POHYBLIVOST Michal Lehnert.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Fyzioterapie u SMA zásady cvičení osob s SMA poznatky z praxe
Advertisements

ORGANIZAČNÍ FORMY V TĚLESNÉ VÝCHOVĚ
Technika. TECHNICKÁ PŘÍPRAVA V tréninku techniky jde především o opakované provádění učeného pohybu, při kterém dochází k opravování a zpřesňování jeho.
Senzitivní období Mgr. Václav Kain.
KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI
Obratnostní schopnosti
VYTRVALOST Michl Lehnert.
VYTRVALOST Michl Lehnert.
TRÉNINKOVÉ ZATÍŽENÍ Michal Lehnert Michal Botek.
SÍLA Michal Lehnert.
R Y C H L O S T Michal Lehnert.
KONDIČNÍ PŘÍPRAVA Michal Lehnert.
TRÉNINK KOORDINAČNÍCH SCHOPNOSTÍ
Silové schopnosti Pohybová schopnost překonávat, udržovat, nebo brzdit odpor svalovou kontrakcí při dynamickém, nebo statickém režimu svalové činnosti.
Kondiční příprava: Vytrvalostní schopnost Obratnostní schopnost
Doc.PhDr. Blanka Hošková,CSc UK FTVS
POHYBLIVOST Michal Lehnert.
TRÉNINKOVÁ JEDNOTKA Michal Lehnert.
TRÉNINKOVÉ ZATÍŽENÍ Michal Lehnert Osnova přednášky:
Korekce odchylek správného držení těla
STATICKÝ STREČINK Slovo strečink pochází z anglického slova stretch,
Taktická příprava Michal Lehnert.
VY_32_INOVACE_TMM24360ZAPBOU Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Rozvoj.
Ovlivnění rozsahu pohybu
Zásady v tréninkové přípravě mládeže Licence B
PROTAHOVACÍ A KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ
Každému posilování předchází rozcvičení.
Metodický list Výuka probíhá diskusní formou. Hledáme odpověď na otázku – proč je užitečné věnovat se sportovní činnosti či jiné intenzivní pohybové činnosti.
Biomechanika kosterního svalu
TECHNICKÁ PŘÍPRAVA ..
Možnosti léčebné tělesné výchovy u pacientů s dědičnou neuropatií
Regulace úzkosti ve sportu
ROZVOJ SÍLY II. David Zahradník, PhD.
POHYBLIVOST MICHAL LEHNERT.
(soubory vnitřních předpokladů organismu k dané pohybové činnosti)
MICHAL LEHNERT. OSNOVA PŘEDNÁŠKY: 1. Charakteristika R, R jako důležitý faktor sportovních výkonů. 2. Biologické základy R. 3. Členění rychlostních schopností.
SÍLA Michal Lehnert.
ROZVOJ POHYBOVÝCH SCHOPNOSTÍ
Regenerace jako součást tréninku Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Biomedicínské předměty Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.
TRÉNINKOVÁ JEDNOTKA Michal Lehnert.
PERIODIZACE Michal Lehnert.
Teoretické zdůvodnění a praktické provádění strečinku
Osnova přednášky: 1.Charakteristika tréninkové jednotky (TJ), typy TJ. 2.Struktura TJ – úvodní, hlavní a závěrečná část. Obsah a význam jednotlivých částí.
Regenerace ve sportu – pohybové prostředky MUDr.Kateřina Kapounková
TEORIE SPORTOVNÍHO TRÉNINKU
PLÁNOVÁNÍ SPORTOVNÍHO TRÉNINKU
Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra gymnastiky Gymnastika II. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem,
Rozvoj pohybových schopností ve školní TV Pohybové schopnosti jsou souhrnem integrovaných a relativně samostatných dispozic subjektu, potřebných ke splnění.
NÁZEV ŠKOLY: Gymnázium Lovosice, Sady pionýrů 600/6 ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV MATERIÁLU: VY_32_INOVACE_4C_06_Rozvoj pohyblivosti TÉMA.
Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra gymnastiky Gymnastika II. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem,
Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra gymnastiky Gymnastika II. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem,
NÁZEV ŠKOLY: Gymnázium Lovosice, Sady pionýrů 600/6 ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV MATERIÁLU: VY_32_INOVACE_4C_07_Vědomostní soutěž TÉMA.
SVALOVÁ ROVNOVÁHA.
KONDIČNÍ PŘÍPRAVA Michal Lehnert.
TRÉNINKOVÁ JEDNOTKA.
jen pro vnitřní potřebu
Vytrvalostní a koordinační schopnosti
OSNOVA PŘEDNÁŠKY: Charakteristika R, R jako důležitý faktor sportovních výkonů. Biologické základy R. Členění rychlostních schopností – druhy R. Tréninkové.
STREČINK OB21-VVP-HUM-TV-JAN-M-SUPL-003 Vypracoval: Mgr. Dalibor Janůš
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ MĚSTEC KRÁLOVÉ
PERIODIZACE Stanovení po sobě následujících tréninkových cyklů, jejichž obsah, velikost zatížení a opakování se podílejí v určitém časovém úseku na zvyšování.
R Y C H L O S T Michal Lehnert.
Základy sportovního tréninku
Kondiční příprava ve sportu
SÍLA Michal Lehnert.
VYTRVALOST Michl Lehnert.
KONDIČNÍ PŘÍPRAVA Michal Lehnert.
PERIODIZACE Michal Lehnert.
TRÉNINKOVÁ JEDNOTKA Michal Lehnert.
STATICKÝ STREČINK Slovo strečink pochází z anglického slova stretch,
Transkript prezentace:

POHYBLIVOST Michal Lehnert

OSNOVA PŘEDNÁŠKY Charakteristika pohyblivosti (P), druhy, snížená a zvýšená pohyblivost. Biologické základy P. Metodické aspekty tréninku P se zaměřením na strečink.

Schopnost vykonávat pohyby v plném kloubním rozsahu. POHYBLIVOST Schopnost vykonávat pohyby v plném kloubním rozsahu. SYNONYMA: flexibilita, ohebnost Normální pohyblivost (P) je určena fyziologickým rozsahem kloubů.

Faktory ovlivňující P: POHYBLIVOST Faktory ovlivňující P: -ostatní motorické schopnosti -věk, pohlaví a další individuální specifika (viz dále) -tréninková činnost (sportovci často snížená v důsledku specifického zatěžování)…

Co je nutné o P vědět: Rozlišuje se P aktivní a pasivní. POHYBLIVOST Co je nutné o P vědět: Rozlišuje se P aktivní a pasivní. Je předpokladem efektivní svalové činnosti: -správného a hospodárného vykonávání pohybu -oddálení nástupu únavy... Umožňuje uplatnit další schopnosti (rychlost, sílu, obratnost). Je prevencí přetížení, zranění, opotřebovávání svalů, kloubů, chrupavek, šlach. Sportovní odvětví – odlišné nároky na P.

POHYBLIVOST SNÍŽENÁ Může negativně ovlivňovat učení se technice, účinnost techniky, rozvoj rychlosti a síly a jejich uplatnění v technice závodního pohybu. Vede k přetížení svalů, které kompenzují nedostatek P a k jejich  rychlejší unavitelnosti. Nejčastější trvalá zkrácení vedoucí k snížení P se vyskytují u exponovaných svalových skupin, jejichž antagonisté mají tendenci k ochabování (svalstvo prsní, extenzory páteře, flexory kyčle…).

ZVÝŠENÁ (HYPERMOBILITA) POHYBLIVOST ZVÝŠENÁ (HYPERMOBILITA) může vést k destabilizaci kloubů a zvyšuje pravděpodobnost poranění jejich vazů.  

BIOLOGICKÉ ZÁKLADY anatomická konstrukce kloubu a jeho funkčnost POHYBLIVOST BIOLOGICKÉ ZÁKLADY anatomická konstrukce kloubu a jeho funkčnost vlastnosti vazů, šlach a svalů - tonické a fázické svalstvo, svalová rovnováha, síla, elasticita, množství a rozložení tkáně, reflexní aktivita svalu: svalová vřeténka - napínací reflex:reflexní kontrakce při náhlém pohybu, resp. natažení svalu šlachová tělíska - ochranný útlum při mohutném napětí svalu (ochabnutí svalu)  

Metodika tréninku pohyblivosti Upřednostňuje se pomalé statické protahování – strečink před švihovým (zvláště u začátečníků, na konci tréninkové jednotky…). Dosahovat opakovaně krajních poloh v příslušných kloubech předpokládá SVALY PROTAHOVAT A UVOLŇOVAT.

Metodika tréninku pohyblivosti a) PROTAHOVÁNÍ SVALŮ U odpočatých a koncentrovaných sportovců, po dokonalém rozcvičení (prohřátí). Při volbě metod protahování (druhu, trvání, náročnosti) vycházet z: -stavby a funkcí podpůrně-pohybového aparátu -požadavků sportovního výkonu -individuálních specifik (stereotypy v držení těla, stav svalových skupin, mimo tréninková činnost).

Metodika tréninku pohyblivosti b) UVOLŇOVÁNÍ SVALŮ Předpokladem efektivního protahování svalů a vazů je uvolnění svalů (relaxace), jejich optimální reflexní aktivita a odpovídající síla agonistů (zajišťují dosažení krajní polohy). Uvolňovací cvičení – protřepávání, kývání, kroužení, náročnější techniky např. založené na vědomé kontrole svalstva - vnímání kontrakce a relaxace (Jacobson), navozování pocitů tíhy, tepla apod. (Schulzův autogenní trénink)…

Metodika tréninku pohyblivosti Ad a) ZPŮSOBY PROTAHOVÁNÍ I. Členění podle sil zajišťujících dosažení krajní polohy: PASIVNÍ - krajní polohy je dosaženo vnější silou. Provádět opatrně (měkce). AKTIVNÍ - krajní polohy je dosaženo vlastní silou.

Metodika tréninku pohyblivosti Ad a) ZPŮSOBY PROTAHOVÁNÍ II) Členění podle dynamiky provedení pohybu: DYNAMICKÉ - dosažení krajních poloh švihy nebo hmity (a event. krátká výdrž). Provádět měkce, ne u začátečníků. STATICKÉ (STREČINK) - pomalé protahování svalů s výdrží v krajních polohách (ne do bolesti).

PROTAŽENÍ PROTAŽENÍ PASIVNÍ STATICKÉ AKTIVNÍ DYNAMICKÉ ZPŮSOBY PROTAHOVÁNÍ PASIVNÍ STATICKÉ PROTAŽENÍ PROTAŽENÍ AKTIVNÍ DYNAMICKÉ Uvedené způsoby se mohou kombinovat!

Metodika tréninku pohyblivosti - strečink Existuje více strečinkových metod, obvykle se využívá metod, jejichž podstatou je: 1. opakování fází protažení – počáteční a rozvíjející (každá fáze cca 10-30 s) oddělené krátkým uvolněním 2. posloupnost: -izometrická kontrakce (v téměř krajní poloze, cca 5-30 s) -uvolnění (cca 2 s) -opětovné pasivní protažení (cca 10-30 s) (tzv. technika PNF -proprioceptivní neuromuskulární facilitace.

Metodika tréninku pohyblivosti - strečink Doba trvání výdrží v krajní poloze i celého cvičení v tréninkové jednotce závisí na: -cíli cvičení -velikosti svalových skupin -individuálních odlišnostech…

Metodika tréninku pohyblivosti - strečink Cíle strečinku: Příprava na podání sportovního výkonu (pouze strečink nestačí). Výdrž cca 8-10 s. Kompenzace jednostranného zatížení, aktivní regenerace po zatížení (i v intervalech odpočinku mezi cvičením) - dochází k okysličení tkání spojenému s odplavením metabolitů, uvolněním a protažením tkání). Provádí se nižší intenzitou (měkce). Výdrž cca do 30 s. Zvyšování pohyblivosti.

Metodika tréninku pohyblivosti ZVYŠOVÁNÍ POHYBLIVOSTI P lze zlepšovat v kterémkoliv věku, avšak s odlišným efektem. Předpokladem je předchozí zahřátí organizmu. Nejlepší výsledky při každodenním tréninku, zpočátku cca 5-10 opakování (více u dolních končetin a zejména u páteře - 15-20 opakování, později event. i více), 3-5 sérií.

Metodika tréninku pohyblivosti UDRŽOVÁNÍ POHYBLIVIOSTI Pravidelné zatěžování vede ke snížení P → zařazujte protahovací cvičení v průběhu nebo po skončení t tréninku. U většiny sportů je pro dostačující jedna tréninková jednotka týdně a důkladný strečink v rozcvičení, u sportů vyžadujících vyšší úroveň P minimálně 2-3 x týdně a cca poloviční objem cvičení oproti rozvoji.

Metodika tréninku pohyblivosti ZVYŠOVÁNÍ POHYBLIVOSTI Věnovat pozornost dýchání a koncentrovat se na cvičení. Využívat širšího spektra cviků pro protažení jednotlivých svalových skupin. Vyhýbat se polohám a cvikům, při kterých sportovec pociťuje bolest, trhavým pohybům, necvičte při zranění (po zranění, zánětlivých stavech cvičit měkce).

Diagnostika pohyblivosti Po důkladném zahřátí. Varianty: např. zjišťování schopnosti zaujmout určité polohy, provést cvičení… U obou stran těla. Na začátku a na konci sezóny, cyklu... Tréninková praxe: různé požadavky na přesnost měření…

KONTROLNÍ OTÁZKY Charakteristika pohyblivosti (P) a uveďte faktory, které ji ovlivňují. Jaké důsledky může mít snížená nebo zvýšená P. Objasněte biologické základy P. Uveďte základní metodické aspekty tréninku P se zaměřením na strečink.