VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ – SEKUNDÁRNÍ PRÁVO A JUDIKATURA SEMINÁŘ 2016

Rozsudek dassonville 1974 (opakování) “ Všechna obchodní pravidla upravená právem členských států, která přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně brání obchodu mezi členskými státy, je nutné považovat za opatření mající rovnocenný účinek jako kvantitativní omezení." (odst. 5 rozsudku) Známé jako formule Dassonville

ESD a rozsudek Keck Formule Dassonville (1974) stanovena jako všezahrnující, ať byla opatření diskriminující či nediskriminující formule se nelze dovolávat tam, kde jednání státu neomezuje obchod (dovoz) s dováženým zbožím více, než obchod (dovoz) s domácím zbožím. Rozsudek ve věci Keck C 267 a 268/91 proto upřesnil postoj ESD z rozsudku Dassonville – opatření týkající se samotné podstaty výrobků spadají pod zákaz čl. 28, Jako taková opatření nelze považovat určitá nediskriminačně aplikovaná prodejní opatření (nedělní prodej, způsob reklamy, prodej pod cenou, okolnosti prodeje apod.). Rozhodujícím hlediskem je přístup zboží na trh - možnosti musí být stejné jako pro domácí zboží.

Důsledky rozsudku Keck – která omezení nelze považovat za kvantitativní omezení Povolená vnitrostátní omezení, tedy opatření s rovnocennými účinky kvantitativním omezením (ORUKO) nejsou zakázány: zákaz prodeje se ztrátou (Keck a Mithouard) omezení prodejní doby – zákaz nedělního prodeje (Punto Casa) omezení místa prodeje nebo osoby prodejce (Komise v. Řecko) omezení určitých druhů reklamy cenové regulace - prodej za ceny s mimořádně omezenou mírou zisku (Belgapom v. ITM Belgie) Všechny národní nediskriminační úpravy obchodování se zbožím, které vůbec neblokují vstup zboží z jiných členských států na domácí trh jsou vyloučeny z oblasti působnosti ORUKO

Princip vzájemného uznávání národní úpravy Princip vzájemného uznávání byl stěžejní pro Bílou knihu 1985 k zavedení vnitřního trhu. Vytvořil novou strategii pro regulační koordinaci (harmonizaci) v oblastech technické normalizace finančních služeb vysokoškolských diplomů a profesní kvalifikace. Vzájemné uznávání je v podstatě uznání skutečnosti, že vnitrostátní regulační systémy jsou rovnocenné (ekvivalentní)

zásada vzájemného uznávání její aplikace Orgány členských států vyžadují splnění požadavků národních předpisů, např. provedení dalších zkoušek, předložení dokumentů aj. Opatření je nepřiměřené Rozhodnutí příslušných úřadů není odůvodněno Dovozce má omezené možnosti jak se bránit Řešení navržené Evropskou komisí: nařízení upravující postup při aplikování principu vzájemného uznávání - práva a povinnosti pro podnikatele příslušné národní orgány

technické překážky Případ 178/84 Komise v. Německo Komise zahájila řízení oporušení Smlouvy proti Německu za omezení, které stanovilo pro uvádění piva na německý trh . Německo zakázalo uvádění na německý trh piva legálně vyráběného a prodávaného v jiných členských státech, pokud nesplňovalo ustanovení zákona Biersteuergesetz 1952. Zákon platil stejnou měrou na veškeré pivo vyrobené v Německu, takže se nejednalo o diskriminaci vůči dovozům. Komise zkoumala a napadla zákon ve dvou ohledech:

technické překážky Název "Bier" mohl být používán pouze označení výrobků ze sladového ječmene, chmelu, kvasnic a vody. Použití jiných přísad, jako je kukuřice, nevylučuje uvádění na trh hotových výrobků, ale nemohou být prodávány jako "Bier". Předpis obsahoval absolutní zákaz uvádění piva, které obsahují doplňkové látky. Toto pravidlo se rovněž uplatňovalo na veškeré pivo, ať je vyrobeno kdekoliv. Argumentem státu byla ochrana veřejného zdraví.

technické překážky Vzájemné uznávání odstraňuje dvojí zatížení zboží, tj. Na dovážené zboží dopadá větší zatížení, protože nejprve muselo vyhovět požadavkům technických norem či požadavků ve státě výroby a následně může být vystaveno požadavkům technických norem či požadavků dovážejícího státu Toto pak chrání domácí ekonomiku podrobením dováženéhp zboží rozdílným technickým normám než jsou ty, kterým již musely vyhovět ve státě původu.  Nicméně tyto požadavky mohou být použity vůči dováženému zboží pouze za předpokladu, že jsou oprávněné

Nařízení rady EU 764/2008 Určuje postup, který musí národní orgán dodržet v případě, kdy se rozhodne uplatnit vůči konkrétnímu cizímu výrobku požadavky vlastního národního technického předpisu namísto principu vzájemného uznávání Oblast působnosti: správní rozhodnutí určená podnikatelům přijímána na základě technického pravidla ohledně jakýchkoli výrobků Cíl: posílit fungování vnitřního trhu zlepšením volného pohybu zboží

Přínosy Nařízení rady EU 764/2008 Nařízení stanoví jasná pravidla jak musí správní úřad členského státu postupovat v případě, že se rozhodne omezit volný pohyb určitého výrobku na svém území Důkazní břemeno je na straně úřadu Podnikatelům neplynou z nařízení žádné nové povinnosti Ukládá zřídit kontaktní místo pro výrobky

VÝJIMKY ZE SVOBODNÉHO POHYBU ZBOŽÍ Existují výjimky ze zákazu omezovat volný pohyb zboží na vnitřním trhu definovaného články 34 a 35 SFEU?

VÝJIMKY ZE SVOBODNÉHO POHYBU ZBOŽÍ - ČLÁNEK 36 SFEU Články 34 a 35 nevylučují zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu odůvodněné veřejnou mravností, veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a života lidí a zvířat, ochranou rostlin, ochranou národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví.

VÝJIMKY Z POUŽITÍ - ČL. 36 SFEU Uplatnění kterékoliv výjimky musí být objektivně odůvodněné,nesmí se jednat o opatření chránící domácí ekonomiku některého státu Rozah uplatnění výjimky musí být poporcionální cíli a tedy představovat co nejmenší omezení obchodu mezi ČS

VÝJIMKY DLE ČL. 36 SFEU - DŮVODY Co je míněno veřejnou mravností? Potrat byl prohlášen jako jednání, které není nemorální – judikát ESD v případu Grohan Society for the Protection of the Unborn Child v Grogan ((C-159/90 ) Dovoz hracích automatů - hazardní hry rovněž byly prohlášeny jako jednání nepředstavující nemorální viz judikát v případu C-275/92 HM Customs v Schindler & others

VÝJIMKY Z POUŽITÍ ČL. 36 SFEU DŮVODY Případ 121/85 Conegate v Customs and Excise Commissioners , Conegate - dovoz pornografického materiálu z Německa do Británie. Dovozce prokázal, že tento druh není nikde v Británii zakázán. ESD dal dovozci za pravdu s tím, že dovoz nemůže být zakázat jen proto, že v Británii se obdobné zboží nevyrábí – musela by být výslovně zakázána jeho distribuce. ESD: „ Členské státy se … nemohou dovolávat veřejné mravnosti k tomu, aby byl zakázán dovoz zboží, pokud jejich vlastní právo neobsahuje zákaz výroby nebo obchodování s takovýmto zbožím na jejich územích.“

VÝJIMKY Z POUŽITÍ ČL. 36 SFEU DŮVODY Veřejný pořádek Jako příklad možného omezení volného pohybu zboží z důvodu ochrany veřejného pořádku je možno uvést rozsudek 7/78 Regina ESD umožnil Británii zakázat vývoz národních mincí stažených z oběhu, toto opatření bylo označeno jako tradičně podstatný zájem státu. rozsudek 69/88 Krantz v tomto případě šlo o národní předpis dovolující daňovému úřadu vybírajícímu přímé daně hojit se na majetku, který se nachází v jiném členském státě. ESD toto ustanovení potvrdil jako správné vyložení článku 30 a dal Nizozemí za pravdu. Soud nevyžaduje, aby pro účely článku 30 SES obsahovalo národní opatření trestněprávní sankci

VÝJIMKY Z POUŽITÍ ČL. 36 SFEU DŮVODY Veřejná bezpečnost příklady tohoto typu výjimky rozsudek 72/83 Campus Oil irský předpis stanovil, že všichni dovozci benzinu musí nakoupit alespoň 35% svých surovin (ropy) z irských zdrojů a za ceny fixně stanovené státem. Irsko se brání výjimkou čl. 36 - pro státní bezpečnost je důležité udržet si vlastní produkci ropy. Jinak nejsou jejich rafinérie schopny udržet se na trhu. ESD potvrdil oprávněnost výjimky ve prospěch Irska. rozsudek ve věci C-367/89 Richardt- zde bylo předmětem sporu zavedení zvláštního povolení z důvodu veřejné bezpečnosti pro zboží označované jako strategický materiál.

VÝJIMKY Z POUŽITÍ ČL. 36 SFEU DŮVODY ochrana zdraví Článek 36 usiluje o vytvoření rovnováhy mezi zájmy na vytvoření jednotného trhu a ochranou zdraví. ESD je obzvláště obezřetný při určování, zda nějaké opatření je ve skutečnosti skrytou formou protekcionismu: K tomu , aby bylo možné ospravedlni jednání jako opatření na ochranu zdraví, musí tvořit významnou součást součást národní zdravotní politiky.”

VÝJIMKY Z POUŽITÍ ČL. 36 SFEU DŮVODY Příklady z důvodů ochrany zdraví Případ 40/82 Komise v. UK (dovoz drůbežího masa) [1982] ECR 2793, v němž Velká Británie vydala opatření k zákazu dovozu krůt z Francie těsně před Vánocemi, na základě tzv. Newcastleské choroby (výskyt onemocnění přitom nebyla u francouzské krůt nalezen). ESD shledal opatření jako omezení obchodu sloužící k ochraně zájmů britských výrobců  

VÝJIMKY Z POUŽITÍ ČL. 36 SFEU DŮVODY Příklady z důvodů ochrany zdraví  Případ 216/84 Komise v. Francie [1988] ECR 793, - Francie zakazovala mléčné náhražky s odůvodněním, že mají menší nutriční hodnotu, než mléko a tedy představují zdravotní riziko. Toto opatření ESD rovněž označeno jako opatření, omezující obchod uvnitř ES

VÝJIMKY Z POUŽITÍ ČL. 36 SFEU DŮVODY 124/81 Komise v. UK (UHT mléko) VB se snažila omezit obchodování s UHT mlékem pouze na schválené mlékárny a distributory , a to z z důvodu, že dovážené UHT mléko může obsahovat bakterie nebo viry. Dovežené UHT mléko proto mělo být přebalit a znovu ošetřeno těmito schválenými mlékárnnami ESD shledal jako omezení obchodu. Případ Officier von Justitie v Sandoz BV (174/82) Opatření státu bylo shledáno jako odůvodněné v případě dovozu tyčinek müsli s přidanými vitaminy Nizozemské orgány odůvodnily zákaz dovozu že zjištěná hladina vitaminů není povolena v holandských produkty.

VÝJIMKY Z POUŽITÍ ČL. 36 SFEU DŮVODY Výjimky z důvodu ochrany životního prostředí Jako příklady možno uvést Rozsudek: C-2/90 Komise v. Belgie (Valonský odpad) ve Valonsku byl vysloven absolutní zákaz skladování nebo vysypávání odpadu pocházejícího z jiných členských států. Soud tuto možnost uznal jako oprávněnou. Oblast převozu nebezpečných látek přes hranice je upraven a směrnicí 84/631. Tato směrnice dává členským státům kompetenci příhraniční převoz nebezpečných odpadů globálně zakázat.

VÝJIMKY Z POUŽITÍ ČL. 36 SFEU DŮVODY Výjimky z důvodu ochrany životního prostředí Rozsudek 94/83 Heijn BV- zde se jednalo o jablka, která pan Heijn chtěl dovážet do Nizozemí. Nizozemí však dovoz těchto jablek zakázalo z důvodu vyššího, než povoleného obsahu pesticidů. ESD dal Nizozemí za pravdu a rozhodl, že články 30 a 36 SES nebrání omezení dovozu jablek z důvodu vyššího obsahu škodlivých látek

VÝJIMKY Z POUŽITÍ ČL. 36 SFEU DŮVODY Výjimky z důvodu ochrany duševního vlastnictví oddělení existence práva a jeho výkonu + teorie vyčerpání práv (aby právo k duševnímu vlastnictví nebylo zneužíváno) případ Centrafarm BV vs. Sterling Drug Inc. C. dovážel léky z VB, kde je Sterling uvedl do Nizozemí uvedení na trh ve st. kde ochrana neexistuje bez souhlasu majitele -> nedochází k vyčerpání práv

Zákaz diskriminačního nepřímého zdanění (čl. 110 SFEU) „Členské státy nepodrobí přímo ani nepřímo výrobky jiných členských států jakémukoli vyššímu vnitrostátnímu zdanění, než je to, jemuž jsou přímo nebo nepřímo podrobeny podobné výrobky domácí. Členské státy nepodrobí dále výrobky jiných členských států vnitrostátnímu zdanění, které by poskytovalo nepřímou ochranu jiným výrobkům."

Zákaz diskriminačního nepřímého zdanění (čl. 110 SFEU) Povšimněme si významu článku 110 odst 1 SFEU Členské státy nepodrobí přímo ani nepřímo výrobky jiných států jakémukoli vyššímu vnitrostátnímu zdanění než je to, jemuž jsou přímo nebo nepřímo podrobeny podobné výrobky domácí Vnitrostátní zdanění výrobky jiných států Podobné výrobky domácí

Zákaz diskriminačního nepřímého zdanění (čl. 110 SFEU) Podobnost ? „Ustanovení… /o podobnosti/ musí být vykládáno široce, aby pokrylo všechny daňové postupy, které se dotýkají rovného zacházení s domácími a dováženými výrobky; pojem „podobné výrobky je tedy třeba vykládat dostatečně pružně“… .“ (judikát 168/78 Francie vs Komise).

Zákaz diskriminačního nepřímého zdanění (čl. 110 SFEU) Případ 112/84 Humblot v. Directeur des Services Fiscaux - případ, kdy roční daň z motorových vozidel rozlišovala mezi auty s různým výkonem a měla fakticky za následek zdanění dovážených automobilů vyšší (roční) daní než u tuzemských automobilů ESD : „Členský stát nemůže použít rozdílné daně, která jsou nepřímo diskriminační, tedy v případě, že daň má vyšší dopad na dovážený výroben nežli na domácí ….tento rozdíl ve zdanění vede k faktické diskriminaci, která je zakázána podle Smlouvy“ Francie zavedla daň z užívání osobního auta. Daň rostla v závislosti na síle vozidla, bez ohledu na to, zda je domácí, či zda je dovezeno. Při bližším posouzení se ukázalo, že systém je nastaven tak, aby do nižší sazby spadaly domácí vozy a do vyšší vozy zahraniční. Soudní dvůr toto označil za nepřímou diskriminaci podobných výrobků (čl. 90/1)

Zákaz diskriminačního nepřímého zdanění (čl. 110 SFEU) Vnitřní zdanění, přímo či nepřímo diskriminující dovážené výrobky, které jsou buď podobné tuzemským výrobkům nebo jsou nahraditelné za domácí výrobky, je zakázané podle článku 110 SFEU. Tedy: Členský stát nemůže zavést vnitřní daň na výrobky z jiných členských států vyšší, než jakou ukládá na podobné domácí výrobky. Tam, kde existuje konkurenční vztah, nemůže být účinkem vnitřního daňového systému ochrana domácího výrobku před dováženými výrobky, jež si vzájemně konkurují

HARMONIZACE NEPŘÍMÝCH DANÍ Daň z přidané hodnoty: Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (77/388/ EHS) Úprava znění k 1.1.1999 Základní sazba minimálně 15 % Snížená sazba nejvýše 5 % Okruh zboží a služeb se sníženou sazbou přezkoumává EK každé 2 roky

Harmonizace nepřímého zdanění Od 1. 1. 1993 vytvoření vnitřního trhu: Směrnice Rady ze dne 16. prosince 1991 doplňuje společný systém daně z přidané hodnoty a mění směrnice 77/388/ EHS s ohledem na odstranění daňových hranic (91/680/ EHS) Od 1. ledna 2008 - společný systém DPH Směrnice Rady č. 2006/112 vztahuje se na výrobu a distribuci zboží a služeb v rámci EU a dovozy do EU umožňuje odečet DPH prostřednictvím systému částečných plateb stanovuje standardní sazbu DPH ve výši nejméně 15 % zdanitelné částky (platnost do 31. prosince 2010) a umožňuje aplikovat také jednu nebo dvě snížené sazby DPH ve výši nejméně 5 %.

Harmonizace nepřímého zdanění -spotřební daně Směrnice Rady 92/12/ EHS ze dne 25. února 1992 0 obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobců podléhajících spotřební daniě Směrnice 92/79/ EHS a 92/80/ EHS o sbližování daní z cigaret a jiných tabákových výrobků Směrnice 92/81/ EHS a 92/82/ EHS o harmonizaci struktury a o sbližování sazeb spotřebních daní z minerálních olejů Směrnice 92/83/EHS a 92/84/EHS o harmonizaci struktury a o sbližování sazeb spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů

KONEC PREZENTACE