ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST 5. Jednoduché tesařské konstrukce PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0010 Téma 5. Jednoduché tesařské konstrukce   Předmět: Technologie Obor: Truhlář Ročník: Druhý Zpracoval: Ing Křupala Karel TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Prohlášení   Prohlašuji, že jsem tento výukový materiál vypracoval samostatně, a to na základě poznatků získaných praktickými zkušenostmi z pozice učitele ve Střední odborné škole Josefa Sousedíka Vsetín, a za použití níže uvedených informačních zdrojů a literatury. Tento výukový materiál byl připravován se záměrem zkvalitnit a zefektivnit výuku minimálně v 8 vyučovacích hodinách. Ve Vsetíně dne 16.6.2014 …………………………………. podpis autora TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

5. Jednoduché tesařské konstrukce a) Stropy Stropy jsou vodorovné nosné konstrukce, které rozdělují prostor budovy po výšce na jednotlivá podlaží nebo uzavírají místnosti jednopodlažních budov. Skládají se z podlahy, nosné konstrukce a podhledu. Pro rozpětí stropu do 5m se používají dřevěné trámy. Pro větší rozpětí jsou vhodné lepené deskové nosníky . Výhody dřevěných stropů - okamžitá únosnost - jsou vhodné pro atypické stavby - snadná zpracovatelnost dřeva - rychlé a snadné vybudování stropu - dobrá zvuková i tepelná izolace - konstrukční spolehlivost - přírodní materiál - variabilita stropu - malá hmotnost - dlouhá životnost v suchém prostředí TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Nevýhody dřevěných stropů - malá požární odolnost - velké konstrukční rozměry - možnost napadení dřevokaznými houbami a dřevokazným hmyzem (nutné použít ochranné nátěry) - nevhodné do vlhkých prostor (nutné izolovat). Podle stupně bezpečnosti proti ohni stropy rozdělujeme: 1. Spalné ( jsou to dřevěné stropy nechráněné nehořlavými materiály) Mezi spalné stopy, se kterými se setkáváme především u starších staveb (např. skladištích, sýpkách apod.) patří: a) povalový strop b) jednoduchý trámový strop s viditelnými trámy c) trámový strop se záklopem a násypem d) kazetový strop 2. Polospalné ( jsou to dřevěné stropy s násypem tlustým min. 80 mm a s omítkovým podhledem) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Mezi polospalné stropy patří: a) polospalný trámový strop b) polospalný trámový strop se zapuštěným záklopem c) rákosníkový strop d) fošnový strop 1. Spalné stropy: a) Povalový strop je tvořen soustavou polohraněných trámů (povalů) kladených vedle sebe a vzájemně spojených klíny nebo hmoždinkami zajišťujícími jejich spolupůsobení používaly se v jednoduchých stavbách rozpon těchto stropních konstrukcí je kolem 4000 - 4500 mm vyrovnání horní plochy povalů je provedeno násypem, do kterého se na polštáře klade dřevěná podlaha. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Povalový strop TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

b) Jednoduchý trámový strop s viditelnými trámy Je tvořen z dřevěných trámů (stropnic), které se ukládají ve vzdálenosti 0,9 m až 1,0 m do kapes ve zdivu. Používaly se v objektech určených ke skladování. Rozpon těchto stropních konstrukcí je kolem 4000 mm. Na stropní trámy se přibíjely desky nebo fošny. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

c) Trámový strop se záklopem a násypem Je obdobou předcházejícího typu, avšak je doplněn při horním líci násypem ve vrstvě min. 80 mm tlusté mezi dolním lícem podlahového polštáře a záklopem. Používaly se v běžných bytových objektech. Rozpon těchto stropních konstrukcí je kolem 4000 mm.    TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

d) Kazetový strop Jde o předchozí typ stropu, kde jsou kolmo k nosným trámům vytvořeny truhlíky (falešné trámy) a v podhledu tímto způsobem vznikají čtvercové nebo obdélníkové pole.   TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Polospalné stropy a) Polospalný trámový strop Strop je z hlediska odolnosti vůči ohni opatřen při horním líci násypem ve vrstvě min. 80 mm tlusté mezi dolním lícem podlahového polštáře a záklopem a při dolním líci ochranu tvoří zpravidla podbití prkny s rákosovou omítkou. Používaly se v běžných bytových objektech. Rozpon těchto stropních konstrukcí je kolem 4000 mm.   TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

b) Polospalný trámový strop se zapuštěným záklopem Jedná se o obdobu předcházejícího typu, kde je pomocí zapuštění záklopu mezi stropnice snížena konstrukční výška celé konstrukce. Používaly se v běžných bytových objektech. Rozpon těchto stropních konstrukcí je až 6000 mm.   TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

c) Rákosníkový strop Jedná se o klasický polospalný strop, kde je použito samostatné nosné konstrukce pro podbití a omítku, aby nedocházelo v důsledku značného průhybu stropnic ke vzniku trhlin na omítce.    TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

d) Fošnový strop Nosné prvky jsou tvořeny z fošen spojených hřebíky nebo lepidlem a mohou být nejrůznějších tvarů (plný obdélníkový průřez, I profil, krabicový profil aj.). Rozpon těchto stropních konstrukcí je okolo 5000 mm.   TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Uložení stropnice do zdiva TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Ukázka upravení dřevěného stropu s viditelnými trámy a dřevěnou podlahou TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Ukázka upravení železobetonového stropu s dřevěnou podlahou TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Ukázka opravy podlahy na starém stropu se zapuštěným záklopem TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Jiný způsob opravy staré podlahy na stropu se zapuštěným záklopem TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

b) Podlahy Podlaha je vrchní konstrukce uložená na stropech, na upravené ploše podkladu nebo na upraveném povrchu terénu. Dřevěné podlahy se zhotovují ze zdravých prken nebo fošen smrkových, borových nebo modřínových o vlhkosti podle použití nejvýše do 15%. Při výběru dbáme na kvalitu řeziva. Řezivo má obsahovat co nejméně suků, nemá mít smolníky a musí být bez trhlin. Nesmí být namodralé ani jinak zbarvené. Nejvhodnější jsou středová prkna, která se nekroutí. Druhy podlah Dřevěné tesařské podlahy mohou být podle účelu a způsobu provedení podkladové, nehoblované, hoblované, palubové a palubové převazované. Podkladové tesařské podlahy Slouží jako podklad pro jakostnější druhy podlah jako je vlysová nebo parketová. Zhotovují se z nehoblovaných omítaných prken, zpravidla 80 až 140 mm širokých a nejméně 18 mm tlustých. Všechny prkna musí být stejně tlustá. Spáry mezi prkny nesmějí být širší než 10 mm. Prkna se kladou kolmo na polštáře. Přibíjejí se ke každému polštáři hřebíky. Mezera mezi stěnou a podlahou musí být nejméně 10 mm, aby podlaha mohla „pracovat“. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Tesařská podlaha podkladová z nehoblovaných prken 1 – polštář, 2 – vlysová podlaha (čistá) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Nehoblované tesařské podlahy Používají se pro skladiště, půdy a jiné objekty. Zhotovují se z prken nebo fošen omítaných širokých až 250 mm a nejméně 24 mm tlustých. Kladou se kolmo na polštáře nebo přímo na stropní trámy, kde vytvářejí záklop. Spojují se na sraz, polodrážku nebo pero drážku. Prkna se přibíjejí dvěma hřebíky na každý polštář. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Hoblované tesařské podlahy Zhotovují se z prken nebo fošen ohoblovaných na ploše a na obou bočních plochách. Kladou se na sraz. Šířka prken je 140 až 180 mm a tloušťka nejméně 24 mm. Přibíjejí se shora nejméně dvěma hřebíky do každého polštáře, přičemž hlavy hřebíků musí ležet v jedné přímce. Šířky prken na podlaze nemusí být stejné. Výhodné je, když se prkna nemusí na délku nastavovat. Pokud je musíme nastavit, pak jen na polštáři. 1 – polštář, 2 – skoba, 3 – dřevěné klíny, 4 – podložka, 5 – podlahová lišta TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Palubové podlahy Vyrábí se z prken na horní straně ohoblovaných a na jedné boční ploše je pero a na druhé boční ploše je odpovídající drážka. Šířka pera musí být nejméně 8 mm. Hloubka drážky musí být nejméně o 1 mm větší než je šířka pera. Šířka palubek je obvykle 120 až 160 mm, tloušťka před ohoblováním nejméně 24 mm. Šířky palubek nemusí být stejné. Palubky se přibíjejí skrytě na každý polštář jedním hřebíkem do pera. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Podlaha palubová převazovaná Zhotovují s hlavně pro plošně velké místnosti. Palubky musí mít všechny stejnou šířku a to od 100 do 140 mm. Délka se rovná vzdálenosti dvou až tří polštářů. Palubky se střídavě převazují ob jeden polštář. Na bočních plochách je buď pero – drážka nebo jen drážka s vloženým perem. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

c) Krovové soustavy Tesařské konstrukce sklonitých střech jsou krovy, které nesou krytinu a další zatížení. Sklonité střechy mohou mít střešní plochy rovné nebo zakřivené. Mezi základní tvary sklonitých střech patří: 1. Sedlová střecha – je nejjednodušší a nejpoužívanější tvar, omezený na dvou protilehlých stranách skloněnými střešními rovinami, které vycházejí z okapů a protínají se v hřebeni. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

2. Pultová střecha – je polovinou střechy sedlové 2. Pultová střecha – je polovinou střechy sedlové. Je to střecha jednookapová. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

3. Valbová střecha – je upravená sedlová střecha, která má střešní roviny skloněny ke všem čtyřem stranám obvodu budovy. Šikmé průsečnice střešních rovin se nazývají nároží. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

4. Polovalbová střecha – má na kratších stranách půdorysného obdélníku polovalby nad pološtíty. Polovalba může být i při okapu a menší pološtít u hřebene střechy. Tato střecha se nazývá také pološtítová. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Pod kuklou ve štítu se zaznamenával rok kdy se stavba postavila a někdy i jméno stavitele domu. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

5. Stanová střecha – je upravená valbová střecha nad čtvercovým nebo mnohoúhelníkovým půdorysem, u níž se střešní roviny stýkají ve sběžišti. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

6. Křížová střecha – se skládá ze dvou sedlových střech o stejné výšce. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

7. Polokřížová střecha – vzniká pronikem dvou sedlových střech, jejíchž hřebeny neleží ve stejné výšce. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

8. Mansardová střecha – má dvojí sklon střešních rovin 8. Mansardová střecha – má dvojí sklon střešních rovin. Spodní střecha má sklon větší. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

9. Pilová střecha – se skládá ze dvou nebo více střech sedlových nebo pultových postavených vedle sebe. Střešní roviny mohou být souměrné nebo nesouměrné. Souměrná pilová střecha Nesouměrná pilová střecha TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Pilová střecha rozestavěných rodinných řadových domů z OSB desek TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

10. Věžová střecha – je zpravidla stanová střecha se strmými střešními rovinami TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Dřevěné krovy sklonitých střech jsou technicky jednoduché a ekonomicky výhodné. Dobře tepelně i zvukově izolují. Rozlišují se podle polohy, podle spojování dřev, aby konstrukce z pevných trojúhelníků základních tesařských konstrukcí tvořila v příčném a podélném směru tuhý celek a působila na podpory jen svislým tlakem. Nejdůležitější soustavy krovů jsou: - hambálková - vaznicová - vlašská - příhradová - skružová - rámová - úsporná soustava krovů Krovové konstrukce se skládají ze základních tesařských konstrukcí: vazních trámů nebo z bačkor, ze sloupků, vzpěr, rozpěr, vaznic, kleštin, pásků krokví a zavětrování. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Hambálková soustava krovu S vazním trámem Se stropnicí a pozednicí TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Hambálková soustava krovu – axonometrický pohled TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Vaznicová soustava krovu - stojatá stolice TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Vaznicová soustava krovu - stojatá stolice - axonometrický pohled TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Vaznicová soustava krovu – ležatá stolice – valbová střecha TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Vlašská soustava krovu Ondřejovy kříže pro podélné ztužení krovu TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Příhradová soustava – sbíjený příhradový nosník TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Příhradové vazníky se styčníkovými deskami TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Styčníková deska TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Mobilní lis na styčníkové desky pro výrobu příhradových nosníků TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Příhradová stropní konstrukce se spojením pomocí styčníkových desek TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Skružová soustava TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Skružová klenba o rozpětí 9 m TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Rámová soustava TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Úsporná soustava krovů – ležatá stolice 1 – pozednice, 2 – střední vaznice, 3 – vzpěry, 4 – rozpěra, 5 – zavětrování, 6 – prodloužená krokev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Úsporné tesařské konstrukce zastřešení Úspornými konstrukcemi zastřešení mohou být vazníky příhradové, plnostěnné nebo se zakřivenými plochami. Příhradové vazníky se skládají z prvků (prutů), které se stýkají ve styčnících a spojují se v tuhý celek. Podle spojovacích a zajišťovacích prostředků jsou vazníky: - hřebíkové (vruty) do rozponu 12 m, - svorníkové pro rozpony nad 12 m, - sponkové (oboustranné ocelové destičky s hroty) do rozponu 30 m, - lepené rovné nebo zakřivené vazníky pro neomezené rozpětí, - klouby rámových konstrukcí. Příhradové a plnostěnné nosníky Nosník je konstrukce namáhaná ohybem, podepřená nebo zavěšená na dvou nebo více místech. Vazníky jsou nosníky krovu. Příhradové vazníky se skládají z horního a dolního pásu, svislic a diagonál, které obě pásnice spojují. Místo, kde se stýkají pásnice se svislicemi a diagonálami se nazývá styčník. Spoje ve styčníku se zajišťují hřebíky, vruty, svorníky, ocelovými hmoždíky, sponami nebo lepením. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Základní tvary příhradových a plnostěnných nosníků jsou: trojúhelníkový (a – pultový, b - sedlový), c - přímopásový, d - pětiúhelníkový, e – lichoběžníkový, f - segmentový. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Příhradové nosníky A – trojúhelníkové, B – přímopásové a – klesající příčky se svislými pruty, b – stoupající příčky se svislými pruty, c – klesající a stoupající příčky, d – klesající a stoupající příčky se svislými pruty, e – stoupající a klesající příčky, f – stoupající a klesající příčky se svislými pruty (ob jeden), g – stoupající a klesající příčky se svislými pruty, h – klesající příčky se svislými pruty TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Příhradový hřebíkový vazník pro malý rozpon 1 – horní pás, 2 – spodní pás, 3 – svislé pruty, 4 – stoupající příčky, 5 – klesající příčky, 6 – nadvýšení vazníku, 7 – vložka, 8 – příložka, 9 – podložka, 10 – kotvení, 11 – zavětrování. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Příhradový hřebíkový vazník pro střední rozpon a – podporový styčník, b – styčník spodního pásu, c – styčník horního pásu, d – vrcholový styčník, 1 – krycí prkno horního pásu, 2 – krycí prkno spodního pásu, 3 – hřebenové spojky. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Příhradový vazník se svorníky a ocelovými hmoždíky a – podporový styčník, b – styčník spodního pásu, c – střední styčník spodního pásu, H – ozubené hmoždíky se svorníky, P – příložky. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Plnostěnný vazník pro sedlovou střechu TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

d) Lešení Lešení je konstrukce pro práce ve výškách d) Lešení Lešení je konstrukce pro práce ve výškách. Je konstrukcí dočasnou. Lešení musí být snadno a rychle postavitelné a rozebíratelné. Pracovní lešení je zatěžováno stavebními hmotami a pracovníky. Jedním z nejdůležitějších požadavků na lešení je nosnost a tuhost. Podle matriálu se dělí lešení na dřevěné, kovové a lanové. Dřevěné lešení dělíme na: - sloupové lešení – hlavní nosnou částí nesoucí pracovní podlahy jsou sloupy, - žebřínové lešení – hlavní nosnou částí jsou žebříny, - kozové a sloupkové lešení – nosnou částí jsou tesařské kozy nebo sloupky, - vysunuté lešení – s podepřením nebo bez podepření. Kovové lešení dělíme na: - trubkové lešení – sestavené z kovových trubek a spojek, - HAKI lešení – sestavené z konstrukčních prvků Lanové lešení je lešení zavěšené na lanech TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Sloupové lešení a – sloup, b – podélník, c – příčník, d – podlaha, e – vzpěra, f – zábradlí, g – zarážka h – podélné ztužení TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Žebřínové lešení – svislý řez a – štěřín, b – příčník, c – vzpěra, d – kotvení, e – zarážka, f – podlaha, g – zábradlí TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Kozové lešení dvoupatrové TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Sloupkové lešení A – jednořadové a – sloupek, b – příčník, c – podlaha, d – podélník, e – příčné ztužení, f – podložka, g – klíny, h – příložka, i – nastavení fošen TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Sloupkové lešení B – dvouřadové a – sloupek, b – příčník, c – podlaha, d – podélník, e – příčné ztužení, f – podložka, j – zarážka, k - zábradlí TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Vysunuté lešení A – z okenního otvoru (řez) a – trámec, b – podlaha, c – sloupek, d – kotevní trám, e – úhlopříčné ztužení, f – zábradlí, g – vzpěra, h – bednění, i – zarážka, k – podložná fošna, l - kleštiny TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Vysunuté lešení B – u podlahy (řez) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Trubkové lešení a – svislé trubky, b – podélné trubky, c – příčné trubky, d – podélné ztužení, e – podlaha, f – zarážka, g – zábradlí, h – nánožky, i – kotvení do zdi, j – ochranná stříška TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Lanové lešení Slouží převážně k různým opravám na fasádě budov, k venkovním nátěrům oken i fasády budovy. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

e) Tesařské konstrukce stěn a příček Dřevěné stěny jsou nejčastěji součástí dřevostaveb. Na výrobu dřevostaveb se používá jak dřevo masivní tak i velkoplošné aglomerované materiály a výplňové izolační materiály. Přednosti dřevěných staveb: - jsou výhodné v místech, kde je dostatek dřevní hmoty, - využívá se snadné zpracovatelnosti a malé objemové hmotnosti dřeva, - stavby jsou lehké, suché, dobře tepelně izolují, poměrně snadno se dají zhotovit, rozebrat, postavit a ihned zprovoznit do užívání. Nedostatky dřevěných staveb: - na zhotovení srubových staveb se spotřebuje poměrně značné množství dřeva, - starší domy měly málo těsné spáry, špatnou izolaci proti vlhkosti, hnilobě, dřevokazným škůdcům a nebyly dostatečně chráněny proti požáru. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Podle konstrukce se dřevostavby dělí na: 1. srubové roubené stavby 2 Podle konstrukce se dřevostavby dělí na: 1. srubové roubené stavby 2. hrázděné stavby 3. dřevěné rámové stavby (sloupkové konstrukce) 4. skeletové stavby 5. dřevěné panelové stavby 1. Srubové a roubené stavby Podstatou srubové stavby je vodorovné vrstvení upravených kuláčů, trámů nebo lepených hranolů z fošen na rozích přeplátovaných, kde v některých případech přečnívající konce tvoří dekorativní prvek tzv. zhlaví. Trámy se kladou na odizolovanou podezdívku. Jednotlivé trámy jsou mezi sebou spojeny na pero a drážku, vloženým perem nebo kolíky z tvrdého dřeva. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Srubová stavba TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Montáž roubené stavby z lepených hranolů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Roubená stavba krytá dřevěným šindelem TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Vazba rohu se zhlavím Vazba rohu s rybinovitým přeplátováním TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Rohový spoj TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

2. Hrázděné stavby Hrázděné stěny mají trámovou konstrukci vyplněnou zdivem nebo tvárnicemi. Kostru tvoří hráněné dříví tloušťky 120 až 200 mm. Hlavní částí kostry jsou práh, sloupy, paždíky, vzpěry, vaznice a stropnice. Tyto prvky jsou mezi sebou vzájemně spojeny celou řadou různých druhů tesařských spojů. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Hrázděné domy TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Schéma hrázděné stavby 1- práh, 2 – nárožní sloupek, 3 – střední sloupek (okenní), 4 – vzpěra, 5 – paždík, 6 – podezdívka, 7 – ližina, 8 – zakotvení prahu, 9 – dveřní otvor, 10 – okenní otvor, 11 - stropnice TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

3. Rámové stavby (sloupkové konstrukce) Tyto stavby vycházejí z konstrukcí hrázděných staveb s tím rozdílem, že kostra je zhotovena z fošen nebo prken spojených hlavně hřebíky případně šrouby. Použití je například pro menší stavby rodinných domů. U fošnové konstrukce se kostra zhotovuje z fošen o tloušťce 40 – 50 mm a šířky 70 až 120 mm. Vzdálenost sloupků od sebe je 400 až 600 mm. U prkenné konstrukce je kostra zhotovena z prken o tloušťce 25 – 35 mm a šířky 100 až 150 mm. Pro ztužení stěny se používají šikmé prkenné výztuhy. Pláště těchto staveb mohou být prkenné, lignátové, dřevocementové, vláknocementové, DTD, OSB aj. Na tepelnou izolaci se nejvíce používá minerální vlna, polystyrén, měkká DVD. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Způsob sestavení dřevěných rámových staveb Řez vnější stěnou rámové stavby TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Schéma sloupkové patrové konstrukce 1 – sloupek zdvojený u oken, 2 – střední jednoduchý sloupek, 3 – ližina v úrovni stropu, 4 – ližina v patře, 5 – stropnice, 6 – stropnice nad 1. patrem, 7 – zápora, 8 – diagonální vnější bednění, 9 – okno, 10 – vzpěry u nadpraží okna, 11 – ližina, 12 – krokev, 13 – záklop na půdě, 14 – podhled, 15 – vzpěry stropnic, 16 – lepenka, 17 – diagonální podlaha, 17a – polštáře pro podlahu přízemí, 18 – podlaha přízemí, 19 – dvojdílný práh, 20 – podezdívka, 21 - kotva TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Montáž rámové stavby TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

4. Skeletové stavby Náročné spoje dřev, velké průřezy dřev, sedání způsobené stlačováním dřev ležících napříč ( prahy, ližiny, stropní trámy) byly důvodem pro další rozvoj dřevěných staveb. Dalším důvodem byla velká spotřeba rostlého dřeva, jako je tomu u srubových staveb. Moderní spojovací prostředky a nové způsoby zpracování dřeva vedly k vytvoření nových stavebních technologií z nichž jsou nejdůležitější skeletová a panelová stavba. Nosné části jsou jednoduché nebo dvojité podpěry (sloupky) a nosiče (trámy, příčníky, dvojité kleštiny). Základem skeletové stavby jsou sloupky probíhající od základů až do roviny střechy. U těchto staveb se nepoužívají prahy a sloupky musí být opatřeny kovovými patkami, aby do sloupků nemohla vnikat voda. Stavba může být z hranolů, ale i z dřevěných lepených trámů. Nejčastěji se používají tyto konstrukční systémy: a) trám mezi dvojitými nebo zdvojenými stojkami, b) stojky mezi dvojitými nosiči (dvojitými kleštinami), c) nosič (trám) na jednoduchých stojkách, d) nosiče (trámy) mezi jednoduchými stojkami. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

a) trám mezi dvojitými nebo zdvojenými stojkami dvojitá stojka zdvojená stojka TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

b) stojky mezi dvojitými nosiči (dvojitými kleštinami) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

c) nosič (trám) na jednoduchých stojkách TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

d) nosiče (trámy) mezi jednoduchými stojkami TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

5. Dřevěné panelové stavby Technologie panelových staveb je dalším zdokonalením hrázděných a skeletových staveb, u které se obdobně jako u skeletové stavby vychází při návrhu z modulové sítě. Technologie panelových staveb nesestává jako u skeletové stavby z nosné kostry a na ní upevněných stěn a stropů, nýbrž pouze ze stěnových a stropních prvků, které mají funkci nosnou i výztužnou. Šířka panelů (o výšce místnosti) se řídí navrženou modulovou sítí a bývá obvykle od 90 do 120 cm. Panely mohou být i celostěnové z jednoho kusu. Panely se vyrábí ve výrobních halách s úplnou instalací a hotovou povrchovou úpravou. Hotové panely se montují na betonovou podezdívku. Montáž celé stavby je velice rychlá. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Schéma dřevěné panelové stavby Řez vnější panelovou stěnou TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Konstrukční systém NOVATOP Konstrukční systém NOVATOP. Panely jsou vyráběny z křížem vrstveného masivního dřeva. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Kontrolní otázky: 1. Popište druhy stropů, které znáte. 2 Kontrolní otázky: 1. Popište druhy stropů, které znáte. 2. Jak se ukládají stropnice do zdiva. 3. Popište druhy podlah, které znáte. 4. Popište a nakreslete základní druhy sklonitých střech. 5. Jaké znáte soustavy krovů. 6. Popište a nakreslete vaznicovou soustavu krovu – stojatou stolici 7. Jaké znáte druhy vazníků a na co se používají. 8. Jaké znáte druhy lešení. 9. Charakterizujte jednotlivé druhy dřevostaveb. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Zdroje. Literatura: 1. Křupalová Z. , Technologie pro 2 Zdroje Literatura: 1. Křupalová Z., Technologie pro 2. ročník SOU oborů zpracování dřeva, nakladatelství SOBOTÁLES. 2. Nutsch W. a kolektiv, Příručka pro truhláře, nakladatelství SOBOTÁLES 3. Uhlíř A., Technologie výroby nábytku II , nakladatelství INFORMATORIUM. 4. Lískovský A., Technologie učebního oboru truhlář, nakladatelství INSTITUT. 5. Janíček F. , Vozár J. , Zbořil F, Výrobní zařízení pro učební obory Zpracování dřeva, nakladatelství INFORMATORIUM. 6. Janíček F., Strojnictví stroje a zařízení pro zpracování dřeva, nakladatelství SOBOTÁLES 7. Kačena P., Šulc M., Odborné kreslení pro 2. ročník učebního oboru Tesař, nakladatelství INFORMATORIUM. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

8. Kačena P. , Šulc M. , Odborné kreslení pro 3 8. Kačena P. , Šulc M., Odborné kreslení pro 3. ročník učebního oboru Tesař, nakladatelství INFORMATORIUM 9. Časopisy: TRUHLÁŘSKÉ LISTY Dřevařský magazín LIGNUM. 10. Prospektové materiály 11. Vlastní materiály. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY