Všestranné jazykové rozbory

1) Jakou syntaktickou formu má první výpověď? „Šéf, šéfredaktor, náš starý neboli dědek, je hlavou redakce. Tato hlava je většinou ukryta ve svém pokoji, kde koná porady, přijímá návštěvy, a raporty a někdy také píše; v nepravidelných časových obdobích však vyráží ze svého úkrytu a burácí, že v novinách není kterási zpráva nebo že tam nějaký vrták něco popletl nebo tak.“ K. Čapek, Jak se dělají noviny 1) Jakou syntaktickou formu má první výpověď? (jednoduchá věta dvojčlenná) 2) Rozložte větu na podmětnou a přísudkovou část a přísudkovou část popište: (Šéf, šéfredaktor, náš starý neboli dědek – je hlavou redakce / přísudek jmenný se sponou rozvitý neshodným přívlastkem)

3) Jak by mohl vypadat analogický text na : ředitele naší školy třídního učitele školníka oblíbenou učitelku 5 minut – práce ve skupinách

4) Vyhledejte přejatá slova a vysvětlete jejich význam: „Šéf, šéfredaktor, náš starý neboli dědek, je hlavou redakce. Tato hlava je většinou ukryta ve svém pokoji, kde koná porady, přijímá návštěvy, a raporty a někdy také píše; v nepravidelných časových obdobích však vyráží ze svého úkrytu a burácí, že v novinách není kterási zpráva nebo že tam nějaký vrták něco popletl nebo tak.“ K. Čapek, Jak se dělají noviny 4) Vyhledejte přejatá slova a vysvětlete jejich význam: (šéf – představený, vedoucí, nadřízený – z franc., redakce – 1. úprava písemností pro tisk, 2. orgán, který tuto činnost vykonává – z franc.) 5) Jaký význam má v úryvku slovo starý? Jmenujte jiná příd. jm. zpodstatnělá: (nadřízený – z pův. významu „starý člověk“/nemocný, vrchní, vepřové)

6) Určete slovní druhy v první větě: „Šéf, šéfredaktor, náš starý neboli dědek, je hlavou redakce. Tato hlava je většinou ukryta ve svém pokoji, kde koná porady, přijímá návštěvy, a raporty a někdy také píše; v nepravidelných časových obdobích však vyráží ze svého úkrytu a burácí, že v novinách není kterási zpráva nebo že tam nějaký vrták něco popletl nebo tak.“ K. Čapek, Jak se dělají noviny 6) Určete slovní druhy v první větě: (šéf, šéfredaktor, starý, dědek, hlavou, redakce – podst.jm, náš – zájmeno, je – sloveso, neboli – spojka) 7) Vyhledejte v textu zájmena a určete jejich druhy: (náš, svém, svého – přivlastňovací, svůj zároveň zvratné, tato – ukazovací, kterási, nějaký, něco – neurčitá)

„Šéf, šéfredaktor, náš starý neboli dědek, je hlavou redakce „Šéf, šéfredaktor, náš starý neboli dědek, je hlavou redakce. Tato hlava je většinou ukryta ve svém pokoji, kde koná porady, přijímá návštěvy, a raporty a někdy také píše; v nepravidelných časových obdobích však vyráží ze svého úkrytu a burácí, že v novinách není kterási zpráva nebo že tam nějaký vrták něco popletl nebo tak.“ K. Čapek, Jak se dělají noviny 8) U slovesného tvaru vyráží určete všechny mluvnické významy, slovesnou třídu a vzor: (3. os, č.j., zp. ozn., čas přít., rod činný, vid nedok., IV.třída, vzor sází) 9) Uveďte sloveso vyrážet v tvaru 2. os.,č.j., zp. podm. minulého, rodu činného: (byl bys vyrážel)

10) Vyhledejte v textu podstatné jméno pomnožné: „Šéf, šéfredaktor, náš starý neboli dědek, je hlavou redakce. Tato hlava je většinou ukryta ve svém pokoji, kde koná porady, přijímá návštěvy, a raporty a někdy také píše; v nepravidelných časových obdobích však vyráží ze svého úkrytu a burácí, že v novinách není kterási zpráva nebo že tam nějaký vrták něco popletl nebo tak.“ K. Čapek, Jak se dělají noviny 10) Vyhledejte v textu podstatné jméno pomnožné: (noviny) 11) Vyhledejte v textu příslovce a určete jejich druhy: (kde, tam – místa, většinou, někdy – času, tak – způsobu)

12) Ve stejných skupinách, ve kterých jste vymýšleli texty, napište co nejvíc podstatných jmen pomnožných: (např.: šachy, plavky, kamna, vidle, kalhoty, nůžky, hodinky, housle, plíce, játra, ledviny, ústa, spalničky, neštovice, narozeniny, prázdniny, Vánoce, Velikonoce, Dušičky, Čechy, Krkonoše, Budějovice, Hradčany)

Zdroje: Čechová, M. – Daneš, F. – Dokulil, M. – Hausenblas, K Zdroje: Čechová, M. – Daneš, F. – Dokulil, M. – Hausenblas, K. – Hrbáček, J. – Styblík, V. Komplexní jazykové rozbory. 2. Upravené vydání. Praha: SPN, 1996. ISBN 80-85937-27-1