Strukturace učiva Příprava učitelova

Strukturace učiva - charakteristika Učivo jako celek, předkládaný žákům v průběhu výchovně – vzdělávacího procesu, netvoří nikdy nesouvislou množinu poznatků postavených vedle sebe. Mezi poznatky existují vztahy logické závislosti, které je přesně uspořádávají, určují: - vzájemnou nadřazenost a podřazenost poznatků, dominantnost jednoho a menší význam druhého. Tyto vztahy spojují poznatky v celek s vnitřní strukturou, tedy v systém učiva.

Význam strukturace učiva Pokud není dílčí poznatek zařazen do strukturní závislosti jiných poznatků, rychle se zapomíná. Proto má být vykládán učitelem i v jistém systému. Žáci si lépe pamatují poznatky, které si mohli sami odvodit, ať už z dřívějších poznatků získaných ve výchovně – vzdělávacím procesu nebo v mimoškolní činnosti. Pokud si žáci mohou zařadit nové poznatky do určité struktury poznatků dřívějších, ze které logicky vyplývají, lépe si je pamatují než ty, které jim izolovaně sděluje učitel. Struktura učiva je tedy prostředkem proti jeho zapomínání Strukturace učiva plní funkci v oblasti přípravy výchovně – vzdělávacího procesu, neboť umožňuje určit vzájemné vztahy jednotlivých poznatků, které jsou východiskem pro transformaci učiva do vědomí a jednání žáků

Podmínky strukturace učiva Učitel by měl být schopen odlišit základní učivo od učiva rozšiřujícího, toho, které si mohou žáci sami odvodit z učiva, které jim musí sdělit učitel jako fakta. Také by měl být schopen odlišit učivo, které si mají žáci pouze zapamatovat od toho, které musí pochopit a dále využívat pro řešení příkladů a odvozování nových poznatků.

Předpoklady strukturace učiva Uspořádání (strukturace) učiva předpokládá především určení vzájemných vztahů poznatků učiva na základě těchto vztahů vytvoření učiva s logickou strukturou. Při určování vzájemných logických vztahů mezi poznatky je možné postupovat pouze intuitivně, na základě vlastní zkušenosti. Vyšší objektivnosti lze dosáhnout, řídíme-li se při určování vzájemných vztahů poznatků určitými předem stanovenými kritérii a to např. metodou orientovaných grafů, anebo metodou matic

Strukturace pojmů metodou orientovaných grafů Orientovaný graf je výsledkem určených vztahů mezi chemickými poznatky. Poznatky, které spolu logicky souvisí, jsou zde spojeny tzv. orientovanou hranou grafu. Logická souvislost znamená, že poznatek, ze kterého orientovaná hrana grafu vychází, je nezbytný pro odvození poznatku, k němuž orientovaná hrana grafu směřuje. K odvození určitého poznatku je tedy třeba znát všechny dílčí poznatky, z nichž vycházejí orientované hrany grafu směřující k danému poznatku. Dominanci poznatku pak můžeme posoudit podle počtu orientovaných hran, které z něho vycházejí nebo které k němu směřují. Podle směru orientovaných hran je pak možné rozlišit výchozí poznatky a poznatky konečné, které poznatky jsou v daném systému odvoditelné a které jsou neodvoditelné teoreticky. Ty pak můžeme ve výuce odvodit jako poznatky empirické

Strukturace pojmů metodou orientovaných grafů O postupu osvojování pojmů ve výchovně – vzdělávacím procesu pak rozhoduje celkový počet vztahů nadřazenosti a podřazenosti. Budeme-li postupovat od obecných pojmů k pojmům specifickým, je pro stanovení pořadí výkladu pojmů rozhodující celkový počet vztahů nadřazenosti. Pojem s největším počtem vztahů nadřazenosti je ve výuce zaváděn na prvním místě, podle počtu klesajících vztahů nadřazenosti pak bude zvoleno pořadí výkladu dalších pojmů. V případě, že pojmy mají stejný počet nadřazenosti, rozhoduje o jejich pořadí menší počet vztahů podřazenosti. Je-li i tento počet stejný a jsou-li oba pojmy ve vztahu souřadnosti, lze o pořadí výkladu rozhodnout např. empirickým ověřením

Strukturace pojmů metodou matic Další způsob určování vztahů mezi poznatky je tzv. metodou matic. Zobrazuje všestranné vztahy mezi jednotlivými složkami učiva

Příklad Pojmy z oblasti: škola Přehled a označení pojmů: 1 tělocvična 2 tabule 3 učebna 4 školní lavice 5 obývací pokoj 6 katedra 7 lano 8 škola 9 třída 10 šatna 11 kladina

Příklad: Matice z pojmů 1 až 11 ……….. Zástupné symboly pojmů uvedené v předchozím slidu N ……………... Vztah nadřazený P ……………... Vztah podřazený S ……………... Vztah souřadný X ……………... Vztah dvou stejných pojmů není hodnocen Prázdné místo … Nehodnocený vztah dvou různých pojmů

X 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 N P S

X 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 N P S

Příklad: matice pojmů Škola jako pojem s největším počtem vztahů nadřazenosti by mohl být zařazen do výuky na prvním místě. Učebna a třída mají naprosto stejný počet všech kategorií vztahů, můžeme je tedy uvádět společně, často jsou také nepřesně zaměňována za synonyma. Podle klesajícího počtu vztahů nadřazenosti je na třetím místě v pořadí tělocvična. Nyní už se dostáváme do situací, kdy je nutné brát zřetel na menší počet vztahů podřazenosti, případně zavádět pojmy společně. Poslední pojem v pořadí je obývací pokoj, který nemá žádný vztah k uváděným pojmům z prostředí školy. Metoda matic tuto skutečnost potvrdila.