PRAVĚK NA JIŽNÍM VALAŠSKU
MLADŠÍ DOBA KAMENNÁ (NEOLIT) V oblasti Valašskokloboucka ukazují na přítomnost neolitického lidu jen ojedinělé nálezy kamenných nástrojů (ploché sekerky z sekeromlaty ). Také některé nálezy z Vlárské oblasti lze přisoudit k neolitickému lidu. Doklady neolitického osídlení jsou pouze na Slavičínsku.
KELTOVÉ Na jižním Valašsku bylo v době keltské osídleno osídleno převážně Slavičínsko (Divnice a Slavičín). Jinak je zde dokladů keltské civilizace velmi málo (nálezy zlatých keltských mincí ve Vlárském průsmyku, areál středověkého hradu Brumov). Další doklady osídlení jižního Valašska z období před přelomem letopočtu náležejí kultuře púchovské, která k nám v tomto období pronikala ze Slovenska a která nesla silné stopy ovlivnění Kelty
KLÁŠŤOV Opevněné sídlo vzniklo na Klášťově zároveň s prvním intenzivnějším osídlením této hornaté části jihovýchodní Moravy v pozdní době bronzové, na prahu 1. tisíciletí př. Kr. Již tehdy bylo obehnáno mohutnou hradbou s čelní kamennou zdí a dřevohlinitým tělesem, širokým přes 3 metry. Další lidské aktivity jsou odtud zaznamenány z období raného středověku ( Velkomoravské říše). Klášťov byl nejvýše položeným velkomoravským hradištěm.