SPRÁVNÁ CHOVATELSKÁ PRAXE Prof. Ing. Jaroslav PYTLOUN, DrSc.

SPRÁVNÁ CHOVATELSKÁ PRAXE = vhodný systém chovu = optimální technologie a technika chovu „LÉPE JE PŘIZPŮSOBIT TECHNOLOGII ZVÍŘETI NEŽ SE SNAŽIT PŘIZPŮSOBIT ZVÍŘE TECHNOLOGII” Vhodný systém chovu domestikace vývojové etapy nikdy nekončící proces = zvyšuje se úroveň poznání

SPRÁVNÁ CHOVATELSKÁ PRAXE RESPEKTOVAT FYZIOLOGICKÉ PSYCHICKÉ POTŘEBY ZVÍŘAT ZDRAVÍ POHODA !!!POŽADAVKY LIDÍ ≠ POŽADAVKY ZVÍŘAT!!! WELFARE pohoda až komfort pro chovaná zvířata respektování biologických (přirozených) nároků chovaných zvířat

Co je PŘIROZENÝ ZPŮSOB CHOVU? nelze jednoznačně definovat vždy brát v úvahu druh, plemeno... příklad: – odchov telat masný skot <—> vysokoužitkové dojnice „CÍLEM JE UDRŽET HARMONII MEZI CHOVANÝM ZVÍŘETEM A PROSTŘEDÍM, KTERÉ JEJ OBKLOPUJE”

POŽADAVKY ZVÍŘAT porovnávat s VNĚJŠÍMI PODMÍNKAMI NENÍ ZVÍŘE JAKO ZVÍŘE Požadavky zvířat determinuje: druh  užitkový typ  plemeno (kříženec) věková kategorie  orientace chovu (odchov x výkrm) úroveň užitkovosti (intenzivní – polointenzivní – extenzivní) POŽADAVKY ZVÍŘAT porovnávat s VNĚJŠÍMI PODMÍNKAMI Vnější podmínky: klima nadmořská výška úrodnost půdy = produkce krmiv ekonomická úroveň chovatelů (stát, region) kvóty <—> dotace

Jak zvolit vhodnou technologii a techniku chovu, tj Jak zvolit vhodnou technologii a techniku chovu, tj. SPRÁVNOU CHOVATELSKOU PRAXI? 4 základní faktory: druh zvířat, plemeno (kříženec), věková kategorie (odchov x výkrm), požadovaná výše užitkovosti výživa a krmení prostředí, systém ustájení (volné x vazné; stájové x pastevní; stelivové x bezstelivové; individuální x skupinové...) člověk – v systému má 2 role

SPRÁVNÁ CHOVATELSKÁ PRAXE není neměnná – byla, je a bude vždy kompromisem nestačí ji správně zvolit – jde o výhled do budoucnosti je třeba ji naplňovat každodenní prací každou změnu (i dílčí) vždy posoudit z pohledu správné funkce celku osvědčené postupy – např. technologická návaznost = nižší technologická selekce

SPRÁVNÁ CHOVATELSKÁ PRAXE = respektovat legislativu I. základní tuzemská legislativa zákon č. 312/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 344/2006 Sb., Úplné znění zákona 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), jak vyplývá z pozdějších změn zákon č. 182/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)

SPRÁVNÁ CHOVATELSKÁ PRAXE = respektovat legislativu II. legislativa EU Nařízení Rady EU č. 1782/2003 – 18 právních předpisů s požadavky na „cross compliance“ nitrátová směrnice – produkce skleníkových plynů (oxid dusný, metan) směrnice o označování a registraci zvířat směrnice o etiketování hovězího masa směrnice o likvidaci nemoci „modrého jazyka“ směrnice o ochraně hospodářských zvířat

ETOLOGIE = zootechnická věda o chování zvířat studuje a vyhodnocuje formy a zákonitosti chování zvířat stanovuje adaptabilitu (přizpůsobivost) na změny vnějšího prostředí studuje možnosti ovlivňování chování je vyšší, chovatelům doporučovanou, formou pozorování zvířat přispívá k optimalizaci chovného prostředí je vhodná i k testaci jednotlivých prvků (vhodné lože: matrace x sláma x písek x separát kejdy)

Několik úvah o SPRÁVNÉ CHOVATELSKÉ PRAXI ideální systém chovu neexistuje i dnes je jen minimum poznatků „černých“ nebo „bílých“ „něco neznám“ je při dnešní šíři informací normální úspěšný chovatel pracuje s novými informacemi neúspěšný chovatel chyby nevidí, nechce znát příčiny (trpí provozní slepotou) tlak na ekonomiku chovu, resp. produktivitu práce nesmí způsobit, že chovateli nezbude dostatek času na pozorování zvířat

UMĚT POZOROVAT A UMĚT POROZUMĚT CHOVANÝM HOSPODÁŘSKÝM ZVÍŘATŮM je základní princip správné chovatelské praxe úspěšného chovatele DĚKUJI ZA POZORNOST!