VERSAILLES a Notre-dame FRANCOUZSKÉ STAVBY VERSAILLES a Notre-dame

VERSAILLES

VERSAILLES - Současnost Zámek se nachází 20 km od Paříže. Samotný zámek má tyto části: vlevo Jižní křídlo, ve středu Královské nádvoří, vpravo Severní křídlo, úplně vpravo Opera, za Královským nádvořím Mramorové nádvoří obklopené jádrem zámku, které končí Zrcadlovým sálem. Vstupem do areálu zámku je zlatá brána. Zámek má délku 680 metrů. Od roku 1979 je zámek s parkem zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 2002 získal cenu za nejhezčí zámek v Evropě.

Zahrady zámku se rozkládají na více než 100 hektarech. Byly v nich vybudovány vyhlídky, široké aleje zdobené sochami a umělé kanály – „malé Benátky“ V zahradách se nachází 27 fontán. Zapínají se jen v určitou dobu a v určitý den.

VERSAILLES - Historie V letech 1631 – 1634 král Ludvík XIII. nechal přestavit venkovské sídlo na lovecký zámeček (dnes jádro paláce okolo Mramorového nádvoří). Roku 1661 se stal Ludvík XIV. králem a dal upravit areál tak, aby se tam mohly vytvořit zahrady pro různé slavnosti. V letech 1668 – 1710 zámek se podobá staveništi – různé přestavby a úpravy. V roce 1668 Ludvík XIV. koupil sousední vesnici Trianon (vedle parku), kterou přičlenil k panství Versailles. V době 1678 – 1708 Jules Hardouin-Mansart podstatně rozšířil zámek: přidal dnešní dvě křídla paláce (severní a jižní).

V roce 1680 vznikl slavný Zrcadlový sál (Galerie des Glaces), který nahradil terasu spojující ložnice krále a královny. Od roku 1682 se zámek stává sídlem královského dvora, který se sem přestěhoval; ještě o dva roky později tu však stále pracovalo 22 000 dělníků, 6 000 koní a pod. na stavebních pracích. Ludvík XIV. vykonal změny zejména na zařízení interiéru. Roku 1688 byl zámek prakticky hotový. Jeho údržba stála asi 25 % vládních příjmů Francie

V letech 1770 – 1772 se nechali udělat menší úpravy zejména hlavního zámku – zejména přístavba budovy Opery. V době 1806 – 1810 Napoleon dal zámek zrestaurovat. Roku 1833 král Ludvík Filip Orleánský zachránil zámek před zbouráním, dal ho přestavět a z vlastních prostředků tam roku 1838 otevřel muzeum věnované „všem vítězstvím Francie“.

NOTRE-DAME

NOTRE-DAME - Současnost V češtině název znamená katedrála Panny Marie. Gotická římskokatolická katedrála, stojící na východní polovině ostrova Île de la Cité na řece Seině v Paříži. Katedrála při vchodu ohromí svou velikostí (130 m délky, 50 m šířky, 35 m výšky) a je schopna pojmout až 9000 osob. Věže jsou vysoké 69 metrů.

Viollet le duc nechal vybudovat chrliče na římse, kterým se říká „gargouilles“. Původní záměr umístění chrličů byl čistě duchovní podstaty – měli chránit katedrálu před zlými duchy. Poté ale gargouillové získali i praktický význam a to pro odvod dešťové vody. Za deště se jim tedy ze chřtánu chrlí voda, proto se jim říká chrliče.

Před katedrálou se nachází i tzv Před katedrálou se nachází i tzv. nultý bod - Point zero, odkud se počítají veškeré vzdálenosti v Paříži. Když tedy budete vidět značení x-tý kilometr, tak to je právě počítáno z tohoto místa.

NOTRE-DAME - Historie Stavba katedrály Notre-Dame započala roku 1163 na přání biskupa Maurice de Sully na místě křesťanské baziliky. Na stavbě se podílela první civilizovaná náboženská skupina Paříže. Biskup Maurice de Sully započal budováním chóru. Během dalších let následovaly chrámové lodi a pak i průčelí, ukončena kolem roku 1200 biskupem Eudesem de Sully, avšak věže byly dokončeny roku 1245. 

 Kostel byl dokončen roku 1345. Vzhledem k mnoha válkám a zásahům člověka se vzhled katedrály měnil. A to především během Velké francouzské revoluce, kdy měla být v roce 1793 katedrála zcela zničena. V roce 1804 se zde konala velkolepá korunovace Napoleona I. Bonaparte papežem Piem VII.  V letech 1844–1864 byla katedrála restaurována. V průčelí se nachází Galerie králů s 28 sochami králů Izraele a Judska.  Střední pás je dekorován sochou Madony s dítětem ve středu a sochami Adama a Evy po stranách.   Nad nimi se nachází galerie úzkých překřižujících se oblouků a spojnice mezi dveřmi postranních věží, které nebyly nikdy dokončeny, ovšem i bez své špice zachovají podmanivou krásu vysokých oken.

V katedrále se nacházejí varhany, jejichž historie se datuje od roku 1402, kdy Frederik Schambanz na kůru postavil první nástroj.  Nejvýznamnější zásahy provedli Pierre Thierry v roce 1733, François-Henry Clicquot roku 1788, nejvýznamnější přestavbu realizoval Aristide Cavaillé-Coll v roce 1868.