Čím zaléváte bazalku na parapetu? Hana Prokšová 37. studentský workshop žďárek Mělník 13. května 2017
objekt × prostředek objekt je valenční, obligatorní, připojován rekcí fakultativní vypít pivo brčkem obligatorní, ačkoli vypustitelný (Sgall 2011, s. 129) naložili vůz senem obligatornější: případy sémantické alternace: obmotat ránu obvazem × obmotat obvaz kolem rány
objekt × prostředek prostředek formálně fakultativní, ale sémanticky inkorporován, resp. omezen slepit si boty + lepidlem / kanagonem / žvýkačkou / ? nalakovat si nehty + lakem × štětečkem namazat si ruce + _____ × nakrémovat si ruce + _____ krémem / mastí / balzámem / (krémem zn.) nivea / ? olejem / sádlem / banánem / ? → specificita slovesa ≈ omezené spektrum možných prostředků + nepotřebnost jejich povrchového vyjádření
inkorporace některých aktantů slovesa v ČZJ inkorporace některých aktantů primárně: objekt artikulace některých sloves se podle kontextu proměňují, mají ale i základní, neutrální (de facto slovníkovou) podobu JÍST PÍT STŘÍLET HOLIT SE (+ změna místa artikulace)
inkorporace některých aktantů slovesa v ČZJ inkorporace některých aktantů primárně: objekt artikulace některých sloves se podle kontextu proměňují, mají ale i základní, neutrální (de facto slovníkovou) podobu JÍST inkorporace IKONICITA PÍT objektu STŘÍLET inkorporace HOLIT SE (+ změna místa artikulace) prostředku
slovesa v ČZJ slovesa prostorová Ve větě, v kontextu se nicméně proměňují: podávají informace o umístění (lokalizaci) děje nebo stavu, o pohybu objektu a často vyjadřují (inkorporací změněného tvaru ruky) prostředek. (Macurová – Bímová, s. 292, potrhla hp) … i slovesa typu JÍST/PÍT mohou vyjadřovat inkorporovaný prostředek (Morgan 2009) artikulace znaku podle prostředku, nikoli objektu (JÍST-LŽÍCE, JÍST-VIDLIČKA) metonymické vyjádření nádoby, nikoli obsahu (PÍT-SKLENICE určitého typu)
Čím zaléváte bazalku na parapetu? Napadne vás kterou tekutinou? kterou nádobou?
Čím zaléváte bazalku na parapetu? Napadne vás kterou tekutinou? Bazalku zalévám dešťovou vodou. kterou nádobou? INSTRUMENTÁL Bazalku zalévám lahví od piva. dva typy prostředků v ČZJ lze inkorporovat pouze prostředek b) ← lze ho (totiž) vyjádřit klasifikátorem
Čím zaléváte bazalku na parapetu? Je mezi těmito typy prostředků nějaký rozdíl? lakovat si nehty lakem, zalévat bazalku vodou Tohle očekáváme, je to součást sémantiky slovesa, není třeba to vyjádřit povrchově, fakultativní. lakovat si nehty temperou, zalévat bazalku pivem Tohle neočekáváme, je to sémantická/kontextuální aktualizace, je potřeba to vyjádřit povrchově → kontextuálně obligatorní lakovat si nehty štětečkem, zalévat bazalku lahví od piva nástavbová sémantická informace?? i tady je třeba kontextuálně aktualizovanější informace povrchově vyjádřit…
Čím zaléváte bazalku na parapetu? lakovat si nehty štětečkem, zalévat bazalku lahví od piva nástavbová sémantická informace?? i tady je třeba kontextuálně aktualizovanější informace povrchově vyjádřit… … v ČZJ třeba právě inkorporací prostředku → vyjádření prostředku se tak v celé konstrukci stává z hlediska sémantiky obligatorn(ějš)í → (Č)ZJ tak může ukazovat, jak specifická je valence prostředku (o tom, jak k němu proniká předložka S, ani nemluvě…)
literatura MACUROVÁ, A. – BÍMOVÁ, P. (2001): Poznáváme český znakový jazyk II. (Slovesa a jejich typy). In: Speciální pedagogika, r. 11, č. 5, s. 285–296. MORGAN, M. (2009): Typology of Indian Sign Language (ISL) Verbs from a Comparative Perspective. In: Rajendra Singh (ed.): Annual Review of South Asian Languages and Linguistics. SGALL, P. (2011): Jazyk, mluvení, psaní. Praha: Karolinum.