Projekt: Moderní škola 2010 registrační číslo: CZ. 1. 07/1. 4. 00/21 Projekt: Moderní škola 2010 registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.1091 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_205 Předmět: Ekologická výchova Autor: Petra Morchová

VY_32_INOVACE_205_vodniekosystem   Název: EV Vodní ekosystém Anotace: program rozšiřuje základní přehled o ekosystémech vody a jejich rozdělení Datum vzniku: 9. 10. 2012 Jazyk: český Datum odpilotování: 11.10. 2012 Očekávaný výstup: pochopení složitosti jednotlivých ekosystémů i jejich vzájemné provázanosti Speciální vzdělávací potřeby: 5 Klíčová slova: slaná voda, sladkovodní stojaté vody, tekoucí vody, brakické vody, jezera, rybníky, salinita, produktivita ekosystému Druh učebního materiálu: PPT prezentace Druh interaktivity: diskuze o biodiverzitě jednotlivých ekosystémů, jejich ovlivňování člověkem Cílová skupina: 8. ročník Stupeň a typ vzdělávání: základní – druhý stupeň Typická věková skupina: 13– 14 let Celková velikost: 553 kB

Vodní ekosystém

Dělení ekosystémů Mořské vody Sladkovodní stojaté vody Tekoucí vody Brakické vody

1) mořské vody Pokrývají 71 % povrchu planety Země – 96,5% planetárního vodstva Slané prostředí (salinita) – obvykle 3,5 % Podstatné pro druhové složení ekosystému Každý výkyv v salinitě znamená možnou změnu v druhovém složení Teplota tání (bod tuhnutí) mořské vody se vlivem salinity pohybuje kolem -1,8 °C.

2) Sladkovodní stojaté vody a) Jezera Přirozená nebo umělá (vytvořená člověkem - nádrže) Napájena povrchovou, srážkovou nebo podzemní vodou Některá jezera jsou bezodtoká Mají vyrovnaný ekosystém (producenti, konzumenti a destruenti jsou v rovnováze)

b) Rybníky Vytvořené člověkem Významná hnízdiště vodního ptactva a zastávka tažného ptactva V okolí mnoho chráněných druhů (čáp černý a bílý, volavka popelavá, chřástal vodní, rákosník velký apod.) Vodní bezobratlí živočichové - (doplň podle pracovních listů) Nebývá vyrovnaný ekosystém Důsledek – rybníky zarostlé rákosím, sinice Je potřeba o ně pečovat – čistit, provádět výlovy ryb

Čáp černý Čáp bílý

Volavka popelavá

Chřástal vodní

Rákosník velký

3) Tekoucí vody Vyšší obsah kyslíku než ve stojatých vodách Důležitá úloha pobřežních porostů Odlišné podmínky na horním, středním a dolním toku 1.Horní tok rychlý proud, vysoký obsah kyslíku, chladná voda, kamenité dno, chybí plankton, pstruhové rybí pásmo s nízkou produktivitou 2.Střední tok Mírnější proud, písčité dno, začíná se objevovat plankton, lipanové a parmové rybí pásmo 3. Dolní tok Pomalý tok, bahnité dno, větší hloubka, větší obsah živin, málo kyslíku, vyšší teplota, velké množství planktonu, cejnové rybí pásmo

4) Brakické vody V ústí řek – míšení slané a sladké vody Rostlinstvo i živočišstvo zvyklé na velké kolísání salinity Velký vliv přílivu a odlivu Vysoká produktivita

Zdroje http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ciconia_nigra_1_(Marek_Szc zepanek).jpg; licence: Creative Commons Uveďte autora- Zachovejte licenci 3.0 Unported; autor: Marek Szczepanek http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:White_Stork_(Ciconia_ciconi a).jpg; licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported; autor: Dominik Ryba http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Grey_Heron_(Ardea_cin erea)-_Immature_at_Bharatpur_I_IMG_5716.jpg?uselang=cs; licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported; autor: J.M.Garg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ralaqu.jpg?uselang=cs; licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported; autor: Pierre Dalous Ostatní foto vlastní