Revoluční rok 1848/1849 ve Vídni Mgr. Jiří Žilka

ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_5.DE.14 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: listopad 2012 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Osvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti Materiál slouží k seznámení žáků s událostmi revolučního období 1848/1849 v hlavním městě rakouské monarchie. Sleduje problematiku vzniku revoluce v Rakousku. Objasňuje její příčiny a průběh. Obrazový materiál je vhodný jako pomůcka pro osvětlení problematiky. Pomůcky: interaktivní tabule, dataprojektor, učebnice.

Revoluční rok 1848/1849 ve Vídni

Předpoklady revoluce Touha po osobní svobodě – sice konec nevolnictví, ale zůstávalo poddanství (touha po jeho zrušení) Touha po zlepšení sociální situace nejchudších vrstev obyvatelstva Touha národů monarchie po sebeurčení Touha po prosazení myšlenek liberalismu Touha zbavit se ministerského předsedy Metternicha

Situace v Rakousku Absolutistický metternichovský režim Mnohonárodnostní stát Slované 17 milionů Italové a Rumuni 5 milionů Němci 8 milionů Maďaři 5 milionů Převaha Slovanů Vláda Němců a Maďarů Neúroda a krutá zima 1847/1848

Březnová revoluce Vypukla 13. března Povstali studenti, řemeslníci a měšťané Proti Metternichovi V  ženských šatech utekl do Čech na panství Kynžvart Později do Anglie V čele nové vlády hrabě F. A. Kolowrat Čert odnáší Metternicha

Pillersdorfova ústava První rakouská ústava Byla vyhlášená, ale nikdy neplatila Podle Franze Pillersdorfa, ministra vnitra Vyhlášena z rozhodnutí císaře a nebyla předložena ke schválení zákonodárnému sboru → oktrojovaná

Koncepce historických zemí říše jako pouhých provincií Nerespektovala sliby z patentů (kabinetních listů), které císař vydal v březnu a dubnu - přislíbena jazyková rovnoprávnost, svolávání českého zemského sněmu, stanovení zásad voleb Územní platnost: celá monarchie kromě Uher, Chorvatska a Lombardska-Benátska Koncepce historických zemí říše jako pouhých provincií Císař - rozsáhlá pravomoc Zakotvila demokratické svobody Dvoukomorový říšský sněm: Poslanecká sněmovna Senát (členové jmenováni císařem)

Květnové povstání Nespokojenost s ústavou Nové demonstrace Ferdinand V. ústavu prohlásil jen za podkladový materiál pro jednání budoucího říšského sněmu Později (17. května) císař prchl do Innsbrucku

Červen – září Na přelomu června a července volby do ústavodárného sněmu Převahu získali liberálové a konzervativci Jednání vídeňského parlamentu bylo slavnostně zahájeno 22. července Parlament jednal o zrušení poddanství Zrušeno 7. září 1848 Vztah parlamentu k císaři – poslanci rozhodli, že k platnosti zákona je potřeba schválení panovníka

Říjnové postání Uklidnění situace Císař se vrátil do Vídně rakouská vláda rozhodla rozpustit uherský sněm a poslat proti uherským povstalcům vojsko Vlna odporu Lynč rakouského ministra války Theodora Latoura Císař prchl do Olomouce Spolu s císařem odešla část vlády a poslanců 22. října byl ústavní sněm přesunut z Vídně do Kroměříže

Windischgrätz s vojskem - 31. října k Vídni Přinutil ji dělostřeleckým bombardováním ke kapitulaci Ve městě bylo nastoleno stanné právo Mnozí povstalci byli uvězněni, dokonce popravy Windischgrätz pokračoval do Uher, obsadil Budapešť

Kroměřížský sněm Jednání říšského sněmu obnoveno 22. 11. v Kroměříži (arcibiskupský zámek) Pokračoval v jednání o ústavě Po porážce revoluce v Praze a Vídni ztratil reálnou moc Nová vláda Felixe ze Schwarzenberga Slíbila vládnout konstitučně Nehodlala přijmout ústavu říšského sněmu Bez vědomí parlamentu vypracovala vlastní ústavu

2. prosince se novým císařem stal František Josef I. Ten vydal 7. března 1849 manifest o rozpuštění říšského sněmu Kroměříž byla obsazena vojskem

Císař vydal oktrojovanou březnovou ústavu Platila pro celou monarchii Vytvořila jednotný celní systém Zaručovala národní rovnoprávnost, občanskou rovnost a suverenitu panovníka Zároveň zakotvovala instituci dvoukomorového říšského sněmu 31. prosince 1851 byla ústava tzv. silvestrovskými patenty zrušena

Závěrečné opakování Jaké byly předpoklady revoluce 1848/1849? Vysvětli, co znamená, že Rakousko bylo mnohonárodnostní monarchií. Co bylo hlavní požadavkem březnové revoluce? Podle koho dostala svůj název první rakouská ústava? Vysvětli pojem oktrojovaná ústava. Ke které důležité události došlo 7. září 1848? Ve kterém městě pokračovalo jednání říšského sněmu v důsledku říjnové revoluce ve Vídni? Kdo se stal v roce 1848 rakouským císařem?

Zdroje J. GRÄDNER. wikipedia.org [online]. [cit. 5.2.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:%C4%8Cert_odn%C3%A1%C5%A1%C3%AD_Metternicha. jpg JOSEF KRIEHUBER. wikipedia.org [online]. [cit. 5.2.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Franz_von_Pillersdorf.jpg JOSEF KRIEHUBER. wikipedia.org [online]. [cit. 5.2.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Alfred_Windischgr%C3%A4tz.jpg AUTOR NEUVEDEN. wikipedia.org [online]. [cit. 5.2.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Franzjosef.jpg

Literatura Dějiny zemí koruny české II. 4. vyd. Praha: Paseka, 1997, 328 s. ISBN 80-718-5097-7. KVIRENC, Jan a Eliška KUNSTOVÁ. České dějiny do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2006, 207 s. ISBN 80-867-6143-6. KVIRENC, Jan. Evropa do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2007, 232 s. ISBN 978-808-6761-701. SOCHROVÁ, Marie. Dějepis II. v kostce: pro střední školy : [novověk, dějiny nové doby]. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008. ISBN 80-253-0604-6. ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Pavel SLEPIČKA. Odmaturuj! z dějepisu 2. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2006, 256 s. ISBN 80- 735-8069-1.

konec