Vnější investiční plán EU 10.4.2017 Gabriela Boiteux Pilná, odbor rozvojové spolupráce MZV
Východiska a cíle Důvod vzniku: migrační krize Inspirace: EFSI aneb investiční plán pro Evropu Hlavní cíl: podpora investic a zaměstnanosti v Africe a v sousedství EU Princip: posun k inovativním finančním nástrojům na podporu investic v rizikových teritoriích, snaha o zapojení soukromého kapitálu
Struktura Tři pilíře: Mobilizace investic – fond EFSD Technická asistence – podpora partnerských zemí při přípravě projektů Podpora zlepšování podnikatelského prostředí v partnerských zemích
Evropský fond pro udržitelný rozvoj Dvě regionální investiční platformy – pro Afriku a sousedství Zdroje: 4,1 mld. Eur z rozpočtu EU a EDF, očekávané investice ve výši 44 mld. Eur Nástroje: blendingové facility + záruka EFSD Předkládání projektů: investiční okna (geografická a sektorová) „One-stop shop“
Blending – modelový příklad Veřejná podpora dosud zejména ve formě investičního grantu či technické pomoci Podpora Kyrgyzstánu v obl. vodního hospodářství: Celková investice: 63,52 mil. Eur Příspěvek EU: 18.65 mil. Eur (z toho 3 mil. technická pomoc, zbytek investiční grant) Finanční instituce – EBRD: 36,09 mil. Eur Ministerstvo financí Kyrgyzstánu: 1 mil. Eur Privátní investoři: 8,78 mil. Eur
Záruka EFSD Novinka – snaha o větší mobilizaci soukromého kapitálu Neodvolatelná, bezpodmínečná záruka EU (AAA) na první výzvu Pro finanční instituce či soukromé investory Pro projekty v sektorech energetiky, vody, dopravy, ICT, životního prostředí, zemědělství, zdraví, atd. Na podporu malých a středních podniků Na půjčky, záruky, protizáruky, nástroje kapitálového trhu, pojištění, ekvitu, kvazi-ekvitu
Příležitosti pro české firmy ČR zatím nedisponuje rozvojovou finanční institucí, tedy zprostředkovatelem pro záruku EU Existující možnosti – EIB, EBRD, … V konsorciu s ostatními ČS přímo či prostřednictvím jejich finanční instituce Meziresortní pracovní skupina na MZV – příprava implementace EFSD v ČR (networking, sdílení informací, hledání příležitostí)
Diskuse Jsou z pohledu soukromého sektoru zmíněné finanční nástroje relevantní pro mobilizaci investic na rozvojových trzích? Jaké jsou v českém prostředí největší překážky/mezery pro realizaci takových investic? Jak by stát mohl efektivně pomoci?
Děkuji za pozornost !