Feministická právní teorie GEN 105

Obsah Kritická právní teorie Feministická právní teorie Islámské právo a feminismus Feministická právní teorie patří mezi kritické právní teorie Právní teorie obecně – konstruuje systém pojmů a možnosti porozumění těmto pojmům Kritické teorie nabízejí reflexi tradiční teorii, napadají neutralitu, snaží se o změnu typicky k větší sociální spravedlnosti

Kritická právní teorie Critical Legal Studies levicové teorie kritika zdánlivě neutrální a objektivní povahy státu Feministická právní teorie patří mezi kritické právní teorie Právní teorie obecně – konstruuje systém pojmů a možnosti porozumění těmto pojmům Kritické teorie nabízejí reflexi tradiční teorii, napadají neutralitu, snaží se o změnu typicky k větší sociální spravedlnosti

Feministická právní teorie rozdíly v rámci feminismu (přístup, zaměření) otázky genderové neutrality a objektivity vznik v 70. letech „the personal is the political“ právo jako prostředek dosažení genderové rovnosti rozdílnost x stejnost Feministická právní teorie je součást kritických teorií Je těžké ji definovat, neboť i v této oblasti se projevuje existence rozdílů uvnitř feministického hnutí V obecné rovině se zaměřuje na otázky genderové neutrality a objektivity práva Vznik v USA – v období, kdy ženy začaly tvořit podstatnou část studujících na univerzitách a počítalo se s jejich dalším uplatněním i v profesním životě Začaly se zabývat právem jako systémem a reflektovaly jej. Právo pro ně současně znamenalo prostředek použitelný k dosahování genderové rovnosti V té době velmi rezonovalo heslo „the personal is the political“

Feministická právní teorie napadení legitimity existujících genderových norem kritika zákonů jako zaujatých právo samotné označeno za mužské (Gilligan) sexuální násilí, násilí na ženách, rodinné právo „standard rozumné osoby“ – ignoruje zkušenost žen Kritické hlasy napadají legitimitu existujících genderových norem Objevuje se kritika práva a zákonů jako zaujatých Krajní názor dokonce označuje právo za mužský systém (Carol Gilligan) Typicky řeší témata jako sexualita – privátní forma a veřejná forma jako znásilnění Rodinné právo jako privátní, ale současně stát určuje s kým je možné uzavřít manželství V kontextu rozhodování se objevuje kritika standardu rozumné osoby – co by rozumná osoba považovala za obtěžující, zasahující do důstojnosti – používá se dodnes při posuzování obtěžování na pracovišti včetně toho sexuálního – nejde o požadavek konkrétní osoby na přílišnou korektnost ve vztazích

Feministická právní teorie napětí mezi feminismem jako metodou analýzy a genderovou neutralitou rovností jako cílem dekonstrukce rozlišení na soukromé a veřejné Napětí mezi metodou analýzy a použitelností práva jako prostředku dosažení rovnosti – jak může právo jako zaujatý systém napomáhat rovnosti? Lze vůbec pro účely dosažení rovnosti argumentovat právem, když z historie známe situace, v nichž se samotný pojem rovnosti vysvětluje podle kontextu. Tendence k dekonstrukci tradičního rozlišení na soukromé a veřejné – soukromá sféra – tam, kam má stát zasahovat co nejméně x veřejná sféra – pole působnosti státu Napadá Vás, proč existuje tenze mezi pravicovým a levicovým zaměřením? K čemu bylo napadení tohoto rozdělení?

Feministická právní teorie model založený na rovnosti model založený na rozdílnosti model vycházející z dominance anti-esencialistický model Různá východiska pro feministické právní teorie. Nabízím pouze náhled bez podrobného studia. Teorie vychází z teorií vzniklých v sociálních vědách, ale vždy jsou o krok pozadu. Je na tom vidět, že se pohybujeme v prostoru aplikace. Toto je shrnují teorií vzniklých v USA. Napadá Vás, co se dělo zde? Je možné něco z USA použít? Žije u nás feministická právní teorie? Je jí zapotřebí? K čemu je prakticky použitelná? – čerpejte z četby na dnešek

Islámské právo a feminismus spravedlnost a rovnost jsou základní principy Islámu a šaría žena jako občanka druhé kategorie? interpretace šaría a fiqh šaría = cesta, boží vůle fiqh = porozumění, právní věda  šaría je svatá, univerzální, věčná; fiqh je vytvořená člověkem, změnitelná Spravedlnost a rovnost jsou základní principy islámu a šaría Proč je tedy žena vnímána jako občanka druhé kategorie? Vše je o interpretaci Rozdělení na šaría a fiqh

Islámské právo a feminismus poč. 20. st. – muslimské texty jako argument pro změnu současně ženy jako symbol kulturní autenticity, ochránkyně náboženských tradic a stylu života západní feministky mohou kritiku patriarchátu opřít o modernitu, liberalismus, demokracii v muslimských zemích se tyto směry včetně feminismu považují za colonialismus islám pomohl vytvořit prostor, v němž mohou ženy bojovat za rovnoprávnost obrat k tradičnímu islámskému právu vyprovokoval mnoho žen k aktivismu v 80. letech se objevil islámský feminismus islamisté i feministky tento směr považují za protichůdný k jejich postojům gender v Islámu jako v jakémkoliv jiném náboženství je sociálně konstruovaný, v historii se měnící a otevřený k vyjednávání sekulární fundamentalisté – snaží se poukazovat na misogynii Islámu – ignorují kontext, v jakém byly texty vytvořeny i alternativní texty postavení ženy nezávisí tolik na islámu, ale na stavu společnosti – v muslimských zemích komplikované, neboť se vymezují k západnímu kolonialismu a panují tam značné nacionalistické a tradicionalistické tendence

Použitá literatura Albertson Fineman, M. Feminist Legal Theory, dostupné z: https://www.wcl.american.edu/journal/genderlaw/13/fineman.pdf Mir-Hosseini, Z. Muslim Women‘s Quest for Equality: Between Islamic Law and Feminism, dostupné z: https://www.amherst.edu/system/files/media/0207/Mir-Hosseini%2520Muslim%2520Women%2527s%2520Quest.pdf Leopold Pospíšil ve své práci dává zpětnou vazbu teorii o tom, že právo existuje pouze ve společnostech, v nichž existuje stát jako systém vynucování státní moci. Zabýval se naopak reflexí tohoto etnocentrického pojetí a pomocí etnologického výzkumu se snažil najít atributy práva, které jsou zobecnitelné a univerzálně platné pro právní systémy. Odmítl teze, podle kterých existují společnosti, které právo nemají. Právo naopak chápe jako integrální součást kultury a společnosti, a vnímá, že existuje ve všech společnostech.