VEŘEJNÉ FINANCE SCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

Sociální zabezpečení Pojistné na sociální zabezpečení je významným zdrojem příjmů státního rozpočtu. Sociální zabezpečení je možné chápat jako soubor institucí, zařízení a opatření, jejichž prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů.

Sociální zabezpečení v ČR Zahrnuje: (veřejné zdravotní pojištění) sociální pojištění nemocenské pojištění důchodové pojištění příspěvek na státní politiku zaměstnanosti státní sociální podporu = dávky státní sociální podpory v závislosti na příjmu (např. přídavek na dítě, příspěvek na bydlení) bez ohledu na příjem (např. porodné) sociální pomoc dávky v hmotné nouzi (doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí) dávky sociální péče (příspěvky pro zdravotně postižené)

ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA ROZPOČTOVÝ PROCES VEŘEJNÉ FINANCE ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA ROZPOČTOVÝ PROCES

Rozpočtová soustava je soustava veřejných rozpočtů a institucí, které zabezpečují tvorbu, rozdělování, užití a kontrolu toků jednotlivých okruhů finančních prostředků v rámci soustavy.

Zdroj: Hamrníková, B. Maaytová, A. Veřejné finance, vlastní úprava

Funkce veřejných rozpočtů alokační - plní všechny veřejné rozpočty stát prostřednictvím veřejných rozpočtů rozmisťuje zdroje do produkce k zajišťování veřejných statků), redistribuční – plní státní rozpočet (SR) přerozdělení části příjmů SR mezi jednotlivé ekonomické subjekty stabilizační – plní státní rozpočet ovlivnění základních makroekonomických veličin aktivní fiskální politikou.

Veřejné rozpočty Vyrovnaný Přebytkový Schodkový (deficitní) příjmy = výdajům, spíše vzácná situace Přebytkový P > V přebytek se převede do rezerv nebo použije na splacení předchozích dluhů, Schodkový (deficitní) P < V je třeba jej vyrovnat z finančních rezerv nebo návratnými finančními prostředky (v případě SR státní dluhopisy) – k tomu dochází už v průběhu roku. Schodkovost je dlouhodobý problém veřejných rozpočtů! V rámci EU je dohlížen schodek veřejných rozpočtů v rámci Maastrichtských konvergenčních kritérií.

Rozpočtové zásady Jsou požadavky na konstrukci státního rozpočtu (SR), ale platí i pro ostatní veřejné rozpočty: Zásada úplnosti – SR má obsahovat všechny finanční transakce vlády (mimorozpočtové fondy tuto zásadu oslabují), Zásada jednotnosti – veškeré příjmy a výdaje prochází centrálním rozpočtem, jsou zachycována jednotně, Zásada reálnosti a pravdivosti – bez pozdějších úprav, přesunů a plateb v rozpočtu nezajištěných, Zásada každoročního sestavování a schvalování – pro prohloubení parlamentní kontroly, Zásada vyrovnanosti – vyrovnanost alespoň v delším časovém období, Zásada publicity – povinnost zveřejňovat rozpočty, Zásada přehlednosti – pevné stanovení věcné struktury rozpočtů, Zásada efektivnosti a hospodárnosti - co nejekonomičtější použití prostředků …

Státní rozpočet Tvoří stěžejní složku veřejné rozpočtové soustavy. Je centralizovaný fond peněžních prostředků soustředěný do působnosti státu na principu nenávratnosti a neekvivalentního způsobu rozdělování. Je finančním plánem na rozpočtové období. Je zákonem na němž se usnesl zákonodárný sbor. Zákon umožňuje výkonnou moc k vybírání příjmů (daní) a uskutečňování výdajů. SR tvoří finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce.

Státní rozpočet ČR 2016 (zákon č. 400/2015 Sb.) Příjmy a výdaje se člení podle jednotlivých kapitol (pro rok 2016: 42 kapitol): Úřad vlády a Ministerstva, Samostatné instituce, Kapitoly jejich rozpočet nemůže vláda změnit (Kancelář prezidenta, Poslanecká sněmovna, Senát,…) Kapitoly zvláštní povahy (Státní dluh, Všeobecná pokladní správa – její součástí je i rozpočtová rezerva,..)

Přípravu a schvalování státního rozpočtu, jakož i jeho implementaci legislativně upravuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Zdroj: MF ČR

Průběh rozpočtového procesu 1. návrh SR sestavuje MF ČR – vychází z podkladů jednotlivých resortů a samospráv na požadavky transferů ze SR, příprava vychází ze střednědobého rozpočtového rámce schváleného Poslaneckou sněmovnou, 2. nejpozději do konce září je návrh předán do Poslanecké sněmovny, kde probíhá schvalování (ve 3 čteních), 3. fáze realizace: 1.1. – 31.12., za příjmy odpovídá MF ČR (k tomu má finanční ředitelství a finanční úřady), za výdaje odpovídají správci kapitol SR, Kontrolu plnění zajišťuje MF ČR a NKÚ, čtvrtletní zprávy jsou schvalovány vládou a předkládány na vědomí Poslanecké sněmovně, Po 31.12. připraví MF ČR návrh státního závěrečného účtu (= údaje o výsledcích hospodaření za uplynulý rok) – schvaluje vláda a Poslanecká sněmovna (jak se naloží s přebytky, příp. deficity)

Rozpočtové provizorium v případě, že Poslanecká sněmovna zákon o státním rozpočtu na následující rok neschválí do 31. prosince stávajícího roku, do té doby, než sněmovna zákon o státním rozpočtu schválí a nabude účinnosti. Během rozpočtového provizoria se v každém měsíci mohou čerpat prostředky maximálně do výše 1/12 výdajů stanovených a schválených ve státním rozpočtu pro předchozí rok.

Státní rozpočet ČR 2016

Státní rozpočet ČR 2016 - příjmy Zdroj: MF ČR

Státní rozpočet ČR 2016 - výdaje

ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ

ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ Předmětem RUD není spotřební daň a silniční daň

Zdroj: MF ČR