Rok v jeho proměnách a slavnostech Letnice Rok v jeho proměnách a slavnostech

Letnice Základní škola Choltice, okres Pardubice – „Učíme se pro život“ Šablona: č. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky pomocí ICT Pořadové číslo: 58 Autor: Machová Alena Ověření ve výuce: 6. třída Datum ověření: 28. 5. 2013

Metodika: Žákům promítneme prezentaci, kterou lze doplnit vlastním výkladem. Z prezentace vybereme několik nejdůležitějších poznámek jako zápis. Pro kontrolu pozornosti žáků při výkladu je určen závěrečný test. Cíl: Žáci by měli porozumět novým pojmům, seznámit se s historií. Klíčová slova: historie, tradice.

Letnice – květen/červen Je to období plné mnoha lidových obyčejů. Předcházely jim různé předkřesťanské svátky související s letním slunovratem, pohanské zvyky a rituály. O jejich potlačení se snažili Přemyslovci – nepřáli věštcům a čarodějům.

Svatodušní svátky Ústřední církevní svátky tohoto období. Slaví se 50 dní po Velikonocích. Obsahově i myšlenkově na ně navazují a jsou jejich vyvrcholením. Svátky pohyblivé: 10. května – 13. června.

Průběh svátků Sobota před svatodušními svátky: chystalo se na následující dny – úklid, výzdoba. Neděle svatodušní: církevní oslavy, slavnostní mše, křty. Pondělí svatodušní: různé lidové obyčeje – volnější a lidovější ráz, lišily se dle krajů.

Jízda králů Tento zvyk se dnes udržuje pouze na pěti místech ČR – církev sama tento zvyk zakazovala. Nejznámější Jízda králů je z Vlčnova na Moravě – folklórní slavnost, krajové odlišnosti. Historie tohoto zvyku sahá až do středověku – pravděpodobně prastarý dospělostní obřad, kterým se mládenci zařadili mezi bojovníky.

Čistění studánek Malá dívčí slavnost. Voda – důležitá pro úrodu a jako zdroj vláhy. Čištění studánek a pramenů – jen nevinné čisté dívky = panny. Lidé věřili, že dívčí nevinnost má „očistnou moc“.

Královničky Obchůzka 10 – 12letých, ale i dospělých děvčat (protiklad Jízdy králů). Jarní obřad – vítání jara, uctívání slunce, omládlé přírody a vody. V minulosti rozšířena po Čechách i celé Moravě, později zanikla.

Střelba ku ptáku Tento zvyk vznikl pravděpodobně již ve 13. století a k nám se dostal z Německa. Na dlouhou tyč se připevnil živý pták (později nahrazen dřevěným), do kterého se muži strefovali. Vyhrál ten, kdo ho dříve sestřelil – původně kuše, později pušky. Vítěz získal titul „ptačí král“ a stříbrný odznak. Poté se zpívalo, tancovalo a hodovalo.

Zpěv vodního ptáka Tento zvyk pocházel z Německa a nejvíce se ujal na Šumavě. Mládenci si mezi sebou zvolili tzv. „vodního ptáka“ – dělal předzpěváka celé skupině mládenců. Chodili od domu k domu a zpívali písně, které si skládali sami – o obyvatelích vesnice. Za to na ně děvčata z půdy domů lila vodu. Když obešli celou ves, sešli se v hospodě, kde se usušili a hodovali.

Opakování: Kdy se slaví „Letnice“? Toto období charakterizuje mnoho zvyků, jakých? Kde se koná u nás asi nejznámější Jízda králů?

Řešení: Slaví se na přelomu května a června – pohyblivé svátky. Zvyky: Svatodušní svátky, Jízda králů, Čistění studánek, Královničky, Střelba ku ptáku, Zpěv vodního ptáka. Vlčnov na Moravě.

Zdroje: Výchova k občanství: učebnice vytvořená v souladu s RVP ZV. 3. vyd. Brno: Nová škola, 2012. ISBN 978-80-7289-367-6. Občanská výchova: učebnice pro ZŠ a víceletá gymnázia. 2. vyd. Plzeň: Fraus, 2009. ISBN 978- 80-7238-886-8. ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Lidové tradice. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2009. ISBN 978-80-7346-096-9. VELEBNÁ, Eva a Karel MAJER. Lidové zvyky a obyčeje v křesťanském roce. 1. vyd. Praha: Albra, 1996. ISBN 250-030.

Zdroje obrázků: Obrázky jsou vloženy s hypertextovými odkazy.