Přeshraniční spolupráce Jan Slavík

Co je přeshraniční spolupráce? „Jakékoliv společně odsouhlasené akce, jejichž cílem je propagovat a podporovat dobré sousedské vztahy mezi územními společenstvími nebo úřady v pravomoci dvou nebo více smluvních stran, jakož i uzavírání jakýchkoliv dohod a smluv, které budou nezbytné pro dosažení uvedených cílů“ (Evropská rámcová úmluva o přeshraniční spolupráci mezi územními orgány, 1981) „Přeshraniční interakce mezi sousedními regiony pro zachování, spravování a rozvoj jejich společného životního prostoru bez zahrnutí centrálních autorit (Schmitt-Egner, 1998) „Více či méně institucionalizovaná spolupráce mezi sousedními subnárodními autoritami probíhající přes státní hranice“ (Perkmann, 2003)

Jak působí hranice? Hranice jako bariéra – hranice silně bránící integraci → vývoj pohraničních oblastí brzděn jejich periferní polohou, silná separace Hranice jako filtr – interakce deformována nebo selektována částečně propustnou hranicí, poměrně silná separace Otevřená hranice – umožněna interakce subjektů na obou stranách hranice → rozvoj regionu dán kombinací potenciálů pohraničních oblastí na obou stranách hranice Podmiňovací efekt – hranice předělem mezi oblastmi, „kde se věci dělají různě“ –např. legislativní, politické, společenské a kulturní rozdíly → rozdíly bránící kontaktům i při otevřených hranicích Co se stane pokud hranice zmizí? – S evropskou integrací mizí hranice jako fyzické bariéry, ale …

Vývoj přeshraniční spolupráce v Evropě Místní kooperační skupiny od 50. let – především na hranici mezi Německem, Holandskem a Belgií Dvou- a třístranné mezivládní komise – průkopníkem německo-holandská komise pro územní plánování v 60. letech 1971 – Asociace evropských příhraničních regionů spolupráce s Radou Evropy, Evropským parlamentem, Evropskou komisí a národními vládami 1981 – Evropská rámcová úmluva o přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími nebo orgány přijata Radou Evropy – státy se zavazují k odstraňování právních, správních a technických překážek v přeshraniční spolupráci Od 1990 Interreg – první formální finanční nástroj na podporu přeshraniční spolupáce ze strany EU Od 1994 Phare CBC – podpora příhraničních regionů členských států EU se středo- a východoevropskými zeměmi

Euroregiony v Evropě Euroregion = funkční celek v příhraničních oblastech sousedních států v Evropě Podpora zájmů měst a obcí, sdružení organizací i fyzických osob EU příhraniční rozvojové programy podporuje s cílem překonat problémy ztěžující evropskou integraci – snaha o odstranění nerovností mezi pohraničními regiony a centry a postupné vyrovnávání ekonomického a sociálního rozvoje Dobrovolnost Cíle vytváření euroregionů Spolupráce v otázkách územního plánování a uspořádání Zachování a zlepšování životního prostředí Zvyšování životní úrovně obyvatel Rozvoj a zlepšení infrastruktury přesahující hranice Rozvoj spolupráce při likvidaci požárů a přírodních katastrof Rozvoj turistiky a kultury Zlepšování mezilidských vztahů

Časté znaky přeshraniční spolupráce Aktivita vychází „ze spodu“, ne z centra státu Hlavním aktérem veřejné autority Aktéry většinou subjekty bez autonomie z hlediska mezinárodního práva, bez oprávnění uzavírat mezinárodní dohody – často neformální nebo quasiformální charakter Orientace na řešení praktických problémů z každodenního života Určitá stabilizace kontaktů v průběhu času

Důvody a překážky přeshraniční spolupráce Přístup k finančním zdrojům Výměna informací, osvědčených postupů Sdílení nákladů i benefitů Zvýšení konkurenceschopnosti Zlepšení životních podmínek obyvatelstva Překážky Dopravní infrastruktura Socio-kulturní překážky (především jazyková vybavenost) Institucionální překážky Technologie (odlišné standardy a normy)

Přeshraniční spolupráce v ČR 1. euroregion v ČR – 1991 – Euroregion Nisa Dnes 13 euroregionů Výhoda euroregionů pro obce – zajištění určitého „servisu“ usnadňujícího podání žádostí o finanční podporu z programů EU i národních zdrojů Typické charakteristiky pohraničních regionů Periferní oblasti Pokles zaměstnanosti s restrukturalizací průmyslu v 90. letech Hlavní oblasti podpory Podpora malého a středního podnikání Cestovní ruch

Překážky přeshraniční spolupráce v ČR Asymetrie velikostní struktury obcí na obou stranách hranice – v zahraničí členy euroregionů převážně okresy, správní oblasti X v ČR města a obce (typická roztříštěná sídelní struktura s velkým množstvím malých obcí) Systémové problémy malých obcí v ČR – nízké rozpočty, nevhodná věková struktura spojená s nízkým zájmem o rozvíjení přeshraniční spolupráce, administrativní náročnost projektů financovaných EU Odlišné legislativní prostředí a měna Míra aktivity působení euroregionů – odlišná kvalita práce, aktivita působení, množství zkušeností, kvalita lidských zdrojů Odlišné vzdělávací systémy, problém s uznáváním kvalifikace, nedostatečné jazykové vybavení Odlišný vývoj po roce 1989 – zejména ve srovnání s Německem

Zdroj: Český statistický úřad

Formy podpory přeshraniční spolupráce v ČR Institucionální podpora Národní agentury – např. CzechTourism, Centrum pro regionální rozvoj ČR Regionální institucionální podpora a agentury – euroregiony, regionální rozvojové agentury, turistická sdružení Místní agentury Veřejné výdajové programy Programy EU – Phare CBC, Interreg, Cíl 3 – Evropská územní spolupráce Národní prostředky – spolufinancování větších projektů podpořených EU Vlastní formy spolupráce obcí a měst partnerství měst a obcí

Literatura Geenhuizen, M.; Knaap, B.; Nijkamp, P. 1996. Trans-border European Networking: Shifts in Corporate Strategy? Gualini, E. 2003. Cross-border Governance: Inventing Regions in Trans-national Multi-level Policy IREAS. 2009. Factors of Cross-border Cooperation in the Czech-Saxon Region Perkmann, M. 2003. Cross-border Regions in Europe: Significance and Drivers of Regional Cross-border Co-operation Rada Evropy. 1981. Evropská rámcová úmluva o přeshraniční spolupráci mezi územními orgány.

Děkuji za pozornost