Škola Katolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč 674 01 Název projektu Moderní škola Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0464 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor DUM Drahomír Havlíček Název DUM Historický kontext II. Kód DUM VY_32_INOVACE_ 5.3.2 Datum vytvoření  1. 6. 2012 Předmět  Český jazyk a literatura Tematická oblast  Literatura po roce 1945 Výstup ŠVP  Žák ukáže vliv politické a společenské situace na literaturu. Anotace DUM Prezentace obsahuje informace o klíčových historických událostech v období 1968 – 1993. Metodický popis Prezentace určená jako podpora výkladu o vlivu politické a společenské situace na vývoj literatury po roce 1945. Využitelná i jako individuální příprava žáků. Hodnocení  Prezentace se osvědčila. Žáci využívali i vědomostí z dějepisu. Na závěr dokázali vyjmenovat stěžejní okamžiky vývoje po roce 1945, které měly vliv na literaturu. Autor prohlašuje, že řádně uvedl všechny použité zdroje. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

Společensko-historické pozadí vývoje české prózy po roce 1945 Léta 1968 - 1993

Pražské jaro postupně i kritika přeměn uvnitř KSČ a společnosti 27. června 1968 v Lidových novinách zveřejněna výzva Dva tisíce slov, která patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, vědcům, umělcům a všem – autor Ludvík Vaculík, snaha o vytvoření lidového hnutí podporujícího polednový vývoj v Československu uvnitř komunistické strany postupné vytváření konzervativního uskupení připravujícího státní převrat a žádající pomoc SSSR 21. srpna 1968 vstup vojsk Varšavské smlouvy na československé území 26. srpna 1968 podpis moskevského protokolu (závazek plnění dřívějších i nově stanovených požadavků států Varšavské smlouvy podílejících se na invazi v Československu)

Konsolidace a normalizace konsolidace = proces pomalého návratu k totalitnímu režimu plně závislému na SSSR (zahájen na podzim 1968, ukončen v květnu 1971) normalizace = totalitní politický a společenský vývoj v Československu (od srpna 1968 do listopadu 1968) prezidentem republiky Gustav Husák 27. října 1968 zákon o federativním uspořádání republiky 16. ledna 1969 sebeupálení Jana Palacha na protest proti posrpnovému vývoji 25. února 1969 sebeupálení Jana Zajíce 4. dubna 1969 sebeupálení Evžena Plocka

Literatura v období normalizace od počátku roku 1969 radikální zásahy státní moci v oblasti kultury r. 1971 vydáno Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, za viníky událostí r. 1968 označeni spisovatelé zavedena přísná cenzura, autoři vydáváni či nevydáváni podle politického smyšlení a obsahu knih literatura rozdělena na oficiálně vydávanou, samizdatovou a exilovou

Oficiální literatura = oficiálně vydávaná literatura v období normalizace vydávaná ve státech vlastněných nakladatelstvích (např. Státní nakladatelství krásné literatury, Albatros…) vydávaná v mnohatisícových nákladech bez ohledu na kvalitu a prodávanost titulů zejména autoři spolupracující s komunistickým režimem, autoři k režimu loajální, popř. vydávající nekonfliktní literaturu mezi významné autory např. Vladimír Páral, Jiří Žáček, Jan Otčenášek některým autorům vydávána díla zcenzurována (např. Všecky krásy světa Jaroslava Seiferta) vydávána hojně i díla mrtvých autorů splňujících podmínky režimu (J. Wolker, A. Jirásek, P. Bezruč)

Samizdatová literatura pojem z ruštiny sám si vydávat snaha vydávat i malé množství literatury zakázaných autorů psáno přes průklepový papír na psacích strojích čtenáři vyzýváni k dalšímu opisování a šíření v období totality přísně hlídán přístup k rozmnožovací technice někdy šířeny i magnetofonové pásky a kazety – „magnit-izdat“ významné samizdatové edice – Petlice Ludvíka Vaculíka, Expedice manželů Havlových později i literární časopisy – Vokno, Revolver Revue, Host úzká spolupráce s exilovými nakladatelstvími – např. první vydání v samizdatu, poté pašováno za hranice, vydáno v exilu a pašováno zpět – „tam-izdat“

Exilová literatura v souvislosti s vlnou emigrace po roce 1968 vznik exilových nakladatelství zaměřena na vydávání děl autorů působících v zahraničí, popř. zakázaných v komunistickém Československu nakladatelství: Sixty-Eight Publishers (Zdena Salivarová a Josef Škvorecký, Toronto), Index v Kolíně na Rýnem, nakladatelství Poezie mimo domov v Mnichově vycházely i časopisy např. Listy v Římě (vydání i v Anglii a Švédsku)

Disident a disent projevy nesouhlasu proti posrpnovému režimu organizované i neorganizované různorodé skupiny politiků, novinářů, spisovatelů, vědců a umělců těmto lidem znemožněno vykonávat svá povolání, zbavování funkcí a často i vězněni disent zásadní úlohu při vydávání a šíření ilegálních časopisů, knih a sborníků = samizdat a při šíření exilové literatury pořádání bytových divadel, přednášek, diskusí snaha informovat světovou veřejnost o poměrech v tehdejším Československu

Formy disentu Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) – v dubnu 1978, za vznikem skupina chartistů (V. Havel, J. Dienstbier, P. Uhl), obhajoba osob stíhaných za politické přesvědčení Hnutí za občanskou svobodu (HOS) – r. 1988, obnova režimu politické demokracie hnutí České děti – uspořádání demonstrace 21. srpna 1988, žádost o navrácení církevního majetku, přestavbu národního hospodářství, zamezení znečišťování životního prostředí vysílání v zahraničních rozhlasech v české řeči – Svobodná Evropa, Hlas Ameriky aktivity římskokatolické církve – kardinál František Tomášek (obhajoba náboženských práv a svobod, důstojného postavení církve a obrana lidských práv a svobod) aktivity tzv. písničkářů – šíření textů s protistátním obsahem

Charta 77 volné a neformální společenství občanů různých profesí, různých politických názorů motivováno požadavkem respektování lidských a občanských práv (na základě jednání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách) 1. ledna 1977 vydáno Prohlášení Charty 77 (důraz kladen na důkazy o porušování občanských práv a svobod v tehdejším Československu) signatářů v první fázi 242 (ze spisovatelů J. Seifert, P. kohout, L. Vaculík…), do roku 1989 1883 mluvčí Charty 77 – filozof Jan Patočka, dramatik Václav Havel, bývalý ministr zahraničních věcí Jiří Hájek

Rozpad sovětského bloku roku 1985 nástup Michaila Gorbačova do čela Sovětského svazu prosazování politiky perestrojky (přestavby) a glasnosti (informovanosti) 19. srpna 1991 pokus o státní převrat v SSSR, neúspěch (díky prezidentu B. Jelcinovi), započat proces definitivního rozpadu SSSR

Situace v Československu 21. srpna 1988 demonstrace odporu proti režimu od podzimu 1988 trvalou součástí veřejného života demonstrace k výročí vzniku samostatného Československa 28. října 1988 demonstrace u příležitosti přijetí Deklarace lidských práv 10. 12. 1988 (projev Václava Havla)

Rok 1989 demonstrace i v roce 1989 (výročí upálení Jana Palacha - tzv. Palachův týden) od ledna 1989 akce na propuštění politických vězňů vznik manifestu Několik vět – žádost o svobodu a demokracii demonstrace k výročí 21. srpna 1968 a 28. října 1918 12. listopadu svatořečení Anežky České v Římě v průběhu listopadu 1989 informace o hroucení komunistických režimů v sovětském bloku

17. listopad 1989 Začátek po 16. hodině na Albertově (povolená, 15 000 mladých lidí) vzpomínka na Jana Opletala a 17. listopadu 1939 Mezinárodní den studentstva = symbol boje proti totalitním režimům demonstrace odporu proti totalitnímu režimu na Národní třídě brutální zásah ozbrojených složek české policie rozšíření falešné zprávy o smrti studenta Martina Šmída po zákroku policie

Sametová revoluce 18. 11. vyhlášena protestní stávka studentů pražských vysokých škol připojení herců a pracovníků pražských divadel z 18. na 19. 11. ustanovení Občanského fóra – v čele Václav Havel 27. 11. generální stávka na Slovensku vytvořena Veřejnosť proti násiliu od 20. listopadu každodenní masové demonstrace v Praze

Konec komunisitcké éry od 21. 11. jednání zástupců OF a studentů s předsedou vlády L. Adamcem 29. 11. zrušena část ústavy o vedoucí úloze komunistické strany 7. 12. demise federální vlády ČSSR 10. 12. ustanovena vláda „národního porozumění“ 29. 12. prezidentem zvolen Václav Havel (heslo Láska a pravda zvítězí nad lží a nenávistí) na rok 1990 vypsány svobodné volby postupně likvidování projevů totalitní moci a nastolování demokratických principů 31. 12. zánik společného státu Čechů a Slováků

Seznam použitých zdrojů: KUKLÍK, Jan a Jan KUKLÍK. Dějepis pro gymnázia a střední školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2002, 215 s. ISBN 80-723-5175-3. SOUKAL, Josef. Literatura pro IV. ročník gymnázií. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2005, 390 s. ISBN 80-723-5311-X. HOZNAUER, Miloš. Česká literatura po roce 1945: učebnice literatury pro 4. ročník středních škol. Praha: Fortuna, 1992. ISBN 80-852-9848-1.