VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ – SEKUNDÁRNÍ PRÁVO A JUDIKATURA SEMINÁŘ 2016.

Prezentace na téma: "VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ – SEKUNDÁRNÍ PRÁVO A JUDIKATURA SEMINÁŘ 2016."— Transkript prezentace:

1 VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ – SEKUNDÁRNÍ PRÁVO A JUDIKATURA SEMINÁŘ 2016

2 K VANTITATIVNÍ OMEZENÍ A ORUKO

3 Z ÁKAZ MNOŽSTEVNÍCH OMEZENÍ Kromě daňových překážek existují další opatření, která diskriminují dovoz a vývoz. Tato jdou známá jako množstevní omezení. Článek 34 SFEU stanoví: "množstevní omezení dovozu a všechna opatření s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázána." Článek 35 SFEU stanoví totéž ve vztahu k vývozům

4 Z ÁKAZ MNOŽSTEVNÍCH OMEZENÍ Jsou tyto články přímo účinné? Ano, mají vertikální přímý účinek Dovozy- viz např. případ C-46/93 Brasserie du Pecheu r vývozy – případ C-5/94 Hedley Lomas Proč mají vertikální přímý účinek ? Protože články 34 a 35 SFEU jsou cíleny na vlády členských států; vztahují se na opatření přijatá členskými státy a nikoliv opatření přijatá soukromými osobami

5 Z ÁKAZ MNOŽSTEVNÍCH OMEZENÍ Co znamená množstevní omezení? Soudní dvůr stanovil množstevní omezení pro případ 2/73 Riseria Luigi Geddo proti Ente Nazionale Risi, "opatření, s charakterem úplného nebo částečného zákazu, podle okolností, dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží." Jinými slovy množstevní omezení platí pro: úplný zákaz výrobku Stanovení kvóty

6 ORUKO Co je myšleno druhým ustanovením - "opatření s rovnocenným účinkem kvantitativnímu omezení„ (ORUKO) Toto bylo podrobně vymezeno v judikátu Procureur du Roi v 8/74 Dassonville : Belgický dovozce skotské whisky si stěžoval u belgického soudu, že belgické právo porušuje článek 30 SES (nyní 34 SFEU) tím, že ztěžuje dovoz whisky z jiného místa než je stát původu. Soud se obrátil podle článku 234 na ESD s předběžnou otázkou

7 D ASSONVILLSKÁ FORMULE ESD v judikátu Dassonville rozhodl: “ Všechna obchodní pravidla upravená právem členských států, která přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně brání obchodu mezi členskými státy, je nutné považovat za opatření mající rovnocenný účinek jako kvantitativní omezení." (odst. 5 rozsudku) Tato definice se stala známou jako formule Dassonville. Žádný zákon státu proto nesmí bránit intrakomunitárnímu obchodu

8 C ASSIS DE DIJON A PRAVIDLO ROZUMU Případ Cassis de Dijon - 120/78 Žalobce, německá společnost REWE, chtěl importovat likér Cassis de Dijon z Francie. do Německa. Federální Správa monopolu lihovin odmítla povolit dovoz, protože francouzský likér neměl dostatečný obsah alkoholu k tomu, aby mohl být uveden na trh v Německu. Podle německého práva likéry musely mít obsah alkoholu minimáně 25 % a Cassis měl mezi 15- 20 %. Dovozce napadená rozhodnutí Fererální správy na základě toho, že předpis porušuje článek 34 SFEU. Německý soud předložil ESD předběžnou otázku podle článku 234

9 C ASSIS DE DIJON A PRAVIDLO ROZUMU Judikát Cassis de Dijon (1979) „ výrobek legálně vyrobený a uvedený na trh v jednom členském státě musí být povolen k prodeji v jiném členském státě, s možným omezením důležitými vnitrostátními opatřeními na ochranu zdraví a bezpečnosti a ochrany spotřebitelů Vzájemné uznávání je povinné pro všechny výrobky, za předpokladu, že jsou splněny důležité požadavky

10 C ASSIS DE DIJON A PRAVIDLO ROZUMU Judikát Cassis de Dijon (1979) „ ESD formuluje tzv. pravidlo rozumu (rule of reason,): „Překážky pohybu uvnitř Společenství, jež vyplývají z rozdílnosti mezi národními právními předpisy vztahující se k uvedení výrobků na trh, mohou být akceptovány, jen pokud jsou tato ustanovení uznaná jako nezbytná pro uspokojení kategorických požadavků týkajících se zejména efektivity fiskálního dohledu, ochrany veřejného zdraví, poctivosti obchodních transakcí a ochrany spotřebitele.“ (bod 2 rozsudku).

11 P RINCIP VZÁJEMNÉHO UZNÁVÁNÍ Proč byl tento princip vzájemného uznávání tak důležitý? V semdesátých letech bylo mimořádně obtížné přijmout harmonizační předpis. Např. 11 let trvalo vyjednávání normy pro minerální vodu, a dokončení procesu harmonizace by s tehdejší úpravou v komunitárním právu trvalo mnoho desetiletí

12 P RINCIP VZÁJEMNÉHO UZNÁVÁNÍ Princip vzájemného uznávání byl také stěžejní pro Bílou knihu 1985 k zavedení vnitřního trhu. Vytvořil novou strategii pro regulační koordinaci v oblastech Technické normalizace finančních služeb Vysokoškolských diplomů a profesní kvalifikace. Vzájemné uznávání je v podstatě uznání skutečnosti, že vnitrostátní regulační systémy jsou ekvivalentní.

13 ESD A ROZSUDEK K ECK o Formule Dassonville (1974) stanovena jako všezahrnující, ať byla opatření diskriminující či nediskriminující formule se nelze dovolávat tam, kde jednání státu neomezuje obchod (dovoz) s dováženým zbožím více, než obchod (dovoz) s domácím zbožím. o Rozsudek ve věci Keck C 267 a 268/91 proto upřesnil postoj ESD z rozsudku Dassonville – o opatření týkající se samotné podstaty výrobků spadají pod zákaz čl. 28, o Jako taková opatření nelze považovat určitá nediskriminačně aplikovaná prodejní opatření (nedělní prodej, způsob reklamy, prodej pod cenou, okolnosti prodeje apod.). Rozhodujícím hlediskem je přístup zboží na trh - možnosti musí být stejné jako pro domácí zboží.

14 P RINCIP VZÁJEMNÉHO UZNÁVÁNÍ NÁRODNÍ ÚPRAVY Princip vzájemného uznávání byl stěžejní pro Bílou knihu 1985 k zavedení vnitřního trhu. Vytvořil novou strategii pro regulační koordinaci (harmonizaci) v oblastech technické normalizace finančních služeb vysokoškolských diplomů a profesní kvalifikace. Vzájemné uznávání je v podstatě uznání skutečnosti, že vnitrostátní regulační systémy jsou rovnocenné (ekvivalentní)

15 ZÁSADA VZÁJEMNÉHO UZNÁVÁNÍ JEJÍ APLIKACE Orgány členských států vyžadují splnění požadavků národních předpisů, např. provedení dalších zkoušek, předložení dokumentů aj. Opatření je nepřiměřené Rozhodnutí příslušných úřadů není odůvodněno Dovozce má omezené možnosti jak se bránit Řešení navržené Evropskou komisí: nařízení upravující postup při aplikování principu vzájemného uznávání - práva a povinnosti pro  podnikatele  příslušné národní orgány

16 TECHNICKÉ PŘEKÁŽKY Vzájemné uznávání odstraňuje dvojí zatížení zboží, tj. Na dovážené zboží dopadá větší zatížení, protože nejprve muselo vyhovět požadavkům technických norem či požadavků ve státě výroby a následně může být vystaveno požadavkům technických norem či požadavků dovážejícího státu Toto pak chrání domácí ekonomiku podrobením dováženéhp zboží rozdílným technickým normám než jsou ty, kterým již musely vyhovět ve státě původu. Nicméně tyto požadavky mohou být použity vůči dováženému zboží pouze za předpokladu, že jsou oprávněné

17 N AŘÍZENÍ RADY EU 764/2008 Určuje postup, který musí národní orgán dodržet v případě, kdy se rozhodne uplatnit vůči konkrétnímu cizímu výrobku požadavky vlastního národního technického předpisu namísto principu vzájemného uznávání Oblast působnosti: správní rozhodnutí určená podnikatelům přijímána na základě technického pravidla ohledně jakýchkoli výrobků Cíl: posílit fungování vnitřního trhu zlepšením volného pohybu zboží

18 P OSTUP SPRÁVNÍHO ORGÁNU I. 1. možnost požádat podnikatele o informace o vlastnostech výrobku/o zákonném uvádění výrobku na trh v jiném členském státě 2. písemně oznámit podnikateli úmysl přijmout rozhodnutí na základě technického pravidla s účinkem: zákazu uvádění výrobku na trh změny nebo dodatečné zkoušky výrobku před jeho uvedením na trh/ponechání na trhu stažení výrobku z trhu 3. specifikovat technické pravidlo, na kterém je rozhodnutí založeno 4. uvést technické nebo vědecké odůvodnění

19 P OSTUP SPRÁVNÍHO ORGÁNU II. Odůvodnění - rozhodnutí založeno na důvodech veřejného zájmu/čl. 36 SFEU (viz dále) - rozhodnutí je vhodné pro dosažení sledovaného cíle a nepřekračuje rámec nezbytný pro jeho dosažení - rozhodnutí musí být založeno na vlastnostech konkrétního výrobku

20 P OSTUP SPRÁVNÍHO ORGÁNU III. povinnost poskytnout podnikateli alespoň 20 pracovních dní k vyjádření připomínek – lhůta stanovena v oznámení povinnost správního orgánu přijaté rozhodnutí oznámit podnikateli a Komisi do 20 pracovních dnů po uplynutí lhůty pro přijetí připomínek povinnost zakomponovat připomínky podnikatele do rozhodnutí v případě odmítnutí argumentů podnikatele uvést důvody odmítnutí technické nebo vědecké zdůvodnění

21 P OSTUP SPRÁVNÍHO ORGÁNU IV. povinnost v rozhodnutí uvést dostupné opravné prostředky lhůty Soudní přezkum rozhodnutí Čl. 6 odst. 2: Rozhodnutí lze napadnout u vnitrostátních soudů, rozhodčích orgánů, nebo u jiných odvolacích orgánů.

22 P OSTUP SPRÁVNÍHO ORGÁNU V. nemožnost dočasného pozastavení uvádění příslušného výrobku na trh ze strany správního orgánu Výjimky: vážné ohrožení bezpečnosti a zdraví spotřebitelů (nutné odůvodnění) veřejná mravnost a veřejná bezpečnost povinnost správního orgánu neprodleně oznámit pozastavení podnikateli a Komisi možnost napadnout pozastavení u vnitrostátních soudů

23 K ONTAKTNÍ MÍSTO Povinnost čl. států zřídit na svém území kontaktní místo pro výrobky a sdělit jejich kontaktní údaje ostatním čl. státům a Komisi Obsah činnosti: poskytovat na žádost informace Podnikatelům státním orgánům jiných čl. států − o technických pravidlech použitelných na určité druhy výrobků − o tom, zda daný druh výrobku podléhá požadavku na předchozí schválení − o zásadě vzájemného uznávání a jeho použití na území ČR − o kontaktních údajích příslušných správních orgánů ČR − o obecně dostupných opravných prostředcích na území ČR v případě sporu mezi správním orgánem a podnikatelem

24 P ŘÍNOSY N AŘÍZENÍ RADY EU 764/2008 Nařízení stanoví jasná pravidla jak musí správní úřad členského státu postupovat v případě, že se rozhodne omezit volný pohyb určitého výrobku na svém území Důkazní břemeno je na straně úřadu Podnikatelům neplynou z nařízení žádné nové povinnosti Ukládá zřídit kontaktní místo pro výrobky

25 KONEC PREZENTACE