ANGLICKÉ DIVADLO 1642 - 1800

Divadlo v období restaurace - restaurace (lat.) znovuobnovení, uvedení do původního stavu - 1640: první zasedání anglického parlamentu - 1642: občanská válka mezi příznivci krále (royalisté) a příznivci parlamentu (puritáni) - 1649: poprava krále - 1649 – 1660: tzv. Anglická revoluce - 1649 – 1653: Anglie republikou - 1653: končí období republiky

Oliver Cromwell (1599 – 1658)

Cromwell na skotských hranicích

- 1660: Stuartovci restaurováni na královský trůn korunovace Karla II.

Karel II. (vládl 1660 – 1685)

Globe (rytina z 1647), 1666 velký požár Londýna

Jakub II. (vládl 1685 – 1688)

Marie II. (vládla 1689 – 1694)

Divadelní aktivita v letech 1642 – 1660: - 1642: zákonem pozastavena divadelní činnost (Štěstěna, Kohoutí aréna, Salisburské dvorské divadlo) - 1647: zákon zrušen - žánr „droll“

dobová kresba znázorňující postavy ze scének „drolls“

WILLIAM DAVENANT (1606 – 1668) - Nedělní pobavení v Rutland House - Obležení Rhodu (John Webb, žák Iniga Jonese)

Obležení Rhodu (nákres scény – John Webb)

Divadelní aktivita za restauračního období v letech 1660 – 1700: - Lilleský tenisový dvorec (Portugal Street) - Henry Herbert - 3 herecké společnosti: spol. Johna Rhodese (Kohoutí aréna) spol. Michaela Mohuna (Červený býk) spol. Williama Beestona (Salisburské dvorské divadlo)

THOMAS KILLIGREW (1612 – 1683) Tvorba: - Zajatci - Princezna aneb Láska na první pohled - Parsonova svatba

- Killigrew: ředitel Královské společnosti - Davenant: ředitel Vévodovy společnosti - George Jolly - královské patenty (platnost až do 1843) - 1682: obě společnosti splynuly - 1695: odchod části herců - John Ogilby (divadlo Smock Alley)

Anglické drama v letech 1660 – 1700: - předrevoluční dramatika - 2 vážné žánry: heroická tragédie tragédie podle klasicistních pravidel - opera - komedie (více komických žánrů)

Heroická tragédie Poplatná francouzským a španělským vzorům Exotické prostředí Tematika lásky a cti Roger Boyle – Tragédie Mustafova Elkanah Settle – Marocká císařovna

Georges Villiers Divadelní zkouška (1671) Satira na zápletky a inscenační konvence heroické tragédie Populární i po jejím zániku

THOMAS OTWAY Nejlepší vážný dramatik své doby Kombinovaný vliv klasicismu a Shakespeara - Sirotek - Záchrana Benátek

Komické žánry 1) komedie humorů: Thomas Shadwell - Mrzutí milenci Humoristé

2) zápletková komedie: Aphra Behnová - Přelétavý muž První žena na světě, která se živila psaním dramat 3) fraška Edward Ravenscroft Londýnští paroháči Anatom

John Dryden Tragédie Všechno pro lásku (na námět Antonia a Kleopatry) Heroické tragédie - Indiánská královna Dobytí Granady Komedie mravů Pan Martin Všekaz Sňatek podle módy

Komedie mravů George Etherege - Udělala by to, kdyby mohla, Muž podle módy William Wycherley – Panička z venkova

titulní list Etheregovy hry Muž podle módy (1676)

William Congreve – Tak to na tom světě chodí (1700)

Royal Theatre na Drury Lane (bokorys divadla)

Royal Theatre na Drury Lane (jeviště, 1674)

Royal Theatre na Drury Lane (interiér, 1674)

Anglické divadlo v 18. století

Politická situace Anglie přestává být absolutistickou monarchií Větší vliv parlamentu Stoupá význam střední třídy

Z toho plyne: Konzervativní morálka v divadle vlivem puritánství středních vrstev Konec amorálnosti restaurační komedie Drama v 18. století výrazně sentimentální

Dramatici 18. století Richard Steel – Svědomití milenci (1722) Vrchol sentimentality v komedii Komedie nemá bavit, ale vzbuzovat dojetí zkouškami ušlechtilých postav

George Lillo – Kupec londýnský aneb Příběh George Barnwella (1731) Hra inspirována kramářskou písní Učeň sveden na scestí prostitutkou, okrade svého pána a zabije strýce Zakladatel žánru měšťanské truchlohry – hrdiny střední stav - kupci

John Gay –Žebrácká opera (1728) Zakládá žánr ballad opery – předchůdce muzikálu – písně na populární melodie Paroduje konvence „velké opery“ Ironický příběh z podsvětí Inspirace: Brecht, Havel

Henry Fielding Jeden z otců anglického románu (Tom Jones) Satirické burlesky, parodující tragickou formu Přeukrutná tragédie o životě a smrti Palečka Velikého

Obnova anglické komedie Oliver Goldsmith – Pokořila se, aby zvítězila (1773) Richard Brinsley Sheridan – 35 let majitelem divadla Drury Lane Navazuje na Congreva, ale sentimentálnějším způsobem

Sheridan – Škola pomluv (1777) Nejlepší a nejúspěšnější anglická komedie 18. století Satira na pokrytectví, společenskou přetvářku a falešný sentimentalismus

Pantomima Kloubí vážné mytologické scény s prvky commedie dell'arte Ve vážných scénách se mluví a zpívá, komické jsou němé Silná úloha hudby John Rich – ředitel v Covent Garden – nejznámější libretista (Poprava Harlekýna)

V průběhu 18. století Stoupá nákladnost divadelních produkcí Zvyšuje se zájem o divadlo Neustálé přestavby divadel pro zvýšení kapacity

Drury Lane 1700 – kapacita 650 míst 1790 – 2300 míst

Scénografie a architektura Kombinace „alžbětinské“ a „italské“ scény Děj většinou na předscéně, kulisy za portálem Postupné „odsouvání“ diváků z jeviště – větší snaha o iluzívnost

Jacques de Loutherbourg Francouzský scénograf působící v Drury Lane (1771 – 1785) Všestranné posílení reality – konkrétní objekty, vzdálený horizont, reálné zvukové efekty, světlo odrážející různou denní dobu atd. První scénograf, který dohlížel na celou vizuální složku představení

Herectví Délka zkoušek: 2-3 týdny Herci přejímali interpretaci od svých předchůdců Aranžmá často technické, hlavní dobrá viditelnost

Herectví 2 Na svých postavách herci pracují individuálně Klíčová role nápovědy – zajišťuje texty, organizuje zkoušky, řídí nástupy atd.

Herectví 3 Nejsou prakticky herecké školy – herci se učí v malých rolích Poté zařazení do „oboru“ Má-li herec roli „na repertoáru“, je připraven ji kdykoli hrát Herci si střeží své role – patří jim, dokud jsou v angažmá

Charles Macklin Nastoluje realističtější trend v herectví Herec Drury Lane, poté pedagog herectví, též dramatik Shylock v Kupci benátském – změnil interpretaci postavy

David Garrick Největší herec 18. století 30 let „herecký manažer“ v Drury Lane Vynikající tragéd – silné zapojení pohybového jednání Lear, Macbeth, Hamlet

Podoba představení 1 Hraje se každý den Postupný přesun začátku z odpoledne na večer Oddělené lóže, galerie a parter

Podoba představení 2 Hlavní drama „obloženo“ hudebními produkcemi, artisty, cvičenými zvířaty, varietními výstupy mezi jednáními atd. Po představení ještě často komediální dohra (fraška, komická opera) a zakončení písní a tancem Celková délka 3 až 5 hodin

Divadlo v 18. století se stává i prostředím vhodným k sebeprezentaci, k oslavě establishmentu Stejně jako hru publikum sleduje samo sebe.