Elektronový obal

Elektronový obal obal atomu je tvořen elektrony lehké částice nesoucí záporný náboj počet elektronů je v elektroneutrálním atomu stejný, jako počet protonů od složení elektronového obalu se odvíjí chemické vlastnosti prvků

Elektronový obal elektron má duální charakter chová se jako pevná částice i jako vlnění nepohybuje se po pevně daných drahách nemůžeme předpovídat jeho dráhu lze určit pravděpodobnost jeho výskytu ve vybrané části prostoru orbital část prostoru v okolí jádra, ve kterém se elektron s 95% pravděpodobnstí vyskytuje

Elektronový obal elektronový obal lze rozdělit do vrstev (slupek) podle energie <= záleží na vzdálenosti od jádra nejnižší má vrstva nejblíže k jádru jsou postupně obsazovány elektrony od nejnižších valenční vrstva poslední (nejvzdálnější) vrstva, která ještě obsahuje elektrony valenční elektrony = elektrony ve valenční vrstvě nejvíce se projevují na vlastnostech prvku

Elektronový obal orbitaly rozlišujeme orbitaly s, p, d, f liší se mezi sebou tvarem orbital s [1] orbital s [1] orbital p [2] orbital p [2] orbital d [3] orbital d [3]

Elektronový obal Kvantová čísla popisují oblast nejpravděpodobnějšího výskytu elektronu elektrony se v atomovém obalu uspořádávají do vrstev podle vzrůstající energie energetické hladiny popisujeme pomocí hlavního kvantového čísla n

Elektronový obal hlavní kvantové číslo n nabývá hodnot přirozených čísel (1, 2, 3, ....) těmto číslům se někdy připisují písmena K, L, M, ... rozhoduje o energii elektronu a jeho vzdálenosti od jádra Bohrův model atomu [4]

Elektronový obal vedlejší kvantové číslo l nabývá hodnot přirozených čísel od 0 do (n – 1) pro n = 3 může l nabývat hodnot 0, 1 a 2 společně s hlavním kvantovým číslem určuje energii elektronu popisuje typ orbitalu (s, p, d, f), ve kterém se elektron vyskytuje

Elektronový obal orientace orbitalu je popsána magnetickým kvantovým číslem m nabývá hodnot celých čísel od –l po +l pro l = 2 nabývá m hodnot -2, -1, 0, 1, 2 určuje orientaci orbitalu v prostoru (konkrétní tvar daného typu orbitalu)

Elektronový obal vnitřní moment hybnosti (spin) elektronu popisuje spinové kvantové číslo s nabývá hodnot -½ a + ½ tato 4 kvantová čísla jednoznačně charakterizují každý elektron v atomu n, l a m přesně určují orbital, s přesněji určuje elektron v tomto orbitalu

Elektronový obal orbital podslupka slupka část prostoru kolem jádra, kde se mohou vysktovat maximálně 2 elektrony mají stejná čísla n, l i m, liší se číslem s podslupka orbitaly se stejnými čísly n a l slupka orbitaly se stejným číslem n

Elektronový obal Tvar a prostorová orientace orbitalů popsány kvantovými čísly l (tvar) a m (orientace) každé hodnotě vedlejšího kvantového čísla l je přiřazen jeden typ orbitalu l = 0 orbital s l = 1 orbital p l = 2 orbital d l = 3 orbital f

Elektronový obal s orbital má tvar koule pro l = 0 nabývá m pouze hodnot 0 => jediná možná orientace => každá vrstva obsahuje pouze jeden orbital s vyskytuje se již od první slupky elektronového obalu orbital s [1]

Elektronový obal p orbital má tvar dvou spojených kapek pro l = 1 nabývá m hodnot -1, 0, 1 => tři různé orientace - ve směru os x, y, z => každá vrstva obsahuje tři orbitaly p vyskytuje se až od 2. slupky orbital pz [2] orbital py [6] orbital px [5]

Elektronový obal d orbital pro l = 2 nabývá m hodnot -2, -1, 0, 1, 2 => pět možných orientací => každá vrstva obsahuje pět orbitalů d vyskytuje se až od 3. slupky orbital dxz [3] orbital dxy [8] orbital dyz [9] orbital dx2-y2 [7] orbital dz2 [10]

Elektronový obal f orbital pro l = 3 nabývá m hodnot => sedm možných orientací => každá vrstva obsahuje sedm orbitalů f vyskytuje se až od 4. vrstvy -3, -2, -1, 0, 1, 2, 3 přehled typů orbitalů v jednotlivých vrstvách

Odkazy www.wikipedia.org, Hydrogen eigenstate n2 l0 m0 [online]. 2005-08-25 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9b/Hydrogen_eigenstate_n2_l0_m0.png 2. www.wikipedia.org, P2M0 [online]. 2008-09-25 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d4/P2M0.png 3. www.wikipedia.org, D3M1 [online]. 2008-09-25 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5b/D3M1.png 4. www.wikipedia.org, Bohr-atom-PAR [online]. 2007-11-16 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/55/Bohr-atom-PAR.svg www.wikipedia.org, P2M1 [online]. 2008-09-25 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5a/P2M1.png 6. www.wikipedia.org, P2M-1 [online]. 2008-09-25 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/89/P2M-1.png 7. www.wikipedia.org, D3M-2 [online]. 2008-09-25 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9b/D3M-2.png 8. www.wikipedia.org, D3M2 [online]. 2008-09-25 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/45/D3M2.png

Odkazy 9. www.wikipedia.org, D3M-1 [online]. 2008-09-25 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e3/D3M-1.png 10. www.wikipedia.org, D3M0 [online]. 2008-09-25 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/57/D3M0.png