DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0112 Název projektu Moderní škola Název školy Střední hotelová škola, s.r.o., Floriánské nám. 350, Kladno Předmět Literární výchova Tematický okruh Kultura, umění a literatura starověku Téma Orientální literatura – Mezopotámie a Egypt Ročník 1. Jméno autora Mgr. Simona Růžková Datum tvorby 2. 10. 2012 Anotace Žáci se seznámí s nejvýznamnějšími starověkými literárními památkami z oblasti Mezopotámie a Egypta.

ORIENTÁLNÍ LITERATURA

ORIENTÁLNÍ LITERATURA písemnictví Asie a Afriky, kde vznikly nejstarší civilizace v době, kdy Evropa byla ještě v hlubokém pravěku Mezopotámie Egypt Indie Čína hebrejské písemnictví

Mezopotámie označení je řeckého původu a znamená Meziříčí rozsáhlé území v povodí středního a dolního toku Eufratu a Tigridu = dnešní Irák

Obyvatelstvo Mezopotámie Sumerové – na jihu, přišli v polovině 4. tis. př. n. l., žili v městských státech – např. Ur, Uruk, Kiš, Lagoš) Asyřané – na severu Babyloňané – na jihu

Klínové písmo vznik na přelomu 4. a 3. tis. př. n. l. název podle psacího náčiní – rákosové klínky záznamy na hliněných tabulkách – byly ukládány v rozsáhlých knihovnách – nejslavnější založil ve svém paláci v Ninive asyrský panovník Aššurbanipal

Epos o Gilgamešovi původně cyklus legend šířený ústně už ve 3. tis. př. n. l. zapsáno jako epos o 12 zpěvech pochází z 2. tis. př. n. l. hrdinou je král města Uruku, který údajně vládl 126 let a byl ze 2/3 bůh a z 1/3 člověk

Děj eposu o Gilgamešovi Gilgamešova vláda byla velmi tvrdá, obyvatelé proto požádali bohy o pomoc bohové vytvořili polodivocha Enkidu, který v zápase Gilgameše porazí, ale nakonec se spřátelí a uskuteční spolu řadu hrdinských činů Enkidu urazí bohyni, přivolá její kletbu a umírá

Děj eposu o Gilgamešovi Gilgameš je zoufalý, má strach ze smrti, a proto se vydává za Utamapištimem, který jako jediný přežil potopu světa a stal se nesmrtelným (předobraz biblické potopy) Gilgameš se nakonec nesmrtelným nestane, protože nevydrží 6 dní a 7 nocí bdít, a když vyloví ze dna oceánu rostlinu nesmrtelnosti, pozře mu ji had

Přečtěte si ukázky v čítance na s. 21-22 Co marně hledal a po čem toužil Gilgameš? K jakému závěru došel? V čem našel smysl života? Toužil po nesmrtelnosti. Bude dál žít prostřednictvím svého díla (hradby chránící město. To, co vykonal pro ostatní, dalo jeho životu smysl.

Egypt počátky písemnictví od 4. tis. př. n. l. hieroglyfické písmo nejstarší památky = texty pyramid (nápisy na stěnách královských hrobek) knihy mrtvých – texty o posmrtném životě, psané na svitky papyru, které se vkládaly do hrobu

Vlastní životopis Sinuhetův vznik kolem r. 1950 př. n. l. děj situován do 20. st. př. n. l. věrně zachycené dobové reálie psychologicky přesvědčivé vylíčení pocitů člověka vytrženého z prostředí, na které byl zvyklý Mika Waltari: román Egypťan Sinuhet (1945)

Vlastní životopis Sinuhetův Sinuhet = vysoký královský úředník, musel proti své vůli opustit Egypt prchl do Sýrie, kde se proslavil jako vojevůdce, přemohl i obra (předobraz starozákonního příběhu o boji Davida s Goliášem) touží se vrátit do Egypta kvůli rituálnímu pohřbu nový král ho vyzve k návratu

Hymny oblíbený žánr chvalozpěvy oslavující boha Ré, řeku Nil apod. nejznámější Achnatonův Hymnus na slunce (asi 1360 př. n. l.) Přečtěte si ukázku v čítance na s. 23. Proč autor oslavuje slunce? Uctívá slunce jako zdroj života.

ZDROJE: SOCHROVÁ, Marie. Literatura v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment, 1999, ISBN 80-7200-332-1 SOUKAL, Josef a kol. Literatura pro I. ročník gymnázií. Praha: SPN, 2001, ISBN 80-7235-154-0. SOCHROVÁ, Marie. Čítanka I. k Literatuře v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment, 1999, ISBN 80-7200-310-0. vlastní archiv autorky

OBRÁZKY: PEEL, Mike. fr.wikipedie.org [online]. [cit. 2.10.2012]. Dostupný na WWW: <http://fr.wikipedia.org/wiki/Fichier:British_Museum_Flood_Tablet_1.jpg>. NEZNÁMÝ. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hero_lion_Dur-Sharrukin_Louvre_AO19862.jpg NEZNÁMÝ. starovekyegypt.net [online]. [cit. 3.10.2012]. Dostupný na WWW: <http://www.starovekyegypt.net/pismo/img/kniha-mrtvych-79.php>. NEZNÁMÝ. sk.wikipedia.org [online]. [cit. 2.10.2012]. Dostupný na WWW: <http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:Aten_disk.jpg>.