požádání obviněného /poškozeného – musí být poučen o právu žádat ústní jednání není stanovena forma, ani lhůta. poučení lze spojit s oznámením o zahájení řízení nebo s poučením o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí

Dokazování § 82 výslech obviněného povinně, je-li to nutné k uplatnění jeho práv - účastníci mají právo klást si navzájem otázky, znalcům, tlumočníkům a svědkům → dotazovaná osoba má právo odmítnout odpovědět a nesmí být tázána za stejných podmínek jako svědek (§ 55 SŘ)

Přerušení řízení - § 85 a) podání kasační stížnosti b) přechodná duševní porucha obviněného c) lze očekávat uložení trestu obviněnému za jiný skutek v trestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, jehož uložení lze očekávat v trestním řízení d) další důvody dle SŘ

Zastavení řízení - § 86 a) obligatorní - důvody dle § 86 odst. 1 (písm. k) x § 33, § 34) → 1. podle písm. a) – c), g), h) a l) – usnesením, které se doručuje 2. podle písm. d), e), f), i), j), k), m) a n) – usnesením do spisu b) fakultativní - jestliže správní trest, který lze za přestupek uložit, je bezvýznamný vedle trestu, který byl obviněnému uložen za jiný skutek v trestním řízení (§ 86 odst. 5)

Narovnání - § 87 správní orgán schválí dohodu o narovnání mezi obviněným a poškozeným pokud: to není v rozporu s veřejným zájmem obviněný se přizná obviněný uhradil škodu obviněný složil u správního orgánu částku určenou k veřejně prospěšným účelům

Zvláštní druhy řízení - společné (§ 88) - o náhradě škody/vydání bezdůvodné obohacení (§ 89) - příkazní (§ 90) - příkazní na místě (§ 91 a § 92)

Společné řízení - § 88 povinné! pokud se pachatel dopustil více přestupků, a jsou: 1. ve stejné oblasti veřejné správy 2. k jejich projednání je příslušný týž správní orgán - více podezřelých, jejichž přestupky spolu souvisejí, v jedné oblasti, k jejichž projednání je příslušný týž orgán „stejná oblast veřejné správy“ - vyplývá z úpravy v jednotlivých zákonech do společného řízení nelze zahrnout přestupek, který byl spáchán po zahájení řízení

Adhezní řízení - § 89 = řízení o náhradě škody a o vydání bezdůvodného obohacení ačkoliv je ustanovení nazváno řízení, z povahy věci se nemůže jednat o samostatné řízení, nýbrž pouze o řízení adhezní, tedy řízení, které je součástí řízení o přestupku. povinnost náhrady škody uloží správní orgán: 1. jestliže byla tato škoda způsobena spácháním přestupku, 2.nebyla obviněným dobrovolně nahrazena 3.její výše byla spolehlivě zjištěna – jinak odkáže na soud nebo jiný příslušný orgán

Adhezní řízení opožděné uplatnění nároku - správní orgán poškozeného usnesením odkáže na soud nebo jiný orgán veřejné moci a vyrozumí o výsledku řízení o přestupku nelze rozhodovat například o náhradě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění (jde o jinou újmu způsobenou spácháním přestupku než škodu)

Příkaz - § 90 PZ, § 150 SŘ Nelze vydat : v řízení se souhlasem osoby postižené přestupkem o nároku na náhradu škody/BO mladistvému, s výjimkou pokuty ukládané příkazem na místě osobě s omezenou svéprávností - odpor do 8 dnů (§ 150 SŘ) → trest nemůže být vyšší (výjimka - jiná právní kvalifikace)

Opožděný odpor proti příkazu § 150 odst. 3 - Proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. ….. Je-li odpor opožděný a příkaz tudíž pravomocný, je třeba na něho pohlížet jako na podnět k přezkumu, kterému buď prvoinstanční orgán vyhoví sám, nebo postoupí nadřízenému. Nová povinnost správního orgánu vyrozumět podatele o opožděnosti odporu zakotvená v § 150 odst. 3 SŘ nemění nic na tom, že se má s takto opožděným odporem nakládat jako s podnětem k přezkumu.

Příkaz na místě a pokutový blok - § 91 - 92 lze uložit pokutu (peněžitá záruka) nebo napomenutí pokuta příkazovým blokem (náležitosti § 92 odst. 2) pokuta max. 10.000 Kč (mladistvý 2.500 Kč) platba na místě nebo dodatečně (příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou) - příkazové bloky nahradí stávající pokutové bloky, vydávat je bude i nadále Ministerstvo financí Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

Příkaz na místě - napomenutí Příkazový blok podle § 92 zákona o odpovědnosti za přestupky nebude vydáván v případě, že bude ukládáno napomenutí, neboť napomenutí není peněžitou povinností. Orgány oprávněné rozhodovat příkazem na místě tedy musí příkaz na místě, kterým je ukládáno napomenutí, vyhotovit či zajistit jeho vyhotovení samy. Příkaz na místě, kterým je ukládáno napomenutí, má stejně jako „klasický“ příkaz písemnou formu. To vyplývá především z § 150 odst. 1 správního řádu, kde se mluví o „písemném“ příkazu, přičemž § 150 odst. 5 správního řádu z tohoto pravidla nestanoví žádnou výjimku.

Příkaz na místě nelze používat psací potřeby, jejichž stopu lze následně z bloku odstranit nelze v něm škrtat ani jinak přepisovat zapsané údaje po podpisu obviněným již nelze do textu příkazu na místě zasahovat Je možné odstranit zřejmé nesprávnosti postupem podle § 70 správního řádu. není přípustný žádný řádný opravný prostředek,. možná je obnova řízení (s omezeními plynoucími z judikatury k dosavadnímu blokovému řízení, která budou aplikovatelná i na příkaz na místě). - přezkumné řízení (do 6 měsíců od právní moci příkazu)

Rozhodnutí o přestupku - § 93 náležitosti výrokové části - § 93 (+ § 68 odst. 2 SŘ): popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání, právní kvalifikace skutku, vyslovení viny, forma zavinění u obviněného, který je fyzickou osobou, druh a výměra správního trestu, popřípadě výrok o podmíněném upuštění od uložení správního trestu, o upuštění od uložení správního trestu nebo o mimořádném snížení výměry pokuty, výrok o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení a výrok o náhradě nákladů řízení.

Rozhodnutí o přestupku lhůta pro vydání rozhodnutí - § 94 bezodkladně do 60 dnů ode dne zahájení řízení lze připočítat doby dle § 71 odst. 3 písm. a) a b) SŘ (dle výkladu MV) a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.

Náklady řízení - § 95 hradí obviněný, který byl uznán vinným paušální částka – vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení – 1.000 Kč poškozenému – účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním nároku na náhradu škody či vydání bezdůvodného obohacení vůči obviněnému

Náklady řízení u příkazu v přestupkovém zákoně to není řešeno řeší § 150 odst. 4 správního řádu – Příkaz musí obsahovat poučení, v němž správní orgán uvede, že je možné proti příkazu podat odpor, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá a u kterého správního orgánu se odpor podává. Jestliže je vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nelze v něm uložit povinnost nahradit náklady řízení.

Metodiky na webu MV s účinností zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich zřídilo Ministerstvo vnitra na svých webových stránkách metodickou sekci k tomuto zákonu http://www.mvcr.cz/clanek/zakon-o-odpovednosti-za-prestupky-a- rizeni-o-nich-ucinny-od-1-7-2017.aspx zde jsou postupně zveřejňovány nejčastěji kladené dotazy a další materiály související s novou právní úpravou. Vzory příkazu na místě - napomenutí