VYPRAVOVÁNÍ Mgr. Michal Oblouk
ČASOVÁ POSLOUPNOST základem vypravování je DĚJ – vypravujeme, co se nám přihodilo, co jsme viděli, chceme vystihnout nějakou neopakovatelnou událost probíhá v časové posloupnosti a logické souvislosti – děj vypravujeme tak, jak se skutečně stal (většinou minulý čas – pokud chceme dosáhnout většího napětí a rychlejšího spádu, můžeme užít přítomný čas) vypravování usiluje o dějové napětí a živé vystižení událostí - vynecháváme nedůležité podrobnosti, volíme výstižná dějová slovesa, vhodně používáme přímou řeč REPRODUKCE = vypravujeme to, co jsme sami nezažili (film, příběh z knihy)
OSNOVA = zachycení hlavních myšlenek textu OSNOVA VYPRAVOVÁNÍ OSNOVA = zachycení hlavních myšlenek textu vypravování musí mít pevnou stavbu, proto je podle obsahu rozděleno do několika částí: a) úvod – seznámení s dějem, jeho otevření b) stať zápletka - začátek děje vyvrcholení - vystupňování děje rozuzlení – objasnění c) závěr - uzavření děje, zhodnocení, poučení, dojmy může být heslovitá, větná nebo obrázková rozsáhlejší texty členíme na odstavce = obsahové celky, zpravidla se skládají z několika vět
příběh spěje k řešení (rozuzlení) STAVBA VYPRAVOVÁNÍ v úvodu představí vypravěč místo, čas a některé postavy příběhu (expozice) pak nastane okamžik, kdy do děje vstoupí někdo nebo něco, co do něj vnese napětí (zápletka) děj se rozvíjí a napětí narůstá až do okamžiku, kdy dojde k vyvrcholení (vyvrcholení děje) příběh spěje k řešení (rozuzlení)
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY dějová slovesa – neopakujeme tvary slovesa BÝT přirovnání různé druhy vět podle postoje mluvčího – věty zvolací přímá řeč - oživuje děj a přibližuje postavy jednočlenné věty výstižná podstatná a přídavná jména (přesné pojmenování) příslovce (další okolnosti děje) spojky (zpomalují nebo stupňují děj) citoslovce účinek vypravování zesílíme podáním v 1. osobě čísla jednotného
VYPRAVOVÁNÍ PODLE OBRÁZKŮ komiks obrázky ukazují nějaký časový úsek probíhající události musíme si domyslet, co se stalo mezi scénami, které jednotlivé obrázky znázorňují