Habsburská monarchie a české země – porážka revoluce

ZŠ Bor, Školní 440, 348 02, příspěvková organizace ZPRACOVAL Mgr. Alena Jakubcová ŠKOLA ZŠ Bor, Školní 440, 348 02, příspěvková organizace TÉMA Člověk a společnost – Habsburská monarchie a české země – porážka revoluce NÁZEV MATERIÁLU VY_32_INOVACE_4C_D8_19_Habsburská monarchie a české země – porážka revoluce ČÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.4.00/21.3534 PŘEDMĚT Dějepis ROČNÍK 8. KLÍČOVÁ SLOVA Říšský sněm, Kroměříž, František Josef I., kníže Schwarzenberg. DATUM 20.1.2013

Anotace Tato prezentace je určena pro žáky 8. tříd základní školy, pro vzdělávací obor Člověk a společnost – dějepis. Žáci se seznámí s vývojem v habsburské monarchii kolem Kroměřížského sněmu (1848 – 1849) a s osobou Františka Josefa I.

Jednání říšského sněmu V červeni 1848 se ve Vídni sešel říšský sněm, který měl vypracovat novou ústavu pro západní část habsburské monarchie. Na vytváření ústavy se aktivně podíleli čeští poslanci František Palacký a František Ladislav Rieger. Druhým úkolem říšského sněmu bylo zrušení roboty a poddanství, což se podařilo zákonem ze 7. 12. 1848. Další jednání říšského sněmu přerušilo vídeňské ozbrojené povstání.

František Palacký Obrázek číslo 1

Vídeňské říjnové povstání Podnětem k dalšímu ozbrojenému vystoupení radikálních sil ve Vídni byly uherské události. Z drobné potyčky s odjíždějícími vojáky vzniklo ve městě lidové povstání, které bylo až spojenými silami Windischgrätze a Jelačiče krvavě potlačeno. Nad Vídní byl vyhlášen výjimečný stav. Císař uzavřel říšský sněm ve Vídni a povolal ho jednat do Kroměříže na Moravě. Porážkou radikálních demokratických sil ve Vídni se revoluce v Rakousku ocitla v sestupné fázi.

Windischgrätz Obrázek číslo 2

Jelačič Obrázek číslo 3

Kroměřížský sněm Koncem listopadu se poslanci sešli v Kroměříži, aby pokračovali v práci na říšské ústavě. Počátkem března 1849 měla být ústava slavnostně odhlasována. Rakousko se podle ní mělo stát konstituční monarchií. Součástí ústavy byl také obsáhlý seznam občanských práv a svobod. K přijetí ústavy říšským sněmem však nikdy nedošlo.

František Josef I. a rozehnání kroměřížského sněmu Počátkem prosince 1848 došlo ke změně na trůně. Duševně nemocného císaře Ferdinanda vystřídal osmnáctiletý a velmi konzervativně smýšlející František Josef I., který se rozhodl co nejrychleji obnovit starý pořádek v říši. Pomoci mu v tom měla vláda knížete Schwarzenberga, která v tajnosti vypracovala vlastní návrh ústavy a nepřipustila, aby říšský sněm svou velmi liberální ústavu dokončil.

Císař Ferdinand Obrázek číslo 4

Císař František Josef I. Obrázky číslo 5 a 6

Rozehnání říšského sněmu v Kroměříži Dne 7. 12. 1849 byl říšský sněm v Kroměříži rozehnán vojskem. Revoluce v západní části habsburské monarchie skončila. Vláda vydala okrojovanou ústavu, která nakonec nikdy nevstoupila v platnost na základě událostí v severní Itálii a Uhrách.

Potlačení revoluce v severní Itálii a Uhrách Na jaře 1849 se podařilo maršálu Radeckému porazit vojsko sardinského krále v Lombardii a postupně připojit severoitalská území opět k habsburské monarchii. Uhry byly za cenu vojenského teroru opět připojeny k centrálně spravované říši. Císař se vrátil k absolutnímu způsobu vlády.

Maršál Radecký Obrázek číslo 7

Dědictví revoluce Revoluce v Rakousku byla vojensky poražena. Habsburská monarchie se nestala konstituční monarchií. České země zůstaly součástí velké centralizované říše. Bylo odstraněno poddanství, venkovský lid byl zbaven feudálních povinností včetně roboty. Vrchnost ztratila své výsady. Byla zavedena rovnost občanů před zákonem. V hospodářské sféře byly zrušeny cechy, celní hranice mezi uherskou a rakouskou částí monarchie. Byla nastolena liberální(svobodná) hospodářská politika.

Opakovací otázky 1. Jaké byly nejdůležitější úkoly říšského sněmu? 2. Proč byl říšský sněm přemístěn do Kroměříže? 3. Kdo se stal v prosinci 1848 novým panovníkem v habsburské monarchii? 4. Kdy došlo k násilnému rozpuštění říšského sněmu?

Zdroje k textu Novověk – Doc. PhDr. Milan Hlavička, CSc.- učebnice dějepisu pro 8.ročník základní školy a 3. ročník osmiletého gymnázia, 1. vydání 2002, SNP – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, Bělehradská 47, Praha 2, 120 00, ISBN – 7235 – 053 – 6 – text.

Zdroje k obrázkům Obr.č. 1 NEUVEDEN. radio.cz [online]. [cit. 20.1.2013]. Dostupný na WWW: http://www.radio.cz/cz/rubrika/historie/rok-1848 Obr.č.2 NEUVEDEN. abc-bitvy.estranky.cz [online]. [cit. 20.1.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/81/Windisch-Graetz.jpg Obr.č.3 NEUVEDEN. forum.valka.cz [online]. [cit. 20.1.2013]. Dostupný na WWW: http://forum.valka.cz/attachments/12593/jelacic01_1_.jpg Obr.č. 4 NEUVEDEN. adelasevcikova.blog.cz [online]. [cit. 20.1.2013]. Dostupný na WWW: http://adelasevcikova.blog.cz/0903/biedermaierovsky-cisar-frantisek-a-jeho-rodina Obr.č. 5 NEUVEDEN. vitvar.webzdarma.cz [online]. [cit. 20.1.2013]. Dostupný na WWW: http://www.vitvar.webzdarma.cz/Franz.htm Obr.č. 6 NEUVEDEN. tyden.cz [online]. [cit. 20.1.2013]. Dostupný na WWW: http://www.tyden.cz/rubriky/media/stolety-expres/divky-skocily-do-dunaje-aneb-noviny-pred-sto-lety_57730.html?showTab=nejctenejsi-3 Obr.č. 7 NEUVEDEN. mistnikultura.cz [online]. [cit. 20.1.2013]. Dostupný na WWW: http://www.mistnikultura.cz/oslava-narozenin-polniho-marsala-radeckeho