Postmoderna Mgr. Vladimír Velešík

ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_7.SV.18 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: listopad 2013 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ Tematický okruh Úvod do filosofie a religionistiky Materiál slouží ke všeobecnému seznámení žáků s problematikou postmoderny. Materiál je použit ve výkladové části hodiny. Pomůcky: interaktivní tabule.

Postmoderna

Postmoderna evropský myšlenkový směr poslední třetiny 20. století zaměřen proti doposud převládající (moderní) koncepci jediné pravdy a jediného cíle usiluje o alternativnost lidských přístupů ke světu – základním požadavkem je pluralita názorů a jejich zrovnoprávnění odmítá kulturní a intelektuální nadřazenost západní civilizace zpochybňuje optimismus historického vývoje západní civilizace odmítá nadřazenost racionality v procesu poznání hledá alternativní cesty v různých oborech lidské činnosti (spojeno s hnutím New Age)

Michel Foucault (1926 – 1984) nedokončil studia medicíny, studoval filosofie, poté psychologii a psychopatologii přednášel na řadě západoevropských univerzit (mezi posluchači velmi oblíben) výrazně se angažoval v politickém životě podporoval pronásledované intelektuály v komunistických zemích udržoval kontakty s polskou Solidaritou zemřel na AIDS

Michel Foucault Dílo: Dějiny šílenství Slova a věci Dějiny sexuality lidé v Evropě jsou zvyklí na unifikující taxonomie (na „utopie“) – jde o pořádek, který funkční jen prostřednictvím nějaké mřížky věda a filosofie v každém období nedělaly nic jiného, než hledaly základ tohoto pořádku, vysvětlovaly ho a zdůvodňovaly tento pořádek je všemi lidmi žijícími v dané epoše zakoušen a vstřebáván (vrství se, jakési podloží) – stojí na něm základy každé dílčí kultury, teorie – epistéma žili jsme jako součást epistém → nyní víme, že náš svět je závislý na určitém typu epistémy

Michel Foucault epistémy se proměňují (dosud – naše epistéma je jediná, univerzální) musíme se vzdát jediného pohledu na svět, věda se může opírat o různé epistémy (jde o dílčí, proměnlivý způsob výkladu) věda není přísný obraz skutečnosti – věda je zdůvodňováním epistém, je vyprávěním (podobně jako jim byl mýtus) věda si falešně konstruovala jakýsi diskurz (soubor výpovědí z dané doby) – ten měl zdůvodnit dané vyprávění jako jediné možné a všeobecně platné

Jean-François Lyotard (1924 – 1998) základní pojem „postmoderní situace“ – odlišuje postmodernismus od modernismu (vědění legitimizováno prostřednictvím velkých metavyprávění, metadiskurzů) v postmoderní době se tato velká metavyprávění rozpadají na řadu dílčích jazykových her (každá hra má svá pravidla) lidská svoboda spočívá ve schopnosti hrát tyto hry stále novými způsoby, jejich konec je vždy otevřený je nutno opustit hledání univerzálního koncensu a přijmout pluralitu mluví o krizi filosofie úloha umění – může se vzbouřit (postmoderna burcuje proti vkusu, politice, stylu)

Jacques Derrida (1930 – 2004) zakladatel dekonstrukce ovlivnil literární vědu založil nadaci na podporu českým intelektuálům (disidentům) byl vypovězen z ČSSR dílo je po filosofické stránce velmi obtížné a náročné pojem dekonstrukce = bourání, odstraňování (konstruktivní destrukce) → způsob filosofické práce; jde o odhalování dvojího pojetí filosofie analýza tradovaných významových útvarů – odhalit skryté a potlačené předpoklady (literární věda)

ETTINGER, Bracha L. Soubor:Jean-Francois Lyotard. jpg [online]. [cit ETTINGER, Bracha L.. Soubor:Jean-Francois Lyotard.jpg [online]. [cit. 21.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jean-Francois_Lyotard.jpg (J. F. Lyotard) TRETERA, Ivo. Nástin dějin evropského myšlení. Praha - Litomyšl: Paseka, 2006, ISBN 80-7185-819-6 STORIG, Hans Joachim. Malé dějiny filosofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN 80-7192-500-4 LIESSMANN, Konrad; ZENATY, Gerhard. O myšlení. Olomouc: Votobia, 1994, ISBN 80-85619-94-6