Hlavní problémy českého zdravotnictví očima ekonoma Prezentace pro VIII. ročník konference K_B_E 1.června 2017 Miroslav Zámečník 1

Obsah 1 Limity pokračování v nastoupené cestě Konkurence, nabídka, poptávka, smlouvy, ceny- co z toho funguje? Politické stigma reformy zdravotnictví v ČR 2 3 2

Charakteristika systému českého zdravotnictví- ekonomika a finance Příjmy českého systému zdravotního pojištění v přepočtu na občana představují 28 000 Kč na hlavu a rok a každoročně jsou navyšovány o 1000-1300 Kč (jakému mzdovému nárůstu to odpovídá?) V průběžném systému na příjmy ZP působí tři základní faktory- míra zaměstnanosti (nyní rekordní), růst průměrných mezd a platů (nyní nejvyšší po roce 2008) a platby státu za „státní pojištěnce“ (nemají žádnou relaci k rizikovosti „státního kmene“ a slouží jako vyrovnávací nádrž-předmět každoročních politických licitací) Pluralita pojišťoven, ale minimální konkurence a samostatnost rozhodování daná neobvykle velkou mírou státní ingerence do vztahů ZP-poskytovatel zdravotních služeb Velmi slabé chápání smyslu rezerv ZP, které by měly vyrovnávat výkyvy příjmů v rámci ekonomického cyklu (nyní s prožere vše) Indiference plátců pojistného, kteří nečerpají pojištění na hospodárnost systému (13,5% je faktická daň, nikoli pojištění) Přerozdělování vybraného pojistného mezi ZP podle struktury pojistného kmene nepřináší „nové peníze“ (třetí vrstva podle PCG bude mít minimální dopady, ale umožní snad „disease management“)

Vrhání peněz vyřeší problém? A kde je vzít? Možné úpravy systému financování: Platba za státní pojištence kopírující riziko „státního kmene“? Ohromný nárůst nákladů státu (hlavně senioři), nepokrytý v rozpočtu- nutnost alternativních zdrojů (DPH?, spotřební daně?) Možnost zastropování zdravotních odvodů na rozumné výši (faktická daňová regrese- zvýšení zátěže pro nízkopříjmové přes a,) Zástupná platba pro rodinné příslušníky? Zdražení pro příjmově slabé- další nárůst daňového klínu- nutnost korigovat „podlahou“ (minimální příjem nezatížený odvody) Zapojení dalších daňových výnosů? DPH je „příjmová daň chudých“ (netvoří úspory) Spotřební daně (tabák, alkohol, slazené nápoje, cukrovinky, živočišné tuky?) Zvýšení spoluúčasti? (jak-viz dále) Raději nechat být tak, jak je? (také nejde)

Fungování trhu- nabídka, poptávka, ceny, smlouvy Současný systém zatížen velmi vysokou mírou státní ingerence- dohodovací řízení při existenci úhradové vyhlášky je z hlediska incentivů téměř z podstaty věci garance nedohody Ceny zejména v segmentu lůžkové péče- kde je DRG po restartu? Nové léky a postupy, transparentní algoritmus hodnocení chybí, chybí i nezávislý arbitr, a fond pro financování experimentální léčby Smluvní svoboda na výkony při současné cenové netransparenci? Možná tak na „balíčky“, ale prostor omezený Smluvní svoboda x vstup na trh x výstup z trhu (ochrana a subvencování poskytovatelů zejména v segmentu akutní lůžkové péče zřizovateli znamená velké pokřivení trhu a oslabení rozpočtového omezení- institut nucené správy a převzetí jiným poskytovatelem není dobře upraven) Suma sumárum: pojišťovny nejsou nákupčí péče pro pojištěnce

Politické stigma reformy a hledání konsensu Česko nemůže rezignovat na reformu, z nákladových a demografických důvodů, ale potřebuje konsensus o gradualistické kultivaci systému: Konkurenci pojišťoven by pomohlo zavedení dvousložkového pojistného s nominální částkou v řádu stokorun (plátci i senioři, kompenzace v penzích) Zavedení programů pro chronicky nemocné (bonus za dodržování léčebného plánu a malus) Ekonomická motivace prevence a zdravého životního stylu (opět bonus a malus) Zavedení „ekonomického“ gatekeepingu DRG a soutěžení o výkony podle transparentních kritérií Zrušení úhradových vyhlášek Nucená správa jako konsekvence špatného hospodaření i pro poskytovatele (nemocnice), pravidla pro převzetí Definovaní základního balíku péče hrazené z veřejného pojištění/ rozhraní sociální péče Elektronizace (jak chcete bez tvrdých dat toho hodnotit účinnost programů pro chronicky nemocné, například) HTA na zařazování nových metod