VZTAHY ČLENSKÝCH STÁTŮ A EU Prezentace 2015

A. VZTAHY MEZI UNIÍ A ČLENSKÝMI STÁTY přenesení svrchovaných pravomocí na ES platí i pro EU jako právního nástupce delegované pravomoci nemohou být EU odňaty /rozhodnutí ESD Gewiese v. Mackenzie 24/83/ společenství respektuje „domaine réservé“ členských států Zásada solidarity státy jsou povinny: zajistit plnění smluvních závazků nečinit opatření, které by mohlo působit na „impotenci“ unijního práva

Zásada proporcionality Právní postavení EU Zásada subsidiarity Maastrichtská smlouva - princip subsidiarity zakotvila jako základní zásadu evropského práva EU je činná jen tam, kde národní úroveň nedostačuje pro dosažení žádoucích výsledků Odůvodňuje se v preambuli každého legislativního aktu EU Zásada proporcionality přiměřenost – EU zasahuje do oblasti regulace národním právem jen do nutné míry např. tam kde stačí vydat směrnici nebude vydávat nařízení

Zásada loyality (Článek 4 SEU) EU ctí rovnost členských států národní identitu (politické a ústavní systémy, samospráva) respektuje základní funkce státu státy ctí LOYÁLNÍ SPOLUPRÁCI pozitivní (učiní všechna opatření k plnění závazků z primárního i sekundárního práva) negativní (zdrží se všech opatření ohrožujících dosažení cílů Unie)

B. Mezinárodně-právní subjektivita - okruh práv a povinností zakládající smlouvy - smlouvy sjednané v plné formě EU - subjekt mezinárodního práva charakter m.-p. subjektivity a) odvozenost b) funkčnost důsledky ve vnějších vztazích (nejen) s členskými státy způsobilost uzavírat mezinárodní smlouvy výsady a imunity odpovědnost za jednání diplomatické zastoupení

Ad 1)Způsobilost EU uzavírat mezinárodní smlouvy Doktrína „implied powers“ - smlouvotvorná způsobilost se odvozuje z vnitřní působnosti funkcí EU Dohody o přidružení /kandidátství/ přidružení - zvláštní status státu dvě formy : s evropskými státy – s cílem budoucího členství 4.10. 1993 podepsána Evropská dohoda mezi EU a ČR, platná od 1995 1997 - zahájení přístupových vyjednávání s ČR se zámořskými zeměmi – cílem není budoucí členství většinou bývalé kolonie

Způsobilost EU uzavírat mezinárodní smlouvy Admisní dohody /dohody o členství/ hmotněprávní podmínky Rozsah práv a povinností vyplývajících z unijního práva pro nový členský stát Výjimky z aplikace unijního práva novým státem vůči EU pro ČR omezení nabývání zemědělské půdy a lesů cizozemci - občany EU -5 let snížená sazba DPH z produktů pěstitelského pálení - trvalá výjimka přechodná období aplikace práva EU „starými státy“ vůči novému členu vůči ČR omezení volného pohybu pracovních sil (max. do r. 2011 podrželo jen Neměcko a Rakousko) procesněprávní podmínky  Schválení ze strany EU Schválení ze strany členských států Schválení novým státem - referendum ČR - červen 2003; „Přistoupíme k EU, nebo ne?“ – 77 % ano, 23 % ne; volební účast byla 55 %)

AD 2) VÝSADY A IMUNITY EU Výsady a imunity EU Protokol o výsadách a imunitách EU obdoba diplomatických výsad a imunit Unie jako taková (orgány): nedotknutelnost užívaných nemovitostí, archivů i movitého majetku, jakož i písemností a úřední korespondence daňová imunita a osvobození od cel a jiných omezení pro předměty užívané k úřední činnosti cestovní doklady pro členy a zaměstnance orgánů Unie vydávají tyto orgány  

Další důsledky m.-p. subjektivity Ad 3) Mezinárodněprávní odpovědnost Upraveno v SFEU – žalobní titul předpoklady jednání přičitatelné EU Protiprávnost Ad 4) Diplomatické styky Úroveň stálých zastupitelství (misí) Pasivní - více než 160 států /první s VB roku 1952/ Aktivní - se státy, mezinárodními organizacemi (WTO)

Harmonizace právem EU

Harmonizace národních právních úprav Význam harmonizace práva pro vnitřní trh EU Právní úprava harmonizace podle  Smlouvy o založení ES (SES) do schválení Jednotného evropského aktu (JEA, 1978) vliv judikatury ESD rozhodnutí Cassis de Dijon (1979) Bílá kniha pro jednotný vnitřní trh (1985) Právní úprava harmonizace na základě JEA (1987) a Maastrictské Smlouvy EU (1992) Amsterdsmská smlouva (1997)

Harmonizace národních právních úprav Cíl: Odstranit napětí pravidla společného vnitřního trhu x národní právní režimy úpravy veřejnoprávní – bezpečnost výrobků Soukromoprávní – náležitosti smluv (spotřebitelé) Směrnice ES k harmonizaci národního práva Oblasti: rovnocenný standard ochrany otevření národních trhů

Metody harmonizace práva harmonizace minimální - členské státy mohou zachovat stávající nebo přijmout novou přísnější právní úpravu, která jde nad rámec úpravy v právu EU (např. ochrana spotřebitele) harmonizace alternativní – norma EU nabízí alternativy pro přizpůsobení úpravy členskými státy, z nichž každý stát musí jednu zvolit (např. směrnice o značení výrobků a jejich složení ) harmonizace opční (zejm. pro technické normy) umožňuje zachovat v platnosti či přijímat vnitrostátní právní předpisy odlišné (výrobek nemá přístup na trh EU)

Metody harmonizace práva harmonizace maximální - členské státy jsou povinny převzít ustanovení směrnice v plném rozsahu a nemohou se od nich odchýlit Prakticky se rovná přímého účinku nařízení Používá se např. v oblasti spotřebitelských směrnic

Metody harmonizace práva metoda odkazů na normy - závaznou povahu mají pouze kvalitativní standardy ( bezpečnosti, jakosti apod. - např. ve formě generálních klauzulí ), v podrobnostech odkaz na technické normy, Notifikační směrnice Rady EU (1998) - vydávání národních technických norem avizuje stát 6 předem ostatním členským státům

VÝJIMKY Z POVINNOSTI HARMONIZOVAT musí být splněny hmotné i procesní podmínky A. hmotné podmínky pro zisk výjimky: kvalifikovaný neekonomický důvod pro zbavení se povinnosti podřídit se již přijatému opatření z důvodu zachování existující národní úpravy nebo přijetí nové národní úpravy týkající se životního nebo pracovního prostředí přiměřenost (proporcionalita) – národní opatření není nutné, pokud přesahuje potřeby sledovaného legitimního cíle nejde o nástroj úmyslné diskriminace nebo skrytého omezení obchodu mezi členskými státy nebrání fungování vnitřního trhu

VÝJIMKY Z POVINNOSTI HARMONIZOVAT B. procesní podmínky výjimky povinnost okamžitě nahlásit Komisi zamýšlené opatření a zdůvodnit ho Komise rozhodne do 6 měsíců, pokud nerozhodne, bere se to jako schválené žalobu k ESD mohou podat členský stát nebo Komise, pokud si myslí, že členský stát zneužil výjimky nebo pokud žádají zrušení rozhodnutí Komise

Dokumenty pro koncepci harmonizace změna koncepce sbližování práva 1985 A. Bílá kniha Komise o „dokončení jednotného vnitřního trhu“ návrhy harmonizačních opatření B. Rozhodnutí Rady ES o nové koncepci v oblasti technické harmonizace a normalizace zásada flexibilních odkazu na normy evropských normalizačních institucí Správní orgány členských států jsou povinny předpokládat, že při postupu výrobce podle normy je dodržen soulad s požadavky směrnice Výrobce má sice právo volby vyrábět nikoli podle norem, nese pak ale důkazní břemeno slučitelnosti se směrnicí