Občan Opakování na test, který bude 4.11. Vyučující: Matouš Bořkovec, ZŠ Suchdol

Občanská výchova – humanitní předmět Věnuje se tomu, co stvořili lidé (stát, politika, kultura, vztahy mezi lidmi) Věnuje se základům společenských věd (práva, psychologie, politologie, ekonomie, sociologie) Typické přírodovědné předměty: fyzika, chemie, biologie, matematika (jde spíš o „jazyk“ přírodovědných předmětů) Typické humanitní předměty: český jazyk, anglický a další cizí jazyky, dějepis, občanská výchova Předměty na pomezí: zeměpis Umělecké předměty: výtvarná výchova, hudební výchova, drama

Otroctví Otrok nemá práva = protiklad občana Jaká lidská práva byla porušována, když byli lidé drženi v otroctví? Odpověď: VŠECHNA Základní lidská práva: Právo na život Právo na svobodu (zákaz otroctví) Zákaz mučení Právo ženit se a vdávat se Právo stěhovat se Právo vlastnit majetek Právo na soukromí a na rodinný život Právo na řádný soud Politická práva: Právo shromažďovat se a sdružovat se Právo volit a být volen Svoboda slova Sociální práva: Právo na vzdělání Právo na zdravotní péči Právo na jídlo, pití a bydlení ……. Otroctví Otrok nemá práva = protiklad občana

Zrušení otroctví v USA (1865) Otroctví zrušeno dodatkem k ústavě USA V roce 1865 Po skončení války Severu proti Jihu (občanské války), kterou vyhrál Sever – ten byl pro zrušení otroctví (Jih byl proti zrušení)

Nevolnictví Nevolník nemá práva = protiklad občana Nevolnictví bylo v podstatě formou otroctví v našich zemích (a mělo různé podoby v mnoha zemích světa) Nevolník nesměl bez svolení svého pána: Stěhovat se Ženit se a vdávat se Svobodně si nalézt zaměstnání Nevolník musel: Pracovat na půdě svého pána bez nároku na odměnu (robota) Nevolnictví zrušil v českých zemích: Josef II. (syn Marie Terezie) v roce 1781 Josef II. dal nevolníkům právo stěhovat se, ženit se a vdávat se a svobodně si nalézt zaměstnání (robota byla zrušena až později)

Druhá světová válka – pronásledování Židů, Romů a všech „méněcenných“

Po 2. světové válce – Vznik OSN (Organizace spojených národů) - 1945 Tato organizace vyhlásila v roce 1948 Všeobecnou deklaraci lidských práv Deklarace = prohlášení Hlavní principy: Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení.

Základní lidská práva: (Podle Všeobecné deklarace lidských práv OSN z roku 1948) Právo na život. Právo na stěhování osob. Zákaz mučení. Právo na azyl. Právo na svobodu (zákaz otroctví). Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Právo na řádný soud. Zákaz diskriminace (právo na rovnost). Právo na národnost. Právo na soukromí a na rodinný život. Právo ženit se a vdávat se. Právo vlastnit majetek.

Další lidská práva (politická práva): Svoboda slova. Svoboda shromažďování a sdružování. Právo volit a být volen.

Další lidská práva (sociální práva): Právo na jídlo, pití a bydlení. Právo na zdravotní péči. Právo na vzdělání. Právo na zaměstnání. Právo na odpočinek a volný čas. Právo na sociální ochranu. Právo na kulturní aktivitu.

Občan jako příslušník státu 28. 10. 1918 – vznik samostatného Československa Ve stejném roce zrušeny šlechtické tituly (od té doby jsou všichni občané a jsou si rovni) Vlajka Rakouska-Uherska (všimněte si korun – feudálních atributů) Feudální = šlechtický, atribut = znak Vlajka Československa (stejná jako vlajka ČR, bez feudálních atributů)

Práva vyplývající z občanství Právo volit a být volen (po dosažení 18 let věku) Právo na cestování s pasem ČR (právo na diplomatickou ochranu ČR) Právo nebýt vyhoštěn z ČR (zároveň občanovi nelze odepřít vstup do ČR) Ambasáda ČR v cizí zemi

Zbavování občanství ČR Můžu být zbaven českého občanství proti svojí vůli? Např. jako trest za vraždu? NE (Ústava České republiky zakazuje zbavení státního občanství proti vůli státního občana.) Jediná legální možnost jak přestat být občanem ČR je vzdát se občanství na vlastní žádost. Dvojí občanství je od r. 2014 v ČR povoleno (můžu být občanem ČR a zároveň občanem dalšího státu).

Státní symboly ČR Je jich 7.

Státní symboly ČR Velký státní znak Malý státní znak Černá orlice je znakem Slezska, kostkovaná znakem Moravy. Malý státní znak Státní barvy (trikolora) Červená barva je uprostřed Státní vlajka Vlajka prezidenta republiky (standarta) Je na ní heslo „Pravda vítězí“ Státní pečeť Státní hymna

Text státní hymny – Kde domov můj Kde domov můj, kde domov můj. Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj!

Vlastenectví Cizím slovem patriotismus (patria = vlast) Vlastenectví = láska nebo oddanost své zemi Nevylučuje úctu k jiným národům a zemím. Příklad vlastenectví: Odbojová skupina Tři králové (Balabán, Mašín, Morávek)

Odbojová skupina Tři králové Bojovali proti nacistické okupaci v době druhé světové války, od roku 1939 až do své smrti v letech 1941-42 Sbírali důležité informace a vysílačkou je sdělovali exilové československé vládě v Londýně Věděli, že s největší pravděpodobností neřežijí, ale bojovali za svobodu Československa

Václav Morávek Jeho heslo bylo: „Věřím v Boha a ve své pistole!“ Vynikající střelec, nosil vždy dvě pistole Byl v kontaktu s nejvýznamnějším zdrojem spojenecké špionáže za 2. sv. války – vysokým důstojníkem nacistické tajné služby Zemřel při přestřelce s Gestapem na Prašném mostě v roce 1942 Gestapo = nacistická tajná policie za 2. sv. války (německy Geheime Staatspolizei)

Památník Václava Morávka na Prašném mostě

Státní svátky ČR (září – listopad) 28. září – Den české státnosti (Svátek Sv. Václava) Sv. Václav Patron České země Jmenuje se po něm Václavské náměstí Kníže z rodu Přemyslovců, světec (=prohlášen za svatého) Žil v 10. století n.l. Založil chrám sv. Víta Zavražděn svým bratrem Boleslavem Legendy uvádějí datum zavraždění Václava v pondělí 28. září – proto v tento den jeho svátek

28. října Den vzniku Československa (28. října 1918) Tomáš Garrigue Masaryk přesvědčoval během 1. sv. války mocnosti Dohody (USA, V. Británie, Francie), aby po válce vzniklo samostatné Československo a získal jejich příslib Mocnosti Dohody daly Rakousko-Uhersku podmínku pro uzavření míru: národy Rakouska-Uherska musí mít samostatnost Velmi napomohly Československé legie (armáda Čechů a Slováků bojující po boku Rusů proti Rakousku-Uhersku a Německu) 28. října 1918 se konala velká demonstrace v Praze na Václavském náměstí a byl přijat první zákon o „vzniku Československé republiky“

17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii Slaví se jako připomenutí dvou událostí: 17. listopadu 1939, kdy popravou devíti studentů vyvrcholily nacistické represálie vůči studentům, kteří se účastnily protinacistické demonstrace při příležitosti pohřbu Jana Opletala (student, který byl zastřelen nacisty několik dní předtím) Druhá událost se odehrála 17. listopadu 1989, kdy připomínka 50. výročí nacistických represí přerostla v demonstraci proti komunistickému režimu, která byla násilně rozehnána na Národní třídě a kterou začala sametová revoluce.