Třída: Savci řád: HLODAVCI Býložravci nebo všežravci 1 pár hlodavých zubů v horní a dolní čelisti Neúplný chrup, přední hlodáky stále dorůstají Obrušují si je hlodáním Špičáky chybí Velkou rozmnožovací schopnost
Dobře vyvinut sluch a čich Myš, potkan a krysa jsou rozšířeni po celém světě = kosmopolitní organismy
Zástupci hlodavců: Veverka obecná Křeček polní Myšice lesní Sysel obecný Hraboš polní Myš domácí Bobr evropský Svišť horský Ondatra pižmová Krysa, potkan Dikobraz obecný Kapybara
Veverka obecná
Veverka U pohlaví není vyvinut sexuální dimorfismus. V Česku se nejčastěji objevuje červená a černá forma, ve světě není výjimkou ani šedá nebo čistě bílá forma. Žije samotářsky
Bobr evropský
Bobr zavalitý hlodavec s hustou srstí a dlouhým plochým ocasem. Je zcela přizpůsoben životu ve vodě. Buduje soustavy kanálů a hrází. Jeho potravu tvoří kromě bylin i větvičky a lýko.
Bobr 30 kg. Po jihoamerické kapybaře je druhým největším hlodavcem. Je dokonale přizpůsoben životu ve vodě díky plovacím blanám, které jsou na zadních končetinách, a uzavíratelným nozdrám. Pod vodou vydrží až 20 minut. Bobr evropský je chráněn
Hráz bobra
Hraboš polní
Křeček polní
Krysa obecná
Krysa Vypadá jako potkan, ale je menší Má větší uši a delší ocas než tělo Zoonózy: tyfus horečka, zimnice, třesavka, bolesti těla,vyrážka na hrudníku salmonelóza průjem, kolikovitá bolest, zvracení, horečka, bolesti hlavy
Myš domácí
Myš domácí Domácí škůdce Modelový organismus, laboratorní testování Zoonózy: salmonelóza průjem, kolikovitá bolest, zvracení, horečka, bolesti hlavy leptospiróza náhlá horečka, bolesti hlavy, břicha a svalstva, třesavka, zimnice, krvácení na sliznicích
Myšice lesní
Ondatra pižmová
Ondatra Pochází ze S Ameriky Obývá řeky, jezera, rybníky v celé ČR Staví si nory ve březích, kde vyvádí až 4x ročně kolem 5 až 14 mláďat. Velmi dobře plave a obratně se i potápí pod vodní hladinu, kde pátrá po potravě, kterou nejčastěji tvoří malé ryby, vodní rostliny nebo měkkýši, někdy i mrkev, jablka a ořechy.
potkan
Potkan Žije v městských kanálech s stokách, skládkách, skladech, lidská obydlí Dobře běhá, plave, skáče a potápí se Přísná pravidla v potkaní skupině
Zoonózy: horečka, zimnice, třesavka, bolesti těla,vyrážka na hrudníku potkan tyfus horečka, zimnice, třesavka, bolesti těla,vyrážka na hrudníku vzteklina atypické chování - absence strachu, záchvaty zuřivosti, bolest svalstva, nadměrná produkce slin, křeče tularémie horečka, celková slabost cholera křečovité bolesti břicha, vodnatý průjem, zvracení
Svišť horský
Svišť horský Svišť horský obývá hornaté oblasti Střední a Jižní Evropy. Žije mezi 800 až 3200 m. n. m. v Alpách, Tatrách, Pyrenejích,… Svišť horský se živí téměř všemi dostupnými rostlinami, zrním, ale také hmyzem, pavouky nebo červy. Vetřelce upozorňují nejprve tlukotem ocasu do země, cvakáním zubů a prskáním
Sysel obecný
Nutrie říční Pochází z J Ameriky V Evropě se chová pro kožešinu a pro maso
Kapybara Kapybara je největší žijící hlodavec. Jejich přirozeným prostředím jsou tropické a teplé kraje Jižní Ameriky východně od And, vždy blízko u vody.
kapybara
Dikobraz obecný Dikobrazi žijí v Africe, Asii V Evropě se můžeme s dikobrazy setkat na Apeninském poloostrově a na Sicílii Jsou to býložravci, živí se ovocem, kořínky a hlízami Bývají aktivní převážně v noci Jsou-li vyrušeni, naježí bodliny a začnou chřestit dutými ocasními ostny. Když ani to vetřelce neodežene, otočí se k němu zády a pokouší se ho nabodnout. Protože zvláště spodní, kratší bodliny se snadno uvolňují, může dikobraz způsobit i těžká zranění
Dikobraz Jsou-li vyrušeni, naježí bodliny a začnou chřestit dutými ocasními ostny. Když ani to vetřelce neodežene, otočí se k němu zády a pokouší se ho nabodnout. Protože zvláště spodní, kratší bodliny se snadno uvolňují, může dikobraz způsobit i těžká zranění