ÚLOHA STÁTU VE ZDRAVOTNÍ POLITICE

Zdravotní politika souhrn politických aktivit, které mají vliv na zdraví různých společenských skupin či států vyjádření zájmu a starosti státu, regionu nebo komunity o zdraví obyvatelstva zaměřena na osobní, environmentální a socioekonomické účinky na zdraví i na poskytování zdravotní péče obsahem je tvorba legislativních, ekonomických, motivačních a odborných podmínek a předpokladů aktivizujících k dosažení optimálního stavu zdraví

Historie zdravotní politiky první zárodky – sanitární opatření ve středověku zákon č. 68 z r. 1887 o veřejné zdravotní službě(Rakousko- Uhersko) – síť ucelených institucí dbajících o zajištění kontroly hygienicko-epidemiologických opatření r. 1888 – bismarckovský systém nemocenského a zdravotního pojištění první ucelená koncepce vznikla po 2.světové válce - řešení těžké zdravotní situace ve většině zemí Evropy, výjimkou byl ve 20.letech Semaškův model zdravotní péče v Sovětském svazu další rozvoj zdravotní politiky souvisel s rozmachem medicínských technologií, prohloubením zdravotní péče a zároveň s výrazným zvýšením výdajů v souvislosti se vznikem civilizačních onemocnění

Hlavní fáze tvorby zdravotní politiky Identifikace problému a rozpoznání východisek Formulace postupů – kdo, jak a kde Implementace postupů – kdo má být zahrnut, jaké jsou zdroje k dispozici, jak podpořit implementaci Vyhodnocení postupů – účinnost politiky, monitorace výsledků, dosažení cílů, nežádoucí důsledky

Role státu ve tvorbě zdravotní politiky tvorba koncepcí zdravotní péče zajištění přístupu všech občanů k základní kvalifikované zdravotní péči slaďování zájmů jednotlivých účastníků zdravotní péče odpovědnost za efektivní využívání prostředků vynaložených na zdravotní péči

Nástroje státu při realizaci zdravotní politiky systém zákonů, norem, normativ a standardů finanční prostředky a způsoby jejich alokace(kolik, odkud a kam) instituce informace vyjednávání s účastníky procesu zdravotní péče

Řídící a regulační role státu je zaměřena na řešení následujících problémů: zvýšení motivace obyvatel k ochraně vlastního zdraví řešení ekologických problémů legislativní a ekonomickou podporu zdravého způsobu života zvyšuje úlohu obcí a regionů v péči o zdraví zajišťuje zvýšenou péči o potřeby rizikových skupin vytváří soustavu veřejného zdravotnictví podporuje rozvoj soukromého a nestátního zdravotnictví v osobní péči

Vyjádření role státu ve tvorbě zdravotní politiky dle programu „Zdraví pro všechny do roku 2000“ a „Zdraví 21“ garantuje dostupnost základní zdravotní péče pro všechny občany a stanoví pravidla za jakých jsou různé druhy péče poskytovány v různé míře se podílí na financování zdravotní péče je v různé míře vlastníkem zdravotnických zařízení rozhoduje či spolurozhoduje o podmínkách pro výkon lékařského povolání reguluje přímo nebo nepřímo ceny lékařských služeb a usměrňuje konkurenci zajišťuje protiepidemickou službu a významně se podílí na snižování environmentálních rizik významně podílí na výchově lékařů a ostatních odborníků ve zdravotnictví prostřednictvím různých orgánů monitoruje zdravotní stav populace, aktuální problémy populačního zdraví řeší ve spolupráci s odborníky a občanskými sdruženími, či samosprávnými orgán přímo nebo nepřímo podporuje lékařský výzkum prostřednictvím svých orgánů spolupracuje s WHO v oblasti ochrany zdraví mezi zeměmi

Diskuse dle analýz výsledků reforem zdravotnictví v 90.letech v západní Evropě se regulační úloha státu posiluje s rostoucím vlivem tržních mechanismů ve zdravotnictví roste riziko omezení dostupnosti zdravotní péče dané legislativou rozpor mezi očekávanou a medicínsky možnou péčí o zdraví a mezi její ekonomickou únosností (neomezená poptávka X omezené zdroje)

Použité zdroje: Gladkij, I., Strnad, L. Zdravotní politika, zdraví, zdravotnictví. Olomouc: VUP, 2002. Gladkij, I. a kolektiv. Management ve zdravotnictví. Brno: Computer Press, 2003.

DĚKUJEME ZA POZORNOST