Finanční systém a společnost Ivo Vašíček Květen 2013 1

vzájemná směna TRH

akumulace TRH

Doplnění peněz TRH

Doplnění peněz TRH

Peníze = dluh Peníze nevznikají ve firmách Peníze emitují komerční banky formou úvěru Dlužníci navyšují poptávku Tvorba zisků (akumulovaných) je podmíněna zadlužováním ostatních export na dluh kreditní karty, spotřební úvěry Státní dluhopisy

Řízení peněžní zásoby Navyšování ve shodě s rostoucí produkcí Úroková sazba CB, povinné minimální rezervy Když nemohou růst dluhy, nemůže růst ani spotřeba – časový problém směny za peníze Banky nemohou dostat na trh peníze, protože není komu půjčovat Na snížení úrokových sazeb a PMR trh produktů nereaguje Vznikají investiční a akciové „bubliny“ 7

inflace Vyplývá z neuspokojené poptávky Nevyplývá z „tisku“ peněz. Více peněz mezi lidmi však zvyšuje poptávku Současná opatření zvyšují množství peněz (QE), ale ty se přelévají na jiné trhy – roste riziko investičních bublin

Produktivita = práce/produkty S rostoucí produktivitou musí buď narůstat spotřeba nebo klesat objem nakupované práce Z růstu produktivity nejprve profitují majitelé firem (nižší mzdové náklady na produkt) zákazník (pokles cen) pracující (zkrácení pracovní doby)

Peníze a produkty Všech produktů je přebytek (saturace nabídky) Peněz je na trhu reálné spotřeby nedostatek Větší objem práce více peněz na trh nedodá Větší objem práce zvýší přebytek – v tržní ekonomice nestane – podnikatelé redukují pracovní sílu

Tvorba a rozdělení zdrojů VÝROBNÍ PROSTŘEDKY PRACUJÍCÍ PRACUJÍCÍ TRH VLASTNÍCI NEPRACUJÍCÍ PRÁCE STÁT SDÍLENÉ PRODUKTY FINANČNÍ SYSTÉM PŘÍRODNÍ ZDROJE PRODUKTY

Tvorba a rozdělení zdrojů VÝROBNÍ PROSTŘEDKY PRACUJÍCÍ PRACUJÍCÍ TRH VLASTNÍCI NEPRACUJÍCÍ PRÁCE STÁT SDÍLENÉ PRODUKTY PŘÍRODNÍ ZDROJE BANKY FINANČNÍ SYSTÉM PRODUKTY

KONCENTRACE MAJETKU Vlastníci chtějí peníze na základě nároku Problém nastává, když vše neutratí náklady/výnosy Prací peníze nevzniknou, produkt je nutné nejprve prodat Když není komu prodat vlastníci omezí užití zdrojů

Kapitálová kolonizace Nákup firmy – investice – úvěr Zhodnocení firmy – knowhow+práce = produkty Tržby z prodeje <= náklady(mzdy) + úvěr zákazníků zaplacení úvěru + úroků investorem Tvorba zisků – musí se zadlužit někdo další

Návrat k stabilitě ? Více peněz za méně práce Vyšší spotřeba místo akumulace Export

Globální uzavřená ekonomika Práce je globální komodita – lokální nezaměstnanost, lokální růst mezd, lokální stagnace mezd – celkový trend vedoucí ke snížení nákladů na pracovní sílu – globální průměr - ekonomická strategie současných vlád Stát je závislý na lokálních příjmech Lokální tržby získávají globální korporace, které jsou státům „nadřazené“ Není kam exportovat

Problém bank Banky mají vůči dlužníkům větší pohledávky, než existuje peněz na trhu Postupně získávají banky a vlastníci akumulovaného kapitálu veškerý majetek Na lidech už nelze více vydělávat, pokud se nesníží jejich náklady Banky reálně řídí ekonomiku – lokálně i globálně

Řešení Vyspělejší formy směny – multiraterální zápočet Znehodnocení akumulovaného kapitálu – odstranění nesmyslných závazků Nezávislost státu na bankovním systému Žádné dluhy Nezávislost měny (na bankách) Omezení, zrušení podpory dluhového byznysu

Program Dlouhodobé cíle Omezení nadvlády finančního systému Podpora směny nezávislé na bankách Okamžitá dílčí opatření

Likvidace vlivu globálního finančního systému Odmítnutí splatit státní dluhy Vyrovnaný rozpočet Zdanění vývozu kapitálu Přímé emise peněz Omezení dluhového trhu

Proč neplatit státní dluh Dluh vznikl v důsledku podřízení státu bankám Stát byl pomocí dluhopisů privatizován Účelem státu není vydělávat peníze pro investory Za dluh jsou odpovědní ti, kteří o něm rozhodli – žádná politická strana neměla v programu zvyšování dluhů > dluh státu lze považovat za důsledek manažerské svévole

Na bankách nezávislá směna Nezávislé měny Lokální měny Přímá směna (multiratelal) Daňové zápočty

Dílčí opatření Legislativní oddělení investičního a komerčního bankovnictví (Obdoba již odstraněného tzv. Glass-Seagalova zákona v USA). zákaz poskytovat úvěry neregulovaným finančním institucím - investičním fondům, společnostem, hedgeových fondům, apod. Cílem je omezení „pákového efektu“ (tj spekulace na úvěr) a tím jednak omezení rizik pro bankovní sektor a jednak omezení manipulací s kurzy měn, akcií, derivátů, pojistek a dalších finančních produktů. Regulátor stanoví maximální velikost finančních institucí tak, aby jejich případný pád neohrožoval finanční sektor. Zákaz záchrany bank státem. Banky musí v případě špatného hospodaření bankrotovat jako kterákoliv jiná akciová společnost. Zdanění finančních transakcí – ekvivalent DPH ve finančním sektoru. Finanční sektor nepřispívá k daňovým výnosům státu ve formě srovnatelné s DPH.