Halucinogen Halucinogeny jsou skupina psychoaktivních drog dělící se do tří kategorií, na psychedelika, disociační drogy a delirogeny. Alternativním názvem jsou fantastika. Působí změny vnímání, myšlení, emocí a vědomí.
Psychedelika Slovo psychedelický je vytvořeno za účelem ukázání myšlenky, že tyto látky zjevují skryté, ale reálné aspekty mysli. Psychedelické účinky se mohou měnit v závislosti na dávkování a prostředí. Rozsah „tripu“, určený látkou, může být krátký a intenzivní jako v případě DMT nebo zdlouhavý jako při ibogainu. Psychedelika mohou působit ve velmi nízkých dávkách (LSD) nebo také poměrně velkých (mezkalin).
Disociační drogy Disociační drogy redukují (nebo blokují) signály vědomí jiným částem mozku, především fyzické vnímání. Způsobují především smyslovou deprivaci, halucinace a snům podobné stavy. Řadí se mezi ně především PCP (andělský prach), ketamin, muscimol (muchomůrka červená), oxid dusný a dextrometorfan (aktivní látka v mnoha sirupech proti kašli).
Delirogeny Někdy jsou nazývány „pravé halucinogeny“ protože působí na běžné vnímání. Některé stavy připomínají lucidní snění (pojmenování pro stav, kdy si spící člověk uvědomí, že sní a to mu dá možnost se ve svém snu vědomě a bez omezení pohybovat či ho měnit). Mezi delirogeny se řadí rulík zlomocný, mandragora, blín černý a durman
LSD Diethylamid kyseliny lysergové (LSD) je bezbarvá krystalická látka využívaná jako halucinogen. Již v nízkých mikrogramových množstvích vyvolává silné účinky. Na LSD nevzniká závislost a má extrémně nízkou toxicitu, ačkoli se po požití drogy mohou vyskytovat nežádoucí psychické reakce, jako je úzkost či blud, které mohou vést k ublížení na zdraví.
Lysohlávka Lysohlávka je rod stopkovýtrusných hub s celosvětovým výskytem. Lysohlávky jsou známé především pro své halucinogenní účinky, slangově jsou označovány jako „houbičky“; název lysohlávka se však v češtině používá i pro houby z rodu Deconica, které halucinogenní látky neobsahují.