DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0967 Název projektu Zlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školy Matiční gymnázium Ostrava,Dr. Šmerala 25/2565, 728 04, Ostrava Název materiálu Helenistické období I. Autor Jana Trčková Tematický okruh Základy společenských věd – Základy filosofie Ročník 3. ročník Vytvořeno 15. 9. 2013 Anotace Cílem těchto pracovních listů je na konkrétních textech a s konkrétními úkoly pochopit přínos helenistické filosofie. Metodický pokyn Studenti mohou s pracovním listem smysluplně pracovat až po probrání základů helenistické filosofie. Jednotlivé úkoly pak slouží k procvičení a k nalezení širších souvislostí v celku antické filosofie. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

Helenistické období I. Pracovní list

Společenské podmínky helénismu Myšlení tohoto období (4.stol.př.n.l.-1.stol.n.l.) je ovlivněno zánikem samostatného Řecka, jeho vzdělanost a kultura se šíří dál do světa. V podmínkách politické nejistoty řeší filosofie otázky soukromého života a osobní morálky. Hlavní disciplínou se stává etika. Mezi nejvýznamnější filosofické směry pak patří skepticismus, epikúreismus a stoicismus. Tehdejší poměry způsobují zvláštní zaměření a povahu filosofie.

Správně doplňte: Helenistická filosofie v podmínkách politické nejistoty řeší otázky ……………. a ……………….. . Hlavní disciplínou se pak stává …………… . Mezi nejvýznamnější filosofické směry tehdejší doby patří ……………, ……………………. a ………………………. .

Správné doplnění: Helenistická filosofie v podmínkách filosofické nejistoty řeší otázky soukromého života a osobní morálky. Hlavní disciplínou se pak stává etika. Mezi nejvýznamnější filosofické směry tehdejší doby patří skepticismus, epikureismus a stoicismus.

Skeptici (skeptomai=být na rozpacích) Skeptici, pochybující o možnosti poznání, mají své předchůdce už v sofistech. Používali tzv. trópy, argumenty proti možnosti poznání. Např. první tropos poukazuje na rozdílnost živých tvorů, ta způsobuje, že tytéž věci se různým tvorům jeví rozdílně. Druhý tropos se odvolává na rozdílnost lidí mezi sebou. Třetí pak poukazuje na odlišnou stavbu smyslových orgánů.

Úkol: Vysvětlete, jak jsou skeptiky míněny ony tři uvedené trópy (argumenty).

Řešení: První trópos: Poukazuje na to, že jsme jen lidé a neznáme způsob chápání a hodnocení, který je vlastní jiným bytostem. Druhý: Jako lidé jsme individuálně odlišní, jsme různě zaměřeni, máme rozdílné představy. Třetí: Věci mění své stavy a pak se nám jeví různě (moře klidné a rozbouřené). I tutéž věc vnímáme různými smysly rozdílně (med chutný je hmatem nepříjemný).

Epikúrejci Epikúrejci nepožadovali jednostranné požitkářství, ale dosažení stavu bez bolesti těla a neklidu duše. K tomu má vést střízlivý úsudek. Důraz kladli na přátelství a život v soukromí, kterému dávali přednost před veřejnou politickou činností.

Epikúros v listu Hérodotovi: Pokud však jde o složená tělesa, bude se jedno pohybovat rychleji než druhé, ačkoli mají všechny atomy stejnou rychlost, a to proto, že se ve složeninách pohybují atomy v nejmenším souvislém čase jedním směrem, kdežto v okamžicích postižitelných jen rozumem nejsou unášeny jedním směrem, nýbrž stále na sebe narážejí, dokud nevznikne souvislý pohyb smysly vnímatelný.

Epikúros v listu Hérodotovi (pokračování): Neboť to, co přidáváme ze svého myšlení, soudíce o tom, co nevidíme, že se totiž uskutečňuje souvislý pohyb i v okamžicích jen rozumem postižitelných, není v takových případech pravdivé. Neboť pravdivé je zajisté jen to, co vnímáme smysly nebo co postihujeme myslí přiměřeně k činnosti smyslové.

Úkol k výše uvedenému textu: Na koho evidentně Epikúros v oblasti ontologie navazuje? Považuje za správné poznání smyslové či rozumové? Všimněte si, je porušen démokritovský přísný determinismus v pohybu atomů, co tím epikúrejci vnášejí do pojetí světa?

Správné odpovědi: V oblasti ontologie Epikúros navazuje na atomisty. Upřednostňuje poznání smyslové. Tím, že porušili démokritovský přísný determinismus v pohybu atomů tzv. úchylkou, vnesli do pojetí světa prvek svobody.

Použitá literatura GAARDER, Jostein. Sofiin svět: Román o dějinách filosofie. První vydání. Košice: Knižná dielňa Timotej, 1995. NOVOTNÝ, Zdeněk. Jak (se) učit filosofii. 1. vyd. Překlad David Mik. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2004, 143 s. Dějiny filosofie (Olomouc), díl 1. ISBN 80-718-2179-9. RICKEN, Friedo. Antická filosofie. 1. vyd. Překlad David Mik. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1999, 230 s. díl 1. ISBN 80-718-2092-X.