Obchodní společnosti: založení, vznik, zrušení, zánik. Monika Příkazská 17. 10. 2016 Základy obchodního práva

Společnosti osobní Společníci se povinně účastní na činnosti společnosti a naplnění jejího účelu OS není povinna vytvářet základní kapitál Společníci nemají vkladovou povinnost Společníci ručí neomezeně a solidárně za závazky společnosti Pouze společníci rozhodují o záležitostech společnosti Pouze společníci jsou statutárním orgánem Pokud zanikne účast společníka, společnost se ruší

Společnosti kapitálové Společníci vystupují v pozici investora a na činnosti se osobně podílet nemusejí Společnost vytváří povinně základní kapitál a jeho výše se zapisuje do OR Společníci mají vkladovou povinnost Za závazky společnosti společníci neručí vůbec, anebo jen omezeně Společnost vytváří zákonem povinně předepsanou strukturu orgánů, jejichž členy mohou být i třetí osoby Existence společnosti je na společnících nezávislá

Založení a vznik obchodní společnosti Založení a vznik obchodní společnosti. Zrušení a zánik obchodní společnosti Jak na to? A jak z toho ven?

Založení a vznik obchodní společnosti V životě OS rozlišujeme dva základní okamžiky – ZALOŽENÍ a VZNIK. Založení se děje nejčastěji zakladatelským právním jednáním – projevem vůle zakladatelů směřujícím k založení – smlouva uzavřená mezi zakladateli. V určitých případech může být zakladatel jen jedna osoba, pak jde o jednostranný projev vůle. Často také OS vznikají v důsledku přeměn (např. fúzí nebo rozdělením). Vznik OS nastává však až zápisem do obchodního rejstříku – ten je konstitutivní a na jeho základě OS vzniká (začne existovat jako subjekt). Dalšími významnými okamžiky v období po založení a před vznikem je – získání podnikatelského oprávnění a splacení vkladu u kapitálových OS a družstev.

Založení – zakladatelské právní jednání Společenská smlouva Stanovy Zakladatelská listina Obecné náležitosti ZJ v § 123 OZ a pak dle jednotlivých forem v ZOK. Minimum je vždy: název (u obchodních korporací firma), sídlo, předmět podnikání nebo předmět činnosti, údaj o statutárním orgánu (vč. způsobu), určení prvních členů statutárního orgánu.

Významné okamžiky v mezidobí Získání podnikatelského oprávnění – buď živnostenské podnikání, pokud jde o živnost, nebo dle speciálních předpisů, pokud jde o jinou činnost. Živnosti – ohlašovací (volné, řemeslné, vázané) nebo koncesované. Živnostenské nebo jiné oprávnění nabývá sama korporace, nikoliv její společníci – zcela nezávislé! Splacení vkladů – u kapitálových SO a družstev. Nepeněžité před vznikem, peněžité dle stanov či smlouvy, vždy na zvláštní účet u banky.

Zrušení a zánik korporace Obdobně jako u založení a vzniku je proces dvoufázový Právní úprava zejména ZOK a zákon o přeměnách Zrušení může nastat dobrovolně (dohodou), nuceně (rozhodnutím soudu), uplynutím doby, naplněním účelu… Rozlišujeme zrušení s: s likvidací – definitivní ukončení existence bez likvidace – v případě přeměny korporace, kdy má právního nástupce a likvidace k ochraně třetích osob není třeba.

Likvidace Vypořádání majetkových vztahů po zrušení právnické osoby, pokud její existence směřuje k zániku Realizace = likvidátor Majetek právnické osoby po vstupu do likvidace – likvidační podstata V OR – dodatek „v likvidaci“ Likvidátor většinou FO (ale není vyloučena PO) – specifická pravomoc – přechází vnější i vnitřní působnosti statutárního orgánu, musí postupovat s péčí řádného hospodáře – odpovídá totožně jako členové SO

Proces likvidace Oznámení vstupu všem známým věřitelům Zveřejnění oznámení 2 x za sebou s výzvou věřitelům, aby přihlásili pohledávky Sestavení zahajovací účetní rozvahy, sestavení soupisu jmění Pokud zjistí úpadek – insolvenční návrh Po vypořádání pohledávek a závazků sestavení koneční zprávy o průběhu likvidace – pokud zůstane majetek k rozdělení – návrh na rozdělení likvidačního zůstatku Likvidace končí použitím likvidačního zůstatku (pokud nebyl podán insolvenční návrh)

Zánik korporace 2. fáze ukončení činnosti společnosti navazuje na zrušení váže se na výmaz z OR, který má konstitutivní účinek v obecné úpravě pro právnické osoby - § 185 OZ výmaz navrhuje likvidátor nebo statutární orgán teprve výmazem z OR přestává korporace existovat jako subjekt!

Financování obchodních společností

Vlastní a základní kapitál Vlastní kapitál = rozdíl mezi hodnotou aktiv (veškerého majetku společnosti) a hodnotou všech cizích zdrojů. Výše vlastního kapitálu se mění s hospodářskou situací společnosti (zisk, ztráta) Základní kapitál = složka vlastního kapitálu, tvoří jej peněžité a nepeněžité vklady, peněžité vyjádření vkladů, výše základního kapitálu se s hospodářskou situací společnost nemění. Základní kapitál povinně tvoří s.r.o., a.s. i k.s., zapisuje se u a.s., s.r.o.

Vklad Vklad = majetkový přínos od společníka pro korporaci, § 15 ZOK – peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu korporace. U a.s. reprezentuje vklad jmenovitá nebo účetní hodnota akcie. Nositel vkladu = společník Předmět vkladu = plnění (věc, kterou dává společník k dispozici) Vkladová povinnost = závazek společníka poskytnout věc korporaci Hodnota vkladu = velikost poskytované částky u peněžitého vkladu, peněžitá částka stanovaná na základě ocenění o nepeněžitého vklad Závazek společníka poskytnout plnění, které přesahuje hodnotu vkladu – závazek poskytnout emisní kurs, který se skládá z hodnoty vkladu a emisního ážia

Principy propojení společníků a korporace Oddělenost korporace jako právnické osoby od osob jejích společníků Vázanost poskytnutých zdrojů v korporaci Přijetí vkladové povinnost je podmínkou pro nabytí pozice společníka

Peněžitý vs. nepeněžitý vklad Peněžitý – zásadně v zákonné měně ČR Nepeněžitý – věci odlišné od peněz – movité, nemovité, hmotné, nehmotné, obchodní závod, cenný papír. U kapitálových společností se musí vnést ještě před jejich vznikem, zásadně nepřípustné jsou závazky spočívající v provedení prací či poskytnutí služeb. U kapitálových společností – povinné ocenění znaleckým posudkem! K zániku vkladové povinnosti dochází splněním (splacením nebo vnesením) = tehdy společník splnil.

Jak ale splnit, když korporace ještě neexistuje? Správce vkladů = osoba pověřená správou vkladů – povinnost převzít vklady od společníků a předat je korporaci po jejím vzniku Odlišuje se okamžik splnění vkladové povinnosti od okamžiku nabytí vlastnického práva k věcem, které se stávají součástí majetku korporace Korporace nabude vlastnické právo zásadně okamžikem vzniku korporace (výjimka – nemovitosti – zápis do katastru nemovitostí)

Kontrolní otázky: Jaký je rozdíl mezi založením a vznikem obchodní společnosti? Kdy společnost zaniká jako subjekt právních vztahů? Jmenujte stručně jednotlivé kroky, které je potřeba učinit, aby byla založená společnost zapsána do obchodního rejstříku. Co je to zakladatelské právní jednání? Jak se rozlišuje? Jak rozlišujeme zrušení obchodní korporace? Jak probíhají jednotlivé fáze likvidace společnosti? Kdo může být likvidátorem? Může být likvidátorem společník? Jaký je rozdíl mezi základním a vlastním kapitálem?

Kontrolní otázky: Který se zapisuje do obchodního rejstříku? Které společnosti povinně tvoří základní kapitál a u kterých se zapisuje do obchodního rejstříku? Proč asi některé společnosti základní kapitál tvoří povinně a jiné nikoliv? Z čeho se skládá základní kapitál? Mění se výše základního kapitálu v návaznosti na hospodářskou situaci společnosti? Jaké rozlišujeme druhy vkladů? Může být vkladem pohledávka? Stanoví zákon lhůtu, dokdy musí být během založení společnosti vneseny nepeněžité vklady?

Děkuji Vám za pozornost! Dotazy…?